Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Výsledky expedice úpické hvězdárny do Ugandy poslouží k celosvětovému výzkumu Slunce

Výsledky expedice úpické hvězdárny do Ugandy poslouží k celosvětovému výzkumu Slunce

Snímek koróny při zatmění Slunce v Ugandě. Autor: M. Druckmüller, P. Horálek (Hvězdárna v Úpici) a J. Sládeček.
Snímek koróny při zatmění Slunce v Ugandě.
Autor: M. Druckmüller, P. Horálek (Hvězdárna v Úpici) a J. Sládeček.
Díky úspěšnému pozorování hybridního zatmění Slunce v Ugandě se podařilo expedici úpické hvězdárny získat hodnotný vědecký materiál. Během mimořádně krátkého zákrytu Slunce Měsícem byly pozorovány a zaznamenány jevy, které poslouží k potvrzení či rozšíření nových teorií o dějích zejména ve sluneční chromosféře a koróně. Vzácné hybridní zatmění Slunce 3. listopadu 2013 nastalo během vysoké sluneční aktivity a poprvé v novodobé historii za pokročilé digitální a výpočetní techniky, která umožnila děje velmi podrobně analyzovat. Expedice úpické hvězdárny byla součástí jednoho ze čtyř mezinárodních týmů koordinovaných prof. Miloslavem Druckmüllerem z Vysokého učení technického v Brně a prof. Shadiou Habbalovou z Institute of Astronomy na Univerzitě na Havaji.

Tisková zpráva Hvězdárny v Úpici.

V rámci mezinárodního vědeckého projektu „8th Shadow Tracking Expedition“ vycestovaly do centrální Afriky celkem 4 týmy. Pro eliminaci nezdarů v případě nepřízně počasí a zejména pro pozorování změn v atmosféře Slunce byly týmy od sebe vzdálené i tisíce kilometrů. Nejvýchodněji se nacházel řecký astronom Constantine Emmanoulidi, který úkaz pozoroval na pobřeží Gabunu. Zatmění měl rovněž ze všech expedic nejdelší, přes jednu minutu, a nejvýše nad obzorem. Nejzápadněji se nacházely dvě expedice v Keni v okolí jezera Turkana pod vedením prof. Shadii Habbalové. Jednu z nich tvořila i česko-slovenská dvojice Pavel Štarha a Kristián Molnár. Kvůli nepřízni počasí se museli přesunout o několik desítek kilometrů k východu – blíže k ugandským hranicím, odkud jako jediný ze tří týmů v Keni uspěli a za pouhých 15 sekund úkazu získali požadovaný materiál.

Expedice za úplným zatměním Slunce do Ugandy se zúčastnili pracovník úpické hvězdárny Petr Horálek a pražský astronom Jan Sládeček. Jejich cílem bylo zachycení jevů v tzv. bílé koróně v návaznosti na nižší chromosféru. Úkaz sledovali z hřiště základní školy nedaleko vesnice Pokwero, jen pár desítek metrů na sever od tzv. centrální linie zatmění. Výběr lokace byl klíčový, neboť úhlový průměr Měsíce byl při zatmění jen o 2,6 promile větší jak sluneční. Pás, odkud bylo zatmění vidět jako úplné, měl v místě jejich stanoviště šířku pouhých 17 km a v oblasti okolo centrální linie pásu zatmění trvalo jen 19 sekund.

Neboť je rozdíl jasů mezi vnitřní a vnější korónou přibližně jedna ku miliónu, nelze běžnou cestou jev fotograficky zachytit a je třeba pořídit sérii různých expozic pro následné zpracování do výsledného obrazu. K zachycení sluneční koróny v celém jejím pozorovatelném rozsahu za tak krátký čas nebylo možné snímat sérii expozic jediným fotoaparátem. Úkaz proto snímaly hned tři fotoaparáty, dva z nich prakticky identické (stejné typy objektivů i čipů), třetí o dvě třídy lepší pro zachycení detailů ve vnitřní koróně a chromosféře. Každý z fotoaparátů byl nastaven na jinou sérii tzv. bracketingu, aby výsledná data zahrnovala stejný rozsah expozic koróny jako při focení běžně delšího zatmění jediným fotoaparátem. Pro výsledné sesazení pak použil prof. Druckmüller své výpočetní programy pro zpracování digitálního obrazu, které zohlednily například pohyb Měsíce před Sluncem během úkazu, korekci natočení a zaměření všech fotoaparátů, barevnou vadu, prachové částice na čipech a optice či šum.

„Měli jsme obrovské štěstí,“ popisuje Petr Horálek. „Vyjasnilo se pouhých 5 minut před úplným zatměním a během nich jsme stihli vše doustavit. A nakonec jsme za těch 19 sekund získali všechna potřebná data. Obří měrou tomu napomohlo to, že jsme s Janem Sládečkem už dlouho před úkazem nacvičovali na každý možný scénář. Navíc jsme zohlednili veškerá upozornění i doporučení prof. Druckmüllera, takže jsme nic nenechali náhodě. Byli jsme sehraný tým vedený zkušeným, precizním a cílevědomým mentorem.“

Zatmění Slunce a koróna 3. 11. 2013. Autor: M. Druckmüller, P. Horálek, J. Sládeček, NASA/ESA.
Zatmění Slunce a koróna 3. 11. 2013.
Autor: M. Druckmüller, P. Horálek, J. Sládeček, NASA/ESA.
Již první výsledky jsou mimořádné. Díky tomuto vzácnému typu hybridního zatmění, k němuž dochází přibližně 9x za století, bylo možné pozorovat narůžovělou sluneční chromosféru po celém obvodu zatmělého Slunce. Jen několik dní před úkazem se Slunce probudilo k bouřlivé erupční aktivitě a astronomové tak získali jedinečné okénko pro pozorování přechodových jevů mezi chromosférou a korónou za těchto podmínek. Snímek proto nezachycuje pouze složité magnetické pole v koróně, jak se očekávalo, ale rovněž dvě výrazné struktury izolovaných koronálních bublin odlétávajících v prostředí vnější koróny pryč do meziplanetárního prostoru. Detailní pohledy rovněž zachycují dvě zajímavé protuberance, magnetickým polem ovlivňované chladné masy plazmatu v relativně horké koróně. Jedna z nich je nyní předmětem výzkumu pro objasnění jevu „deště neutrálního vodíku“. Ukazuje se, že protuberance nejsou zdaleka tak jednoznačně definovaným jevem, jak se doposud předkládalo, nicméně právě přechod mezi chromosférou a korónou je družicově nejhůře pozorovatelný a zatím jen sluneční zatmění mohou výzkum posunout dopředu. Tento výzkum je důležitý pro pochopení chování naší mateřské hvězdy a mimo jiné i zpřesnění předpovědí tzv. kosmického počasí.

Obrazy sluneční koróny ovšem čeká mnohem důkladnější analýza. Desítky fyziků se začnou zaobírat jemnými detaily, které nám pomohou přidat další kamínky do mozaiky poznání tajemství našeho Slunce. Výsledky budou publikovány v předních astronomických časopisech. Napozorovaný materiál už však nyní naleznete na stránkách prof. Miloslava Druckmüllera: http://www.zam.fme.vutbr.cz/~druck/Eclipse/index.htm.

Úpická hvězdárna pořádá expedice za úplným zatměním Slunce už od roku 1990. První expedice byla vyslána na Čukotku 22. července 1990, kde se i za velmi obtížných podmínek podařilo úkaz úspěšně zaznamenat na klasický film. Od té doby se až do letošního roku uskutečnilo celkem 12 expedic. Průlom nastal v roce 2001, kdy pořízená data ze zatmění v Angole poprvé zpracoval brněnský matematik, prof. Miloslav Druckmüller. Metody zpracování digitální formy obrazu vyvinuté jím a jeho dcerou, Ing. Hanou Druckmüllerovou, přinesly revoluční výsledky a znamenaly významný skok dopředu při výzkumu sluneční koróny. Byly publikovány v prestižních periodikách světového formátu, např. v časopise Nature. S periodickým slunečním cyklem, rozvojem fotografické techniky i softwarových možností se však muselo čekat dalších 12 let pro zachycení jednoho z nejlepších obrazů sluneční koróny a chromosféry při maximu sluneční aktivity. A to se podařilo mezinárodním expedicím, včetně té úpické, právě letos.

Kontakt:

Marcel Bělík
ředitel Hvězdárny v Úpici
Telefon: 603 545 589
Mail: belik@obsupice.cz

Související:
[1] Při africkém zatmění Slunce se Češi pokusí o nemožné (Petr Horálek)
[2] Úspěšný lov diamantů v Ugandě (Petr Horálek)

Dále doporučujeme:
[1] Fotogalerie prof. Miloslava Druckmüllera
[2] Fotogalerie Petra Horálka




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »