Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Umělý prstenec jako ochrana Země před globálním oteplováním

Umělý prstenec jako ochrana Země před globálním oteplováním

earth_ring.jpg
Takto bude vypadat podle návrhu odborníků společnosti Star Technology and Research umělý prstenec, obklopující Zemi, a jeho stín. Dvě velmi hmotné družice budou svojí gravitací udržovat jednotlivé částice prstence v požadované poloze (podobně jako tzv. pastýřské měsíce udržují pohromadě úzké prstence planety Saturn). Tato americká společnost předpokládá oslabení efektu globálního oteplování právě vytvořením podobného prstence kolem Země, jaký obklopuje planetu Saturn.

Obří prstenec z kamínků, obíhajících po kruhové dráze nad rovníkem, by vytvořil slabý stín v oblastech kolem rovníku, což by mohlo snížit zahřívání naší planety.

Podle druhé verze stejného projektu nebudou prstenec tvořit kameny, ale obrovské množství malých umělých družic. "Snížení slunečního záření o 1,6 % by mělo být schopno kompenzovat zvýšení teploty o 1,75 °C," potvrzuje Jerome Pearson, ředitel společnosti Star Technology and Research.

Samozřejmě že vytvoření umělého "deštníku" by si vyžádalo mimořádné finanční náklady ve výši 6 až 200 biliónů dolarů při použití kamenného materiálu a "pouze" 500 miliard dolarů při použití malých umělých družic, což zatím posouvá tento nápad do čistě teoretické roviny.

Je zajímavé, že se vědci doposud nedohodli na tom, zda bude i nadále pokračovat již pozorované globální oteplování, či zda příroda sama nenajde recept, jak tomuto procesu zabránit, a zda současné oteplování nevystřídá nová doba ledová. To bychom pak možná již za 100 let museli tento umělý prstenec kolem Země začít demontovat.

Existuje ještě jedna alternativní možnost zastínění naší planety: vybudování obří čočky (rozptylky) o průměru tisíce kilometrů v oblasti Lagrangeova libračního bodu L1 soustavy Slunce-Země (ve vzdálenosti přibližně 1,5 miliónu km od Země ve směru ke Slunci).

Na dubnové konferenci o globálním oteplování jeden americký astrofyzik zahanbil armádu klimatologů, ekologů, fyziků a odborníků z jiných vědních oborů, když s tužkou v ruce dokázal, že od globální katastrofy nás může zachránit pouze kosmické inženýrství. Tím vědcem byl fyzik plazmatu a astrofyzik Gregory Benford, profesor University of California, Irvine, USA. Je přesvědčen, že vyřešit problém globálního oteplování je možné při nákladech zhruba 20 miliard dolarů - a není nutný žádný Kjótský protokol, který předpokládá masivní přechod na obnovitelné zdroje energie a další "zelené" projekty.

Benford tvrdí: je nutné postavit z vhodné umělé hmoty Fresnelovu rozptylnou čočku o průměru zhruba 1000 km, o tloušťce pouhých několika mm, která by byla umístěna v libračním bodě L1. Její výstavba by byla realizována pomocí vyspělých robotů a automatických zásobovacích lodí, přepravujících potřebný materiál.

Tato čočka bude schopna zhruba o 1 % snížit intenzitu slunečního záření dopadajícího na Zemi, což by mělo stačit ke kompenzaci působení skleníkového efektu. Benford je přesvědčen, že čočka by mohla být vybudována pomocí již existujících technologií za 10 miliard dolarů, dalších 10 miliard dolarů by si vyžádal její dlouhodobý provoz.

Credit: Star Technology and Research, Inc.

Zdroj: spacenews.ru, membrana.ru a livescience.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »