Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vodní led pod povrchem Marsu detekován!

Vodní led pod povrchem Marsu detekován!

MARSIS_1.jpg
Poprvé v historii planetárního výzkumu poskytl radar MARSIS na palubě evropské sondy MARS EXPRESS přímé informace o struktuře jednotlivých vrstev materiálu hluboko pod povrchem planety Mars. První získaná data potvrzují přítomnost ukrytého impaktního kráteru, který vznikl v oblasti vrstev depozitního materiálu v blízkosti severního pólu a naznačují přítomnost vodního ledu hluboko pod povrchem.

Podpovrchové vrstvy Marsu byly až doposud neprobádaným teritoriem. Pouze na několika místech došlo k obnažení podpovrchových vrstev uloženého materiálu, jejichž charakteristiky mohly být zkoumány například v oblastech povrchových impaktních kráterů či na svazích dlouhých údolí a kaňonů.

Na základě provedených výzkumů pomocí radaru MARSIS (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionospheric Sounding), které se uskutečnily v posledních letních týdnech, se již změnil náš pohled na rudou planetu. K našim poznatkům o Marsu přibyly informace o další dimenzi planety - o jejích podpovrchových vrstvách, tj. o svrchní části jejího "nitra".

MARSIS_2.jpg

První pozorování odhalila téměř kruhovou strukturu o průměru 250 km, mělce zabořenou pod povrchem nížiny v oblasti Chryse Planitia ve středních šířkách planety Mars. Tuto strukturu vědci popisují jako ukrytý "bazén" impaktního původu, pravděpodobně obsahující tlustou vrstvu materiálu, bohatého na vodní led.

První vzrušující obrázek podpovrchových vrstev sestavil tým pracovníků kolem radaru MARSIS na základě odrazů radiových vln, vysílaných radarem, které pak procházely horninou do hloubky až 5 km, a když se odrazily zpět, nesly s sebou informace o složení vrstev, kterými pronikaly. Na základě těchto pozorování byla odhalena prstencová struktura, která může být interpretována jako okraj jednoho či více valů velkého impaktního kráteru. Dno této struktury se nachází v hloubce 1,5 až 2,5 km. Data, získaná pomocí radaru MARSIS, umožní astronomům lépe studovat chronologii vývoje povrchu planety Mars.

MARSIS_3.jpg

Pomocí radaru MARSIS byly také studovány vrstvy depozitů v oblasti kolem severního pólu planety, v oblasti mezi 10° až 40° východní délky. Dvě výrazná a odlišná echa byla získána odrazem od horní vrstvy usazenin a od podpovrchového rozhraní mezi dvěma odlišnými vrstvami. Na základě analýzy těchto záznamů byli vědci schopni zjistit, že se v této oblasti nachází vrstva téměř čistého studeného vodního ledu o tloušťce přes 1 km, ležící pod vrstvami bazaltického regolitu.

Tým astronomů zatím nezískal přesvědčivý důkaz o přítomnosti kapalné vody pod povrchem Marsu, avšak výzkum teprve začal. Aparatura MARSIS je schopna odhalit podpovrchové struktury, které není možné objevit žádným jiným způsobem. Jedná se o italsko-americký přístroj, na jehož vývoji se podílela Italská kosmická agentura (ISA) a univerzita v Římě ve spolupráci s Laboratoří tryskového pohonu (JPL, NASA).

Popisy k obrázkům:

Obrázek č. 1. Tento "radargram" - obrázek vytvořený na základě registrovaného odrazu radiových vln - ukazuje kruhovou strukturu o průměru přibližně 250 km, která se nachází pod povrchem Marsu a která je interpretována jako pánev impaktního původu. Dvě velmi podobné "ozvěny" byly získány na dvou obězích, vzdálených od sebe 50 km. Kruhová struktura není viditelná na povrchu planety. Na spodním obrázku je vidět vodorovná linie, představující pravděpodobně dno impaktního kráteru v hloubce 1,5 až 2,5 km.

Obrázek č. 2. Topografická mapa zachycuje oblast Marsu, kde byla sondou Mars Express detekována podpovrchová struktura o průměru 250 km. Rozdíl mezi nejnižším terénem (fialová barva) a nejvyššími útvary (červená barva) činí 1 km. Okraje podpovrchové struktury byly zaregistrovány sondou na obězích č. 1892 (červené oblouky) a č. 1903 (bílé oblouky). Žádné kruhové povrchové struktury nejsou v této oblasti zřetelné.

Obrázek č. 3. Vrstva podpovrchových depozitů na radarovém záznamu v okolí severního pólu Marsu (horní obrázek). Šířka obrázku představuje 458 km. Spodní obrázek vznikl na základě měření pomocí laserového výškoměru MOLA na palubě sondy Mars Global Surveyor. Radarový odraz se na horním obrázku rozštěpil na dvě větve, směřující od středu obrázku směrem doprava. V tomto místě přelétávala sonda z oblasti hladkých plání nad vyvýšené vrstvy usazenin v pravé části obrázku. Horní "čára" představuje odraz od vrchní vrstvy usazenin, zatímco spodní čára je odraz od rozhraní mezi usazeninami a podložím.

Intenzita odrazu od spodního rozhraní naznačuje, že se s největší pravděpodobností jedná o čistý vodní led. Časový rozdíl mezi dvěma "ozvěnami" radiového signálu v pravé části obrázku činí 21 mikrosekund, což představuje vrstvu ledu o tloušťce 1,8 km. Na základě měření laserového výškoměru MOLA byl naměřen výškový rozdíl 2 km.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »