Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Titan - země jezer?

Titan - země jezer?

Titan_PIA06240.jpg
Tento nový pohled na oblast kolem jižního pólu Saturnova měsíce Titan odhaluje záhadný tmavý útvar, který může být místem dřívějšího či současného jezera kapalných uhlovodíků. Jezero má rozměry 234 x 73 km, což je srovnatelné například s jezerem Ontario na kanadsko-amerických hranicích.

Skutečná podstata tohoto útvaru, který je vidět vlevo od středu obrázku, není doposud známa. Avšak hladké pobřežní linie po obvodu jezera a jeho přítomnost v oblasti, kde se často vyskytují konvektivní bouřková oblaka, která byla již dříve pozorována sondou Cassini i pozemními dalekohledy, vede astronomy k vyhlášení této oblasti za nejvážnějšího kandidáta na výskyt přírodních nádrží nějaké kapaliny na Titanu.

Pokud je tato interpretace správná, potom i další velmi tmavé, avšak malé útvary, zřetelně viditelné v tomto regionu poblíž pólu (některé z nich jsou zachyceny i na tomto snímku), mohou také být přírodními rezervoáry kapalných uhlovodíků.

"Obvod tohoto útvaru je zajímavý, připomíná pobřeží jezer na Zemi, která jsou uhlazená vodní erozí a usazeninami," říká Elizabeth Turtle, členka fotografického týmu kosmické sondy Cassini z univerzity v Arizoně.

Tato představa, že tmavé oblasti jsou nebo byla jezera naplněná kapalnými uhlovodíky, je vědci považována za jedno z možných vysvětlení. Například je rovněž možné, že toto jezero je prostě hluboká propadlina, vyplněná tmavými tuhými uhlovodíky, vypadávajícími z atmosféry na povrch Titanu. V tomto případě hladké obrysy "pobřeží" mohou být důsledkem procesu, který nemá vztah s případnými metanovými dešti, vytvářejícími jezero. Může se jednat o pokles terénu či o vulkanickou kalderu.

Červený křížek pod středem obrázku vyznačuje polohu jižního pólu měsíce Titan. Nejjasnější oblasti, viditelné na fotografii, jsou metanová oblaka. Řada snímků, pořízených během jednoho průletu sondy, ukazuje postupný vývoj jasných oblaků v této oblasti.

Tento publikovaný snímek vznikl složením tří obrázků, pořízených úzko-úhlou kamerou na sondě Cassini, a to 6. 6. 2005 v průběhu několika minut. Obrázky byly zkombinovány za účelem vytvoření ostřejších snímků povrchu Titanu. Snímky byly pořízeny přes různé filtry, citlivé na polarizované infračervené záření o různých vlnových délkách. V době snímkování se sonda Cassini nacházela ve vzdálenosti 450 000 km od povrchu měsíce Titan. Dosažená rozlišovací schopnost je přibližně 3 km/pixel. Při zpracovávání snímků byl zvýšen kontrast ke zlepšení viditelnosti povrchových útvarů.

Cassini-Huygens je společný projekt NASA, Evropské kosmické agentury a Italské kosmické agentury.

Credit: NASA/JPL/Space Science Institute.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



30. vesmírný týden 2017

30. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 7. do 30. 7. 2017. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká, skvrna zapadla. Přelety ISS budou tento týden vidět už i večer. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na maximum meteorického roje Delta Akvaridy. K ISS by měla odstartovat kosmická loď Sojuz MS-05.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Další informace »