Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Třetí rudá skvrna na Jupiteru

Třetí rudá skvrna na Jupiteru

Třetí rudá skvrna na Jupiteru.
Třetí rudá skvrna na Jupiteru.
Jako planetární „spalničky“ se na Jupiteru objevila třetí rudá skvrna v blízkosti svých sestřenic – Velké rudé skvrny (Great Red Spot) a Rudé skvrny mladší (Red Spot Jr.) – v turbulentní atmosféře obří planety.

Třetí rudá skvrna, která má jen zlomek rozměru dvou sousedních skvrn, se nachází západně od Velké rudé skvrny, ve stejném oblačném pásu.

Nová rudá skvrna měla dříve tvar bílé eliptické bouře. Změna na červenou barvu naznačuje, že její rotující bouřková oblaka vystupují vzhůru, podobně jako oblaka Velké rudé skvrny. Jedno možné vysvětlení spočívá v tom, že červená bouře je tak silná, že vysává materiál z velkých hloubek pod oblaky a přepravuje jej do vysokých výšek, kde sluneční ultrafialové záření – prostřednictvím zatím neznámých chemických reakcí – vytváří sloučeniny takovéto dobře známé cihlové barvy.

Detailní analýza fotografií, pořízených ve viditelném světle 9. a 10. května 2008 pomocí kamery WFPC-2 (Wide Field Planetary Camera-2) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST a snímků v blízkém infračerveném záření, pořízených dalekohledem Keck 11. května 2008, odhalila v oblačnosti na Jupiteru třetí rudou skvrnu. Protože všechny tři eliptické bouře jsou velmi jasné při pozorování v oboru blízkého infračerveného záření, musí se v atmosféře Jupiteru tyčit vysoko nad vrstvu metanu, který absorbuje sluneční infračervené záření a na infračervených snímcích se projevuje jako tmavé oblasti.

Turbulence a bouře, pozorované na Jupiteru před 2 roky, jsou stále velmi aktivní, jak potvrdily poslední pořízené fotografie. Snímky z HST a dalekohledu Keck také odkryly změny v dosti uhlazeném, klidném pásu, obklopujícím Velkou rudou skvrnu právě před více než rokem, ke stejně neuvěřitelné turbulenci po obou stranách skvrny.

Skvrna Red Spot Jr. se objevila na jaře 2006. Velká rudá skvrna přetrvává na Jupiteru minimálně 200 až 350 let, jak vyplývá z dřívějších pozorování malými pozemními dalekohledy. Pokud se nová rudá skvrna a Velká rudá skvrna budou pohybovat stejným směrem, potom by se měly setkat v srpnu letošního roku. Malá skvrna bude Velkou rudou skvrnou buď pohlcena nebo odhozena. Skvrna Red Spot Jr., která se nachází mezi oběma skvrnami, avšak leží v nižších jovigrafických šířkách, projde kolem Velké rudé skvrny v červnu 2008.

Fotografie pořízené HST a dalekohledem Keck podporují myšlenku, že Jupiter se nachází uprostřed globální změny klimatu, jak to jako první předpověděl v roce 2004 Phil Marcus, profesor strojního inženýrství (University of Carolina, Berkeley). Obří planeta je více zahřívána v okolí rovníku a nejchladnější jsou oblasti kolem jižního pólu. Marcus předpověděl, že velké změny nastanou kolem roku 2006 na jižní polokouli, kdy tryskové proudění (jet stream) vytvoří nestabilní prostředí a vzniknou nové víry.

Planeta Jupiter je nyní pozorovatelná po půlnoci, koncem června bude již pozorovatelná po setmění. Je to určitě výzva k pozorování dynamických změn na největší planetě Sluneční soustavy.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »