Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Výzkum Lyrid v síti EDMONd

Výzkum Lyrid v síti EDMONd

Jasná Lyrida nad stromy.
Autor: Space.com

Meteorický roj Lyrid je známý dosti drastickým rušením drah jednotlivých meteoroidů roje, a to hlavně díky gravitačnímu působení planety Saturn. Kromě zjištění střední dráhy proudu Lyrid, který protíná dráhu Země, je tedy možné díky využití citlivé videotechniky provést analýzu jednotlivých vláken meteorického roje, případně zjistit rezonance oběžných dob jednotlivých vláken s planetami Sluneční soustavy. 

Pro tuto analýzu byly použity dráhy z databází EDMOND (v4.0), CAMS, CMN, DMS a IAU MDC. Celkový počet drah Lyrid v tomto souboru byl 1616, po redukci pomocí 3-sigma kritéria obsahoval vstupní soubor 1412 drah Lyrid, z nichž bylo 305 hyperbolických (e > 1), 154 dlouhoperiodických (P > 200 let) a 953 krátkoperiodických (P < 200 let).

Projekce drah 1412 Lyrid pro výpočet proudů Lyrid Autor: Roman Piffl
Projekce drah 1412 Lyrid pro výpočet proudů Lyrid
Autor: Roman Piffl

Následně byl soubor drah rozdělen na dlouhoperiodické (a > 32 AU) a krátkoperiodické (a < 32 AU). Pro rozdělení na jednotlivé proudy bylo použito Southworth-Hawkinsova kritéria podobnosti drah (DSH) s horním limitem DSH < 0,08, čímž byly získány střední dráhy krátkoperiodické a dlouhoperiodické složky meteorického roje Lyrid. Střední dráha krátkoperiodické složky Lyrid má orbitální elementy q = 0,918 AU, e = 0,919, i = 78,951°, peri = 215,095°, node = 32,139°, vg = 46,146 km/s, střední dráha dlouhoperiodické složky má pak následující orbitální elementy q = 0,921 AU, e = 0,983, i = 79,974°, peri = 213,734°, node = 32,290°, vg = 47,168 km/s.

Projekce dlouhoperiodických drah (a>32 AU) Lyrid Autor: Roman Piffl
Projekce dlouhoperiodických drah (a>32 AU) Lyrid
Autor: Roman Piffl

Pro rozdělení drah krátkoperiodické složky Lyrid byla použita analýza histogramu rozdělení hodnot velké poloosy. Výsledkem je rozdělení této složky na 9 proudů v rozmezí velkých poloos: mezi 2,3 a 3,9 AU (68 drah), mezi 3,9 a 5,4 AU (88 drah), mezi 5,4 a 8,9 AU (241 drah), mezi 8,9 a 10,8 AU (113 drah), mezi 10,8 a 12,6 AU (87 drah), mezi 12,6 a 16,6 AU (124 drah), mezi 16,6 a 20,2 AU (90 drah), mezi 20,2 a 23,6 AU (52 drah) a mezi 23,6 a 32,0 AU (79 drah).

Histogram rozdělení velkých poloos krátkoperiodické složky (a Autor: Roman Piffl
Histogram rozdělení velkých poloos krátkoperiodické složky (a<32 AU) Lyrid
Autor: Roman Piffl

Zároveň byly nalezeny možné rezonance oběžných dob proudů s planetami Sluneční soustavy, a to s Jupiterem, Saturnem, Uranem a Neptunem. Pro proud L1 (a = 3,331 AU) rezonance s Jupiterem (2/1) a Saturnem (5/1), pro proud L2 (a = 4,531 AU) opět s Jupiterem (6/5) a Saturnem (3/1), pro proud L3 (a = 6,834 AU) s Jupiterem (2/3) a Saturnem (4/3), pro proud L4 (a = 9,843 AU) s Jupiterem (2/5) a Saturnem (1/1), pro proud L5 (a = 11,710 AU) s Uranem (2/1) a Neptunem (4/1) ), pro proud L6 (a = 14,374 AU) s Uranem (3/2) a Neptunem (3/1), ), pro proud L7 (a = 18,160 AU) s Uranem (1/1) a Neptunem (2/1), pro proud L9 (a = 27,547 AU) se Saturnem (1/5). Rezonance oběžných dob mateřské komety Thatcher je pak s Uranem (1/5) a Neptunem (2/5).

Dráhy členů asociovaných s jednotlivými proudy Lyrid Autor: Roman Piffl
Dráhy členů asociovaných s jednotlivými proudy Lyrid
Autor: Roman Piffl

Práce byla prezentována jako poster na IMC 2013 v Poznani (R. Piffl, L. Kornoš, J. Tóth a J. Koukal).




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. Od roku 1995 je vedoucím Hvězdárny Kroměříž. V současné době působí jako hlavní koordinátor databáze EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database). Doplňující činností je pak vizuální pozorování komet. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: EDMOND, Lyridy


38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »