Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Výzkum Lyrid v síti EDMONd

Výzkum Lyrid v síti EDMONd

Jasná Lyrida nad stromy.
Autor: Space.com

Meteorický roj Lyrid je známý dosti drastickým rušením drah jednotlivých meteoroidů roje, a to hlavně díky gravitačnímu působení planety Saturn. Kromě zjištění střední dráhy proudu Lyrid, který protíná dráhu Země, je tedy možné díky využití citlivé videotechniky provést analýzu jednotlivých vláken meteorického roje, případně zjistit rezonance oběžných dob jednotlivých vláken s planetami Sluneční soustavy. 

Pro tuto analýzu byly použity dráhy z databází EDMOND (v4.0), CAMS, CMN, DMS a IAU MDC. Celkový počet drah Lyrid v tomto souboru byl 1616, po redukci pomocí 3-sigma kritéria obsahoval vstupní soubor 1412 drah Lyrid, z nichž bylo 305 hyperbolických (e > 1), 154 dlouhoperiodických (P > 200 let) a 953 krátkoperiodických (P < 200 let).

Projekce drah 1412 Lyrid pro výpočet proudů Lyrid Autor: Roman Piffl
Projekce drah 1412 Lyrid pro výpočet proudů Lyrid
Autor: Roman Piffl

Následně byl soubor drah rozdělen na dlouhoperiodické (a > 32 AU) a krátkoperiodické (a < 32 AU). Pro rozdělení na jednotlivé proudy bylo použito Southworth-Hawkinsova kritéria podobnosti drah (DSH) s horním limitem DSH < 0,08, čímž byly získány střední dráhy krátkoperiodické a dlouhoperiodické složky meteorického roje Lyrid. Střední dráha krátkoperiodické složky Lyrid má orbitální elementy q = 0,918 AU, e = 0,919, i = 78,951°, peri = 215,095°, node = 32,139°, vg = 46,146 km/s, střední dráha dlouhoperiodické složky má pak následující orbitální elementy q = 0,921 AU, e = 0,983, i = 79,974°, peri = 213,734°, node = 32,290°, vg = 47,168 km/s.

Projekce dlouhoperiodických drah (a>32 AU) Lyrid Autor: Roman Piffl
Projekce dlouhoperiodických drah (a>32 AU) Lyrid
Autor: Roman Piffl

Pro rozdělení drah krátkoperiodické složky Lyrid byla použita analýza histogramu rozdělení hodnot velké poloosy. Výsledkem je rozdělení této složky na 9 proudů v rozmezí velkých poloos: mezi 2,3 a 3,9 AU (68 drah), mezi 3,9 a 5,4 AU (88 drah), mezi 5,4 a 8,9 AU (241 drah), mezi 8,9 a 10,8 AU (113 drah), mezi 10,8 a 12,6 AU (87 drah), mezi 12,6 a 16,6 AU (124 drah), mezi 16,6 a 20,2 AU (90 drah), mezi 20,2 a 23,6 AU (52 drah) a mezi 23,6 a 32,0 AU (79 drah).

Histogram rozdělení velkých poloos krátkoperiodické složky (a Autor: Roman Piffl
Histogram rozdělení velkých poloos krátkoperiodické složky (a<32 AU) Lyrid
Autor: Roman Piffl

Zároveň byly nalezeny možné rezonance oběžných dob proudů s planetami Sluneční soustavy, a to s Jupiterem, Saturnem, Uranem a Neptunem. Pro proud L1 (a = 3,331 AU) rezonance s Jupiterem (2/1) a Saturnem (5/1), pro proud L2 (a = 4,531 AU) opět s Jupiterem (6/5) a Saturnem (3/1), pro proud L3 (a = 6,834 AU) s Jupiterem (2/3) a Saturnem (4/3), pro proud L4 (a = 9,843 AU) s Jupiterem (2/5) a Saturnem (1/1), pro proud L5 (a = 11,710 AU) s Uranem (2/1) a Neptunem (4/1) ), pro proud L6 (a = 14,374 AU) s Uranem (3/2) a Neptunem (3/1), ), pro proud L7 (a = 18,160 AU) s Uranem (1/1) a Neptunem (2/1), pro proud L9 (a = 27,547 AU) se Saturnem (1/5). Rezonance oběžných dob mateřské komety Thatcher je pak s Uranem (1/5) a Neptunem (2/5).

Dráhy členů asociovaných s jednotlivými proudy Lyrid Autor: Roman Piffl
Dráhy členů asociovaných s jednotlivými proudy Lyrid
Autor: Roman Piffl

Práce byla prezentována jako poster na IMC 2013 v Poznani (R. Piffl, L. Kornoš, J. Tóth a J. Koukal).




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. Od roku 1995 je vedoucím Hvězdárny Kroměříž. V současné době působí jako hlavní koordinátor databáze EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database). Doplňující činností je pak vizuální pozorování komet. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: EDMOND, Lyridy


17. vesmírný týden 2018

17. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 4. do 29. 4. 2018. Měsíc je mezi první čtvrtí a úplňkem. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už kolem půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze se podíváme na asterismus, který připomíná číslici tři. Hledač exoplanet TESS s pomocí Falconu 9 úspěšně odstartoval. Devadesátky by se dožil Gene Shoemaker.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2264 HaLRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2018 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 světelných let, nalezneme „Vánoční stromeček“. Nu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Farebné svetelné dráhy hviezd

Dlhšia expozícia

Další informace »