Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Unikne Země srážce s Venuší?

Unikne Země srážce s Venuší?

Pravděpodobná srážka Země s Venuší v představě malíře
Pravděpodobná srážka Země s Venuší v představě malíře
Tuto ilustraci poskytlo sdružení Nature Publishing group. Ukazuje, jak by v budoucnu mohla vypadat případná kolize Země s Venuší. Drobné nepravidelnosti v oběhu planet, tzv. orbitální chaos, mohou být příčinou srážek ve Sluneční soustavě. V první řadě je pravděpodobná srážka Země s Venuší nebo Marsem. Vyplývá to z nově publikované studie.

Dobrá zpráva je, že pravděpodobnost takovéto srážky je velmi malá - přibližně 1:2500. A dokonce i v případě, že se dráhy planet budou přibližovat jedna ke druhé, nedojde ke srážce dříve než asi za 3,5 miliardy roků.

Ve skutečnosti je zde 99% šance, že planety budou dál obíhat kolem Slunce po téměř kruhových drahách spořádaným způsobem od počátku až do konce předpokládaného života naší životodárné hvězdy, tj. dalších 5 miliard roků, jak vyplývá na základě provedené studie. Následně Slunce expanduje a promění se v rudého obra, přičemž při tomto procesu pohltí Zemi a ostatní vnitřní planety - Merkur, Venuši i Mars.

Astronomové jsou již dlouho schopni vypočítat pohyb planet s velmi vysokou přesností na stovky a tisíce let dopředu. Touto metodou se předpovídají například zatmění Slunce a Měsíce. Avšak velmi precizní pohled do vzdálenější budoucnosti prostřednictvím nebeské mechaniky je stále ještě nedosažitelný, říká Jacques Laskar, vědecký pracovník Observatoire de Paris a hlavní autor výzkumného projektu.

"Nejpřesnější dlouhodobá řešení oběžného pohybu těles Sluneční soustavy přestávají být správná pro období delší než několik desítek miliónů roků," říká Jacques Laskar.

Jacques Laskar a jeho spolupracovník Mickael Gastineau použili výkonné počítače a vytvořili numerické simulace dráhových nestabilit v období příštích 5 miliard roků. Na rozdíl od dřívějších modelů vzali v úvahu rovněž vliv Einsteinovy teorie relativity na pohyb planet. Pro krátký časový úsek se projevily pouze drobné odchylky, avšak při výpočtu parametrů drah pro delší časové období se již výrazně projevily dramatické odlišnosti v jejich tvaru a charakteru.

Astronomové prověřili celkem 2501 pravděpodobných scénářů, z nichž 25 skončilo katastrofickým narušením Sluneční soustavy. "Podle jednoho z možných scénářů se planeta Mars velice těsně přiblíží k Zemi na vzdálenost pouhých 794 km," říká Laskar. "Pokud se obě tělesa přiblíží tak těsně, bude to totéž jako srážka, protože planety se navzájem roztrhají." Pozemský život, pokud ještě bude nějaký existovat, téměř určitě zanikne.

K získání mnohem detailnějšího pohledu, jak by se všechno mohlo vyvinout, použili Laskar a Gastineau další dodatečné dvě stovky počítačových modelů, pokaždé nepatrně upřesňujících dráhu planety Mars. Pět z nich skončilo vzájemnou srážkou zahrnující některá z těchto těles: Slunce, Země, Merkur, Venuše nebo Mars. A čtvrtina z nich předpokládá, že Země bude rozbita na kusy.

Pravděpodobná srážka Země s Marsem v představě malíře
Pravděpodobná srážka Země s Marsem v představě malíře
Klíčem ke všem těmto scénářům mimořádného orbitálního chaosu může být planeta Merkur, obíhající nejblíže ke Slunci, jak vyplývá ze zprávy, publikované v britském časopise Nature. "Merkur je tím spouštěcím mechanismem, který se může stát první planetou, jejíž dráha by mohla být destabilizována, protože má jen malou hmotnost," vysvětluje Laskar. Konkrétně vědci zjistili, že pokud se velká poloosa eliptické dráhy planety Merkur změní v nejbližších 140 miliónech roků byť jen nepatrně, tak za 4 miliardy roků gravitační působení planety Jupiter tento rozdíl zmnohonásobí, což bude mít za následek destabilizaci dráhy Merkuru. To zase vyvolá poruchy v pohybu zbývajících vnitřních planet. Důsledkem může být srážka Země s Venuší nebo s Marsem.

"Počítačové simulace napovídají, že Merkur navzdory tomu, že má velmi malé rozměry, vnáší největší nebezpečí do našeho současného řádu," říká Gregory Laughlin, vědecký pracovník University of California v komentáři, rovněž publikovaném v časopise Nature.

V současné době jsou dráhy planet velmi stabilní, avšak nebylo tomu tak vždycky. Například se předpokládá, že Měsíc vznikl v důsledku srážky Země s tělesem velikosti Marsu. Kromě toho se astronomové domnívají, že rotační osa Uranu, která je skloněna do roviny oběžné dráhy, byla tak ovlivněna v důsledku srážky s velkým tělesem ve vzdálené minulosti, možná ještě v době formování planet.

Nyní se astronomové snaží objevit pozůstatky vesmírného tělesa, které podle všeho má "na svědomí" vnik našeho Měsíce. Pokoušejí se je nalézt v tzv. Lagrangeových libračních bodech L4 a L5 soustavy Země-Slunce. Budou k tomu mj. využity přístroje na palubě dvojice sond STEREO, které se v současné době blíží do těchto oblastí.

Zdroj: physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



43. vesmírný týden 2017

43. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 10. do 29. 10. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Téměř celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, ráno navíc jasná Venuše a slabší Mars. Jupiter je za Sluncem. Aktivita Slunce je nízká. Dozvěděli jsme se, že poslední zdroj gravitačních vln, zachycený společně s Virgo, byl splynutím dvou neutronových hvězd. Rampa SLC-40 na Floridě, kde došlo loni k explozi rakety Falcon 9, už brzy bude hostit další starty. Na ISS skončila série tří údržbářských výstupů do volného prostoru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vteřiny před a po zatmění

Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku. Prakticky od pustého severozápadu až po zalidněný jihovýchod. Zejména

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Startrails a lietadlo

20.10.2017; 21:35 LSEČ; Canon 350D+Samyang 8/3.5; 15x27s v 3s intervaloch. 1600ISO; Tesárske Mlyňany.

Další informace »