Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Trpasličí planeta Eris a její měsíc Dysnomia

Trpasličí planeta Eris a její měsíc Dysnomia

Trpasličí planeta Eris a její měsíc – kresba
Autor: NASA, ESA, and A. Schaller (for STScI)

Dysnomia je jeden doposud známý měsíc trpasličí planety Eris, objevené v roce 2003. V lednu 2005 astronom Mike Brown se svým týmem spolupracovníků uskutečnil upřesňující pozorování Eris prostřednictvím dalekohledu o průměru 10 metrů na W. M. Keck Observatory, Havajské ostrovy a nového naváděcího laserového systému s umělou hvězdou (tzv. systému adaptivní optiky), instalovaného na dalekohledu. V září téhož roku pozoroval Mike Brown čtyři nejjasnější objekty Kuiperova pásu: Pluto, Makemake, Haumea a Eris – u posledního z nich objevil náznak existence měsíce.

Určení přesného průměru měsíce Dysnomia je velmi problematické. Například z databáze IAU vyplývá, že je asi o 4,43 magnitudy slabší než Eris, což napovídá na průměr v rozmezí 350 až 490 kilometrů. Avšak podle pozorování, která uskutečnil Mike Brown se svými spolupracovníky, vyplývá průměr měsíce Dysnomia pouze 100 až 250 kilometrů. Do pozorování se v roce 2012 zapojila také observatoř ESA s názvem Herschel Space Observatory. Na základě měření v infračerveném oboru spektra bylo zjištěno, že měsíc Dysnomia má asi pětkrát nižší albedo (odrazivost) než Eris, takže jeho průměr by mohl být 685±50 kilometrů.

Trpasličí planeta Eris na snímku z HST Autor: NASA/ESA/M. Brown
Trpasličí planeta Eris na snímku z HST
Autor: NASA/ESA/M. Brown
V roce 2007 zkombinovali astronomové pod vedením Mika Browna měření uskutečněná pomocí Keckova dalekohledu a Hubblova kosmického dalekohledu HST k určení hmotnosti trpasličí planety Eris a k odhadu oběžných parametrů systému. Z jejich výpočtů vyplynulo, že Dysnomia obíhá kolem Eris v periodě 15,77 dnů. Z pozorování bylo rovněž odvozeno, že Dysnomia obíhá kolem trpasličí planety po kruhové dráze ve vzdálenosti 37 350 kilometrů.

Z pozorování je zřejmé, že Eris je poměrně velké těleso, jehož průměr byl později upřesněn na 2326±12 km. Proto bylo považováno dokonce za větší než Pluto. Vzhledem k tomu, že Pluto má podle současných znalostí průměr 2370±20 km, je Eris momentálně druhé největší známé těleso v Kuiperově pásu, je však tělesem nejhmotnějším (asi o 27 % hmotnější než Pluto).

Trpasličí planeta Eris oběhne kolem Slunce jednou za 557,15 roků. Afélium (což je poloha nejdále od Slunce) má ve vzdálenosti 98 AU (astronomických jednotek), perihélium (poloha nejblíže Slunci) pak leží ve vzdálenosti 38 AU. Eris patří mezi objekty tzv. rozptýleného disku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com
[2] en.wikipedia.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Trpasličí planeta, Dysnomia, Eris


50. vesmírný týden 2017

50. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 11. 12. do 17. 12. 2017. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Mars a Jupiter. Týden bude nabitý kosmonautikou. Blue Origin by mohla provést test kabiny pro balistické skoky. SpaceX provedla úspěšně statický zážeh na rampě SLC-40 a očekáváme start s lodí Dragon k ISS. Startovat by měla také čínská raketa CZ-3B, z Nového Zélandu raketa Electron, Ariane 5 s dalšími družicemi Galileo, přistávat má Sojuz MS-05 s částí posádky z ISS a naopak vydat se tam má další posádka v lodi Sojuz MS-07.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M81 LRGB nové spracovanie

Dvojice galaxií ve Velké Medvědici. Jistě si na ně vzpomene každý amatérský astronom, ze kterého se mnohdy později vyklubal i astronom profesionální. Byl to většinou čtvrtý objekt při hledání „mlžných“ objektů na noční obloze malým dalekohledem. Hned po galaxii v Andromedě, planetární mlhovině

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planeta Uran

Další informace »