Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Titan – země moří a jezer

Titan – země moří a jezer

Jezero Ontario Lacus na jižní polokouli Titanu Autor: NASA/JPL-Caltech/ASI/Proxemy Research
Jezero Ontario Lacus na jižní polokouli Titanu
Autor: NASA/JPL-Caltech/ASI/Proxemy Research
Na obrázku pořízeném kosmickou sondou Cassini (NASA) je vidět velmi staré jezero, které se rozkládá poblíž jižního pólu Saturnova měsíce Titan. Červenou čarou je vyznačena pravděpodobná linie dávného pobřeží tohoto velmi rozsáhlého útvaru. Jedná se o největší současné jezero na Titanu pojmenované Ontario Lacus. Na radarovém snímku se jezero jeví černé, což signalizuje, že je vyplněno kapalinou.

Snímek byl pořízen na základě dat získaných palubním radarem sondy Cassini v červenci 2009 a v lednu 2010. Při zpracování bylo několik snímků složeno dohromady. Na základě analýzy pořízených snímků vědci určili, že v minulosti se zde rozkládalo moře na ploše větší než 475 x 280 km a jeho hloubka pravděpodobně dosahovala několika stovek metrů. V současné době má jezero Ontario Lacus rozměry zhruba 235 x 80 km a jeho největší hloubka se odhaduje na 10 metrů. Jezera kapalných uhlovodíků pokrývala velkou část jižní polokoule zhruba před 50 000 roky.

Saturnův největší měsíc Titan je jediným místem ve Sluneční soustavě kromě Země, na jehož povrchu existují oblasti zaplněné kapalinou. Při velmi nízké teplotě povrchu Titanu kolem -179 °C touto kapalinou není voda, ale kapalný metan a etan. Více než stovka jezer je pozorovatelná v okolí severního pólu měsíce Titan, zatímco v blízkosti jižního pólu bylo objeveno jen několik malých jezer.

Vědci se domnívají, že se na Titanu uplatňují obdobné děje, jako jsou na Zemi známé Milankovičovy cykly, což vede k dlouhodobým cyklickým přesunům uhlovodíků od jednoho pólu ke druhému. Oblast v okolí severního pólu obsahuje v současné době velké množství kapalných uhlovodíků. Před necelými 50 000 roky se zdejší cykly obrátily, z čehož vyplývá, že v jižních polárních oblastech by se mohly nacházet pozůstatky dávných moří.

Další snímky pořízené kosmickou sondou Cassini zachycují oblast výskytu stabilních jezer na severní polokouli. Radar sondy Cassini pořídil poslední obrázky v květnu 2012. Studovány byly i některé dříve nespatřené oblasti, ale také regiony s výskytem jezer, které byly naposled pozorovány před 6 lety – tj. přibližně před dobou odpovídající jednomu ročnímu období na Titanu.

Krajina jezer v okolí severního pólu měsíce Titan Autor: NASA/JPL-Caltech/ASI
Krajina jezer v okolí severního pólu měsíce Titan
Autor: NASA/JPL-Caltech/ASI
Horní snímek na tomto kombinovaném obrázku zachycuje část radarového snímku ze dne 22. 5. 2012 se středem na 79° s. š. a 58° z. d., o rozloze 350 x 75 km. Ve spodní části obrázku je porovnání vzhledu některých oblastí s výskytem jezer na snímcích z roku 2006 a 2012. V roce 2006 panovala na severní polokouli Titanu zima a jezera byla ponořena do tmy. Ačkoliv jaro na severní polokouli začalo již v roce 2009 a Slunce nyní jezera osvětluje, nejsou patrné žádné změny hladiny kapalin v porovnání s rokem 2006. Je to v souladu s klimatickými modely, které předpokládají stabilní výskyt jezer v průběhu několika let. Z toho vyplývá, že severní jezera nejsou závislá na změnách počasí, na rozdíl od přechodných ztmavnutí oblastí v okolí rovníku následně po místní bouřce, která se zde vyskytla v roce 2010.

Změny úrovně hladiny jezer mohou být detekovány v dalším průběhu mise sondy Cassini, která bude pokračovat ve výzkumu vysokých severních šířek měsíce Titan až do začátku léta v roce 2017. Teprve v této době může Slunce způsobovat vypařování jezer.

Zdroj: photojournal.nasa a photojournal.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Ontario Lacus, Uhlovodíková jezera, Titan, Sonda Cassini


38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »