Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Z kosmu do středu Země

Z kosmu do středu Země

Družicový snímek Země.
Družicový snímek Země.
Téma středu Země lákalo lidstvo od doby, kdy převážil názor, že je naše planeta kulatá. A tak je vhodné připomenout si jak a s jakou přesností dokážeme toto tajemné místo určit.

Ve svém románu Cesta do středu Země z roku 1864 nechal Jules Verne své hrdiny putovat podzemím až do samotného nitra naší planety. Sopkou na Islandu dovnitř vstoupili a sopkou v Itálii byli vyvrženi zpět na povrch. Dnes víme, že tekuté jádro Země, vysoké teploty a tlaky jakoukoli cestu do středu Země znemožňují. Přesto dnes dokáží vědci určit polohu středu Země s neuvěřitelnou přesností.

Střed Země, který kdysi přitahoval pozornost slavného autora sci-fi románů, láká dnes vědce ze zcela jiných důvodů. Otázka "Co je uprostřed?" byla nahrazena otázkou "Kde přesně je?". Při hledání odpovědi na obě otázky nemusíme do středu Země vůbec cestovat. Naopak nám pomůže, když naši planetu opustíme úplně.

Ilustrace z románu J. Verna: Cesta do středu Země.
Ilustrace z románu J. Verna: Cesta do středu Země.
Věda dokázala odpovědět na první otázku zejména díky studiu ostatních planet a sluneční soustavy jako celku. Přesnou polohu centra Země dnes pomáhají určovat družice. Paradoxně je tak z vesmíru vidět hlouběji do středu než jakýmkoli hloubkovým vrtem.

Určení přesné polohy středu hmotnosti naší planety, tedy jejího těžiště, při tom není samoúčelné. Na tomto bodu jsou závislá další měření a slouží jim jako referenční bod. Jeho pozice je naprosto nezbytná při určování změny hladiny oceánů, zemětřesení, sopečné aktivity nebo vysvětlování toho, jak se naše planeta vyrovnala se zmizením ledového příkrovu při poslední době ledové.

Polohu středu Země při tom nestačí zjistit jen jednou a nadále ji jen zpřesňovat. Poloha se totiž s časem mění a to tempem 2 až 5 milimetrů za rok. V porovnání s průměrem Země přes dvanáct a půl tisíce kilometrů se to zdá být jako zanedbatelná hodnota, ale není. Pokud mají být vědci schopni měřit změnu výšky hladiny moří, která činí asi 3 milimetry ročně, tak je nezbytné znát polohu zemského středu určitě více než s milimetrovou přesností.

To se právě před pěti roky podařilo. Jeden milimetr je nejvyšší přesnost určení středu naší planety, jaké se kdy podařilo dosáhnout. Na takový výsledek nestačí jediný satelit, ale celá síť, navíc napojená na pozemské stanice. Byla využita síť pozemních přijímačů GPS, síť pozemních laserových stanic pro měření vzdáleností geodetických družic Lageos, síť radioteleskopů, které měří polohu Země vůči kvazarům ve vzdáleném vesmíru.

Z uvedených informací plyne zajímavé zjištění, že dnes známe polohu středu Země tak přesně, jak se o tom nesnilo ani autorům sci-fi románů.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti, předsedou skupiny MEDÚZA, revizorem Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Země


39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc, Merkur a konjunkce

Další informace »