Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens - část IV

Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens - část IV

HuygensLightning.jpg
Silné turbulence ve vysokých vrstvách atmosféry, druhá vrstva ionosféry a pravděpodobné bleskové výboje byly překvapivě společně objeveny aparaturou HASI (Huygens Atmospheric Structure Instrument) během sestupného manévru sondy Huygens k povrchu Saturnova měsíce Titan.

Detektory HASI prováděly měření od výšky 1400 km nad povrchem měsíce až k jeho samotnému povrchu. Byly určovány fyzikální charakteristiky atmosféry a povrchu, jako je například teplotní a hustotní profil atmosféry, její elektrická vodivost a struktura povrchu Titanu. Další přístroj SSP prováděl obdobná měření pouze na povrchu a v jeho blízkosti.

Struktura atmosféry ve vysokých výškách byla odvozena z dřívějších pozorování zákrytů Slunce Titanem ze sond Voyager, avšak střední výšky (200 až 600 km) nebyly zatím studovány, ačkoliv pozemní pozorování pomocí dalekohledů signalizovala její složitou vertikální strukturu.

Velmi málo toho bylo známo o povrchu Titanu, protože je při pohledu ze Země ukryt pod neprůhlednou vrstvou "mlhy" (především při pozorování ve viditelném světle) - počáteční úvahy byly takové, že povrch tohoto měsíce je pokryt hlubokým oceánem uhlovodíků. Avšak pozorování v infračerveném oboru a pomocí radaru ukázala zcela přesvědčivě rozdílné albedové útvary na povrchu měsíce: je pravděpodobná existence jezer, nikoliv však globálního oceánu.

Dřívější pozorování naznačovala, že atmosférický tlak na povrchu měsíce Titan je srovnatelný s tlakem na Zemi, a že zde metan vytvořil pravděpodobný ekvivalent pozemské vody, vzniku oblaků a "dešťových" srážek.Také se spekulovalo o možném vzniku bleskových výbojů, vyskytujících se v atmosféře Titanu, které mohou ovlivňovat její chemické složení.

Detektory HASI také zjistily, že teplota a hustota horních vrstev atmosféry jsou mnohem vyšší, než se očekávalo. Teplotní profil ukazuje výrazné vlnám podobné variace v rozmezí 10 až 20 K kolem hodnoty 170 K (tj. přibližně -100 °C). To společně s dalšími informacemi vede k závěru, že atmosféra měsíce Titan je složena z mnoha odlišných vrstev.

Model ionosféry Titanu předpokládal, že galaktické kosmické záření bude vytvářet ionosférickou vrstvu s maximální koncentrací elektronů ve výšce mezi 70 až 90 km. Aparatura HASI však překvapila tým odborníků kolem sondy Huygens zjištěním, že druhá (nižší) vrstva ionosféry má oblast nejvyšší vodivosti ve výšce kolem 60 km.

Vědecká aparatura HASI pravděpodobně zaregistrovala náznaky bleskových výbojů. Několik elektrických impulsů bylo detekováno během sestupu pouzdra Huygens k povrchu měsíce, způsobených pravděpodobně bleskovými výboji v prostoru mezi povrchem a spodní hranicí ionosféry.

Huygens_Titansurface.jpg

Měření vertikálního profilu rozložení teploty atmosféry bylo dostačující například k rozlišení struktury nestálé mezní vrstvy atmosféry. V okamžiku a místě přistání sondy Huygens činila její tloušťka přibližně 300 m. Teplota na povrchu Titanu v místě přistání byla změřena velice přesně: (93,65+/-0,25) K, tj. -179,5 °C. Vůbec nejnižší teplota byla zaznamenána zhruba ve výšce mezi 30 až 50 km nad povrchem: 73 K (tj. -200 °C). Na povrchu měsíce Titan byl v místě přistání naměřen atmosférický tlak (1467+/-1) hPa.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



17. vesmírný týden 2018

17. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 4. do 29. 4. 2018. Měsíc je mezi první čtvrtí a úplňkem. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už kolem půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze se podíváme na asterismus, který připomíná číslici tři. Hledač exoplanet TESS s pomocí Falconu 9 úspěšně odstartoval. Devadesátky by se dožil Gene Shoemaker.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2264 HaLRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2018 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 světelných let, nalezneme „Vánoční stromeček“. Nu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2 2016 R2,  PANSTARRS

Snímane na slepo a skusmo . Z množstva snímok vybraný tento záber. Jasnosť kometa 11,5 mag, čo bežne neudáva Stellarium /iba do 10 mag/.

Další informace »