Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Velká jarní díra a „jarní“ bolidové překvapení

Velká jarní díra a „jarní“ bolidové překvapení

Quadrantidy Autor: Jakub Koukal
Quadrantidy
Autor: Jakub Koukal
Termínem „Velká jarní díra“ nazývají astronomové (a především pozorovatelé meteorických rojů) období přibližně od poloviny ledna do konce dubna. Lépe můžeme toto období vymezit pomocí meteorických rojů: „jarní díra“ začíná po skončení aktivity Quadrantid a trvá do začátku aktivity meteorického roje Lyridy.

V tomto období není totiž v činnosti žádný významný meteorický roj a aktivita je tudíž velmi nízká. Toto období tudíž patří a vždy patřilo mezi nejméně zmapované v průběhu celého kalendářního roku.

K tomu samozřejmě přispívá i fakt, že únor a březen patří v České republice k měsícům s nejhorším počasím a tedy i aktivita vizuálních pozorovatelů je velmi malá. Vizuální pozorování je možné jen v několika málo dnech, kdy je jasno. I když je potřeba zmínit, že v posledních letech se toto pravidlo tak úplně nepotvrdilo a počasí nás překvapuje množstvím jasných nocí i v únoru a březnu.

V poslední době se zlepšilo zmapování rojů v tomto období díky videokamerové pozorovací síti CEMeNt, která je součástí nadnárodní sítě EDMONd. V případě špatného počasí však ani kamery nedokáží nemožné, i když na rozdíl od vizuálních pozorovatelů snímají oblohu každou noc a zachytí tedy meteory i v případě nečekaného roztrhání oblačnosti v průběhu noci.

 

Co tedy můžeme vidět?

Je nutné zdůraznit, že v tomto období je v činnosti převážně komplex Antihelion. Ten se v měsících leden až březen sestává z komplexu Virginid–Leonid a v dubnu pak přechází do komplexu Scorpio-Sagittarid.

Prvně zmíněný komplex je však velmi složitý a zároveň velmi málo aktivní, druhý je aktivnější, nicméně vzhledem k malé výšce radiantu nad obzorem je možné pozorovat pouze 1–2 meteory z tohoto komplexu za hodinu. V tomto období klesá také aktivita sporadického pozadí, která dosahuje svého minima v měsíci dubnu. Proto jsou celkové úhrny pozorovaných meteorů velmi nízké. Většina meteorických rojů má navíc nízkou průměrnou jasnost (populační index je vysoký). Tudíž pozorovaní v období „jarní díry“ nenabízí pro vizuální pozorovatele srovnatelný zážitek jako v jiných obdobích během roku.

 

Do komplexu Virginid a Leonid tedy patří např. tyto roje:

Virginids (VIR) Do komplexu Virginid patří mimo jiné tyto nejaktivnější roje: alfa, epsilon a mikro Virginidy. Radiant komplexu Virgind je velmi rozsáhlý, dosahuje až 15 stupňů v rektascenci a 10 stupňů v deklinaci. Identifikace jednotlivých rojů komplexu je proto vizuálně nemožná, radianty jednotlivých rojů se překrývají.Tento komplex je v činnosti od 3. února do 24. května. Jelikož se tento komplex skládá z více rojů, není možné přesně říci, kdy má komplex Virginid maximum.

Delta Leonids (DLE) Komplex Leonid se skládá z většího počtu rojů, dominantní roli hraje však pouze roj Delta Leonid, který sestává ze dvou větví, severní (NDL) a jižní (SDL). Tento roj můžeme pozorovat v období 5. 2. – 19. 3., přičemž jeho maximum připadá na 15. únor. Delta Leonidy jsou nejaktivnější z celého komplexu Leonid. Radiant delta Leonid je difuzní. Meteory roje jsou velmi pomalé.

Do komplexu Scorpio/Sagittarids patří tyto roje:

  • Alpha Scorpids (ASC)
  • Ophiuchids: Ophiuchids N (NOP)
  • Ophiuchids S (SOP)
  • Kappa Scorpids (KSC)


Alpha Scorpionidy jsou aktivní od 26. března do 12. května s maximem okolo 3. května.
Ophiuchidy N a S (jedná se o dvě větve jednoho roje) jsou v činnosti od 25. dubna do 26. května se dvěma maximy, a to 10. května (NOP) a 20. května (SOP).
Kappa Scorpionidy jsou aktivní od 4. do 27. května s maximem okolo 19. května.

Ke studiu komplexu Scorpio/Sagittarids nám velmi přispívají data z brazilské sítě (BRAMON), která je také součástí sítě EDMONd.
Všechny uvedené roje komplexu mají ZHR mezi 2 – 4, vzhledem k různému období činnosti uvedených rojů nepřesahuje celková ZHR komplexu 5 meteorů za hodinu.

„Jarní“ bolidové překvapení

I přesto je však toto období něčím výjimečné. Již několik let totiž v měsících leden až březen (tedy měsíce patřící do období velké jarní díry) padá velké množství jasných meteorů, tzv. bolidů (meteor jasnější než Venuše). Této anomálie si všimli dokonce vizuální pozorovatelé již v 60. a 70. letech, bohužel se tento úkaz kvůli nedostatku záznamů z té doby nedokázalo prokázat.

Nyní jsme však již v jiné situaci, jelikož neustále přibývá videokamer na pozorování meteorů jak u nás, tak i po celém světě, tudíž můžeme tento jev mnohem více zdokumentovat.

Z výsledků databáze meteorů EDMOND vyplývá, že v posledních 5 letech je v únoru a březnu poměrově o 30 % více bolidů než ve zbývající části roku. Přepočteno na měsíce, 1,18 % bolidů nad −4 v únoru a březnu, v jiných měsících je to pak 0,91 %. Přibližně tedy je každý stý meteor bolid.

O tomto zajímavém úkaze si více povíme v jednom z příštích článků.

 

Zajímavé bolidy zachycené v letech 2013 a 2014 v síti EDMOND:

Bolid zachycený východní kamerou z Valašského Meziříčí dne 6. 3. 2013 v 23:59 UT o jasnosti −5,4 magnitudy. Bolid zachycený z Kroměříže dne 1. 3. 2014 v 22:30 UT (CEMeNt). Jeho jasnost byla −2,7 mag. Bolid zachycený z Brazílie 12. 2. 2014 v 5:50 UT (Sao Sebastiao, BRAMON) o jasnosti −3,6 mag.

Bolid zachycený 18. 2. 2014 v 19:45 UT z Ukrajiny (Prilyki, Meteors UA) o jasnosti −8,8 mag. Bolid zachycený 18. 2. 2014 v 19:45 UT taktéž z Ukrajiny (Pilipovich, Meteors UA) o jasnosti −7,3 mag.

 

Zdroje:

EDMOND

CEMeNt




O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: Velká jarní díra


4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (24814) 1994 VW1 poblíž hvězdy beta Tau

Planetka měla v době fotografování 16.3 mag a pohybovala se po obloze rychlostí 1.23"/min.

Další informace »