Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Třetí jasná kometa letošího roku

Třetí jasná kometa letošího roku

Kometa Lemmon z 11. ledna 2013. Autor: Rolando Ligustri.
Kometa Lemmon z 11. ledna 2013.
Autor: Rolando Ligustri.
Již delší dobu se můžeme těšit na letošní rok z důvodu příletu dvojice jasných komet PanSTARRS a ISON, které by měly být pohodlně viditelné pouhým okem ze severní polokoule letos v březnu, resp. prosinci. Aby toho nebylo málo, nedávno objevená kometa C/2012 F6 (Lemmon) se plánuje přidat do této společnosti. Vývoj její jasnosti ukazuje, že by měla v březnu dosáhnout možná až 3 magnitudy, tedy jako slabší hvězdy viditelné z měst. Bohužel pro nás, při nejvyšší jasnosti bude vidět jen z jižní polokoule a na naši oblohu se dostane až v květnu.

Od prvních dvou komet se odlišuje typem dráhy. Nejedná se o typickou dlouhoperiodickou kometu. Pohybuje na dráze s periodou spočtenou na 11 264 let a nepřilétá z Oortova oblaku nýbrž z rozptýleného disku (jehož součástí je např. trpasličí planeta Eris). Od Slunce se dostane nejdále na 466 AU (466 násobek vzdálenosti Země a Slunce). Od výše uvedených komet se liší i chováním, které odpovídá spíše krátkoperiodickým kometám.

O chování krátkoperiodickách komet lze říct naprostý opak jako o chování dynamicky nových komet z Oortova oblaku (viz například článek Kometa PanSTARRS šlápla na brzdu). S ohledem na to, že u Slunce stávily již určitý čas při řadě minulých návratů, je povrch jejich jader chudý na zmrzlé těkavé plyny (ty už se vypařily v předešlých návratech) a mnohdy i vodní led (starší krátkoperiodické komety). Díky tomu jádra těchto komet vykazují jen minimální aktivitu a musí se nejprve prohřát do hloubky aby se projevila kometární aktivita. Zahřátí podzemních ložisek, případně aktivace odpařováním vody, když jsou komety blíže než 2 AU, způsobují rychlé a prudké zjasňování v těchto vzdálenostech. Nám se tak jeví, že po objevu relativně slabé komety se její jasnost prudce zvyšuje.

Přesně to se děje s kometou Lemmon. Za poslední měsíc zjasnila z 10 na 7 mag a nyní je již v dosahu malých dalekohledů na jižní polokouli. Návrat komety není zrovna příznivý - k Zemi se moc nepřiblíží, v maximu jasnosti bude úhlově blízko u Slunce. Přesto by měla být pouhým okem vidět téměř tři měsíce, nebude se ale jednat o výraznější objekt. Podmínky návratu jsou porovnatelné např. s kometou podobného typu 153P/Ikeya-Zhang, kterou jsme mohli pozorovat na jaře 2002. Jasnější než 6 magnitud bude už v prvních dnech února, největší jasnosti dosáhne v průběhu března a pak by měla začít zvolna slábnout.

U krátkoperiodických komet lze krom prudkého zjasňování při příletu ke Slunci pozorovat i maximum jasnosti několik dní po průchodu kolem něj a pomalejší slábnutí (tzv. perihelová asymetrie). Kdyby toto nastalo, mohla by si kometa udržet jasnost kolem 4 mag ještě celý duben a na hranici viditelnosti pouhým okem vydržet až do května, kdy vyjde i na naší obloze. Podmínky viditelnosti se pak budou prudce zlepšovat a kometa bude pohodlně v dosahu triedrů a malých dalekohledů až do konce léta. U nás se na počátku května "vyhoupne" zpoza jihovýchodního obzoru v ranních hodinách před východem Slunce. Najdeme ji v souhvězdí Ryb, resp. Pegase. Tehdy už bude patrně na hranici viditelnosti pouhýma očima.

Kam jet za kometou v maximu její jasnosti? Pokud máte v plánu cestu do zahraničí, kometu můžete spatřit od února do dubna jen z oblastí jižně od rovníku, čím jižněji tím lépe. Např. na 25° jižní šířky je již kometa slušně viditelná po celou dobu. Cesta do Středomoří, či Severní Afriky na přelomu dubna a května může být také výhodou pokud chcete zachytit kometu ještě relativně jasnou.

Převzato: www.kommet.cz (web SMPH)

Dále doporučujeme: Vývoj jasnosti a fotografie komety (web Seiichi Yoshidy)




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Kometa 


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »