Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens - část IV

Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens - část IV

HuygensLightning.jpg
Silné turbulence ve vysokých vrstvách atmosféry, druhá vrstva ionosféry a pravděpodobné bleskové výboje byly překvapivě společně objeveny aparaturou HASI (Huygens Atmospheric Structure Instrument) během sestupného manévru sondy Huygens k povrchu Saturnova měsíce Titan.

Detektory HASI prováděly měření od výšky 1400 km nad povrchem měsíce až k jeho samotnému povrchu. Byly určovány fyzikální charakteristiky atmosféry a povrchu, jako je například teplotní a hustotní profil atmosféry, její elektrická vodivost a struktura povrchu Titanu. Další přístroj SSP prováděl obdobná měření pouze na povrchu a v jeho blízkosti.

Struktura atmosféry ve vysokých výškách byla odvozena z dřívějších pozorování zákrytů Slunce Titanem ze sond Voyager, avšak střední výšky (200 až 600 km) nebyly zatím studovány, ačkoliv pozemní pozorování pomocí dalekohledů signalizovala její složitou vertikální strukturu.

Velmi málo toho bylo známo o povrchu Titanu, protože je při pohledu ze Země ukryt pod neprůhlednou vrstvou "mlhy" (především při pozorování ve viditelném světle) - počáteční úvahy byly takové, že povrch tohoto měsíce je pokryt hlubokým oceánem uhlovodíků. Avšak pozorování v infračerveném oboru a pomocí radaru ukázala zcela přesvědčivě rozdílné albedové útvary na povrchu měsíce: je pravděpodobná existence jezer, nikoliv však globálního oceánu.

Dřívější pozorování naznačovala, že atmosférický tlak na povrchu měsíce Titan je srovnatelný s tlakem na Zemi, a že zde metan vytvořil pravděpodobný ekvivalent pozemské vody, vzniku oblaků a "dešťových" srážek.Také se spekulovalo o možném vzniku bleskových výbojů, vyskytujících se v atmosféře Titanu, které mohou ovlivňovat její chemické složení.

Detektory HASI také zjistily, že teplota a hustota horních vrstev atmosféry jsou mnohem vyšší, než se očekávalo. Teplotní profil ukazuje výrazné vlnám podobné variace v rozmezí 10 až 20 K kolem hodnoty 170 K (tj. přibližně -100 °C). To společně s dalšími informacemi vede k závěru, že atmosféra měsíce Titan je složena z mnoha odlišných vrstev.

Model ionosféry Titanu předpokládal, že galaktické kosmické záření bude vytvářet ionosférickou vrstvu s maximální koncentrací elektronů ve výšce mezi 70 až 90 km. Aparatura HASI však překvapila tým odborníků kolem sondy Huygens zjištěním, že druhá (nižší) vrstva ionosféry má oblast nejvyšší vodivosti ve výšce kolem 60 km.

Vědecká aparatura HASI pravděpodobně zaregistrovala náznaky bleskových výbojů. Několik elektrických impulsů bylo detekováno během sestupu pouzdra Huygens k povrchu měsíce, způsobených pravděpodobně bleskovými výboji v prostoru mezi povrchem a spodní hranicí ionosféry.

Huygens_Titansurface.jpg

Měření vertikálního profilu rozložení teploty atmosféry bylo dostačující například k rozlišení struktury nestálé mezní vrstvy atmosféry. V okamžiku a místě přistání sondy Huygens činila její tloušťka přibližně 300 m. Teplota na povrchu Titanu v místě přistání byla změřena velice přesně: (93,65+/-0,25) K, tj. -179,5 °C. Vůbec nejnižší teplota byla zaznamenána zhruba ve výšce mezi 30 až 50 km nad povrchem: 73 K (tj. -200 °C). Na povrchu měsíce Titan byl v místě přistání naměřen atmosférický tlak (1467+/-1) hPa.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



9. vesmírný týden 2017

9. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planet

Další informace »