Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Záhada meteoritů z Marsu je vysvětlena
Pavel Koten Vytisknout článek

Záhada meteoritů z Marsu je vysvětlena

Většina z 26 meteoritů, které na Zemi přilétly z Marsu, je velmi mladá. Což nesouhlasí se stářím převážné části povrchu samotné planety. Tento nesoulad, který dráždil vědce po dvě desetiletí, byl nyní vysvětlen na základě simulací dopadů větších těles na Mars.

Původ meteoritů přicházejících z Marsu je zjišťován na základě plynů zachycených uvnitř jejich materiálu. Jejich složení je totožné se složením atmosféry Rudé planety zjištěným sondami Viking. Znamená to, že tyto kameny musely být z povrchu Marsu uvolněny při dopadech asteroidů a po několik miliónů let trvajícím putování Sluneční soustavou dopadly na zemský povrch. Většina z nich je ovšem relativně velmi mladá, kolem 200 miliónů let. To je v rozporu se skutečností, že celých 90 procent povrchu Marsu je mnohem většího stáří, mezi 3,9 a 4,5 miliardami let.

Podle studií pocházejí z šesti či sedmi různých impaktů na povrch Marsu. Předpokládají se obrovské impakty, které zanechaly krátery větší než 12 km v průměru. Takové impakty jsou ovšem velmi vzácné. Tak vzácné, že by ve skutečnosti neměly být na Zemi nalezeny žádné meteority z Marsu! Tým vědců z University of Arizona nyní využil velké výpočetní kapacity k tomu, aby simuloval dopady i menších těles a dospěl k překvapivému zjištění. Už při dopadech "menších" těles, které zanechají krátery o průměru kolem 3 km, a jež jsou mnohem častější, dojde k vyvržení obrovského množství horniny do okolního vesmíru. Navíc se ukazuje, že mladší horniny se mnohem snadněji odpoutají od Marsu než horniny starší. Vysvětlení věkového zastoupení je tedy také zřejmé.

Na druhé straně je jasné, že například slavný meteorit ALHA 84001, který je starý 4,5 miliardy let, je spíš vzácným případem.

Zdroj :New Scientist




O autorovi



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Západ Slunce

Další informace »