Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Záhadná Holmes

Záhadná Holmes

Holmes
Holmes
Svet pozorovateľskej astronómie na konci roka 2007 náhle ožil. Spôsobila to jednotvárna a nudná kométa Holmes, ktorá sa z ničoho nič zjasnila až o niekoľko magnitúd.

Príčinou nečakaného zjasnenia bola explózia, ku ktorej došlo na povrchu kométy. Následkom explózie došlo k uvoľneniu množstva materiálu, ktorý mal za následok zväčšovanie kometárnej komy až natoľko, že svojim rozmerom presiahla priemer Slnka. Astronómovia z celého sveta okamžite zamerali svoje prístroje na tento zaujímavý objekt s cieľom zistiť, čo spôsobilo explóziu na povrchu kométy. Pozorovaním kométy sa zaoberal aj HST, ktorému sa však nepodarilo nasnímať žiadne podstatné detaily z dôvodu zatienenia jadra kométy expandujúcim prachom a plynom z explózie. Záhadu vznášajúcu sa okolo kométy ešte viac prehĺbil Spitzerov vesmírny ďalekohľad. Ten ukázal zvláštne sa chovajúce prúdy prachu unikajúce z jadra kométy.

spitzer
spitzer
Kométa 17P/Holmes sa približne každých šesť rokov dostáva do blízkosti Jupitera a následne sa vracia späť k Slnku. Doteraz vždy túto trasu absolvovala bez incidentu. V každom prípade však za posledných 116 rokov dvakrát nečakane zvýšila svoju jasnosť o niekoľko magnitúd. Zvýšenie jasnosti bolo dôsledkom explózií, ktoré sa odohrali na jej povrchu. Prvá z explózií sa odohrala v novembri 1892 a druhá v októbri 2007. Astronómovia preto využili v období november 2007 až marec 2008 Spitzerov ďalekohľad k podrobnému prieskumu kométy Holmes. Vďaka citlivému IR spektrografu získali veľmi podrobné údaje o chemickom zložení jadra kométy. Navyše v novembri 2007 spozorovali v okolí kométy veľké množstvo jemného kremičitého prachu, respektíve jemné kryštalické zrnká pripomínajúce rozdrvené diamanty. Podobný materiál bol pozorovaný aj v okolí iných komét, ako tomu bolo napríklad počas misie NASA Deep Impact (Tempel 1), Stardust (Wild 2), či pri úchvatnej kométe Hale-Bopp v roku 1995. Pozorovaný materiál bol v týchto prípadoch dôsledkom umelých impaktov a v prípade kométy Hale-Bopp bol dôsledkom explózie - zjasnenia. Keď Spitzer pozoroval rovnakú časť kométy v marci 2008 jemný kremičitanový prach bol preč. V okolí kométy boli pozorované už iba väčšie častice. Krátko po explózii pritom objavil Spitzer tryskavé prúdy prachu, ktoré unikali z povrchu jadra kométy. V čase objavu sa predpokladalo, že vznikli priblížením kométy k Slnku. Tomuto názoru dopomohla aj skutočnosť, že v čase objavu smerovali od Slnka. Opätovné pozorovanie v marci 2008 ukázalo rovnaké výtrisky a to dokonca v rovnakej polohe ako pred 5 mesiacmi a to aj napriek tomu, že sa kométa medzitým presunula na iné miesto a Slnko ju osvetľovalo z iného smeru. Vďaka tomuto pozorovaniu astronómovia usúdili, že výtrisky pochádzajú z explózie.

Napriek tomu, že kométu Holmes študujeme už 116 rokov, ostáva pre nás stále neznáma. Jej tajomstvo nám pomohol poodhaliť unikátny Spitzerov vesmírny ďalekohľad.




O autorovi



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »