Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ve sluneční koróně objeveny unikající vlny

Ve sluneční koróně objeveny unikající vlny

sun_comp.jpg
Astronomové poprvé pozorovali unikající oscilace ve sluneční koróně, známé jako Alfvenovy vlny, které dopravují energii z povrchu Slunce do kosmického prostoru. Od objevu se očekává, že umožní vědcům lépe pochopit základní chování slunečních magnetických polí. To povede k většímu porozumění toho, jak Slunce ovlivňuje Zemi a Sluneční soustavu.

Výzkumný tým vedl Steve Tomczyk (National Center for Atmospheric Research), vědec sluneční observatoře High Altitude Observatory (HAO). Výsledky budou publikovány tento týden v Science.

„Alfvenovy vlny nám mohou poskytnout okno do procesů nepostradatelných pro fungování Slunce a jeho vlivů na Zemi,“ říká Tomczyk.

Švédský fyzik a astrofyzik Hannes Olof Gösta Alfvén (30. 5. 1908 - 2. 4. 1995) se zabýval zejména kosmickou elektrodynamikou, v roce 1939 publikoval teorii geomagnetických bouří a polárních září a v roce 1970 dostal Nobelovu cenu za fyziky plazmatu a její interakce s magnetickým polem.

Rychle se pohybující Alfvenovy vlny proudí podél magnetických silokřivek ven ze Slunce a transportují energii. Ačkoli v heliosféře mimo Slunce objeveny byly, nikdy předtím nebyly pozorovány uvnitř koróny (vnější vrstva sluneční atmosféry). Alfvenovy vlny se obtížné zjišťují částečně proto, že na rozdíl od jiných vln nezpůsobují velké změny intenzity záření koróny. Navíc rychlosti oscilací jsou malé a těžko zjistitelné.

„Pozorování nám umožnila jednoznačně identifikovat tyto oscilace jako Alfvenovy vlny,“ říká spoluautor Scott McIntosh (Southwest Research Institute, Boulder). „Vlny jsou viditelné po celou dobu a vyskytují se všude v koróně, což nás zpočátku překvapilo."

Na základě pozorování rychlosti a směru vln budou vědci schopni odvodit základní vlastnosti sluneční atmosféry, jako je hustota a směr magnetických polí. Vlny mohou odpovědět na otázky, před nimiž byli fyzikové bezradní po celé generace – např. proč je sluneční koróna 100krát teplejší než povrch.

Výzkum také umožní lépe předpovídat sluneční bouře. Slunce odhazují tisíce tun plazmatu do vesmíru, čímž způsobuje geomagnetické bouře a na Zemi dochází k poruchám telekomunikačních a elektrických sítí. Více informací o slunečních poruchách pomůže vědcům lépe chránit i astronauty před nebezpečným zářením.

„Pokud chceme letět na Měsíc a Mars, potřebujeme vědět, co se stane na Slunci,“ říká Tomczyk.

Na pozorování sluneční koróny astronomové používají přístroj vyvinutý v NCAR během několika posledních letech - vícekanálový polarimetr CoMP (Coronal Multichannel Polarimeter), umístěný na dalekohledu observatoře NSO (National Solar Observatory, Sacramento Peak, Nové Mexiko). CoMP shromažďuje a analyzuje světlo z koróny, která je mnohem temnější než Slunce. Sleduje magnetickou aktivitu podél celého okraje Slunce a sbírá data s neobvyklou rychlostí - měří každých 15 sekund.

Přístroj CoMP umožnil výzkumnému týmu současně zachytit intenzitu, rychlost a snímky sluneční koróny v polarizovaném světle. Napozorovaná data odhalila, že dráhy vln řídí magnetické pole Slunce a rychlost šíření je větší než 4000 km/s.

Obrázek:
Struktura sluneční koróny (CoMP, 30.10.2005). Kredit: S. Tomczyk a S. Macintosh (NCAR)

Zdroj: www.spaceflightnow.com




O autorovi



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša a Mars nad sídliskom

20.01. 2017, 18:58-19:45 SEČ; Canon 400D+50mm/2.8; 100ISO; 5s expozícia v 1min intervaloch.

Další informace »