Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Titan – země moří a jezer

Titan – země moří a jezer

Jezero Ontario Lacus na jižní polokouli Titanu Autor: NASA/JPL-Caltech/ASI/Proxemy Research
Jezero Ontario Lacus na jižní polokouli Titanu
Autor: NASA/JPL-Caltech/ASI/Proxemy Research
Na obrázku pořízeném kosmickou sondou Cassini (NASA) je vidět velmi staré jezero, které se rozkládá poblíž jižního pólu Saturnova měsíce Titan. Červenou čarou je vyznačena pravděpodobná linie dávného pobřeží tohoto velmi rozsáhlého útvaru. Jedná se o největší současné jezero na Titanu pojmenované Ontario Lacus. Na radarovém snímku se jezero jeví černé, což signalizuje, že je vyplněno kapalinou.

Snímek byl pořízen na základě dat získaných palubním radarem sondy Cassini v červenci 2009 a v lednu 2010. Při zpracování bylo několik snímků složeno dohromady. Na základě analýzy pořízených snímků vědci určili, že v minulosti se zde rozkládalo moře na ploše větší než 475 x 280 km a jeho hloubka pravděpodobně dosahovala několika stovek metrů. V současné době má jezero Ontario Lacus rozměry zhruba 235 x 80 km a jeho největší hloubka se odhaduje na 10 metrů. Jezera kapalných uhlovodíků pokrývala velkou část jižní polokoule zhruba před 50 000 roky.

Saturnův největší měsíc Titan je jediným místem ve Sluneční soustavě kromě Země, na jehož povrchu existují oblasti zaplněné kapalinou. Při velmi nízké teplotě povrchu Titanu kolem -179 °C touto kapalinou není voda, ale kapalný metan a etan. Více než stovka jezer je pozorovatelná v okolí severního pólu měsíce Titan, zatímco v blízkosti jižního pólu bylo objeveno jen několik malých jezer.

Vědci se domnívají, že se na Titanu uplatňují obdobné děje, jako jsou na Zemi známé Milankovičovy cykly, což vede k dlouhodobým cyklickým přesunům uhlovodíků od jednoho pólu ke druhému. Oblast v okolí severního pólu obsahuje v současné době velké množství kapalných uhlovodíků. Před necelými 50 000 roky se zdejší cykly obrátily, z čehož vyplývá, že v jižních polárních oblastech by se mohly nacházet pozůstatky dávných moří.

Další snímky pořízené kosmickou sondou Cassini zachycují oblast výskytu stabilních jezer na severní polokouli. Radar sondy Cassini pořídil poslední obrázky v květnu 2012. Studovány byly i některé dříve nespatřené oblasti, ale také regiony s výskytem jezer, které byly naposled pozorovány před 6 lety – tj. přibližně před dobou odpovídající jednomu ročnímu období na Titanu.

Krajina jezer v okolí severního pólu měsíce Titan Autor: NASA/JPL-Caltech/ASI
Krajina jezer v okolí severního pólu měsíce Titan
Autor: NASA/JPL-Caltech/ASI
Horní snímek na tomto kombinovaném obrázku zachycuje část radarového snímku ze dne 22. 5. 2012 se středem na 79° s. š. a 58° z. d., o rozloze 350 x 75 km. Ve spodní části obrázku je porovnání vzhledu některých oblastí s výskytem jezer na snímcích z roku 2006 a 2012. V roce 2006 panovala na severní polokouli Titanu zima a jezera byla ponořena do tmy. Ačkoliv jaro na severní polokouli začalo již v roce 2009 a Slunce nyní jezera osvětluje, nejsou patrné žádné změny hladiny kapalin v porovnání s rokem 2006. Je to v souladu s klimatickými modely, které předpokládají stabilní výskyt jezer v průběhu několika let. Z toho vyplývá, že severní jezera nejsou závislá na změnách počasí, na rozdíl od přechodných ztmavnutí oblastí v okolí rovníku následně po místní bouřce, která se zde vyskytla v roce 2010.

Změny úrovně hladiny jezer mohou být detekovány v dalším průběhu mise sondy Cassini, která bude pokračovat ve výzkumu vysokých severních šířek měsíce Titan až do začátku léta v roce 2017. Teprve v této době může Slunce způsobovat vypařování jezer.

Zdroj: photojournal.nasa a photojournal.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Ontario Lacus, Uhlovodíková jezera, Titan, Sonda Cassini


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »