Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Záhadné chladné vrstvy v atmosféře Venuše

Záhadné chladné vrstvy v atmosféře Venuše

Pohled na jižní pól planety Venuše Autor: ESA
Pohled na jižní pól planety Venuše
Autor: ESA
Na Venuši může i sněžit! Evropská kosmická sonda Venus Express objevila nečekaně chladné vrstvy vzduchu vysoko v atmosféře planety Venuše, které mohou být dostatečně studené na to, aby přítomný oxid uhličitý vymrzal v podobě ledu či „sněhových vloček“.

Venuše je velmi dobře známa především díky své husté atmosféře, která je tvořena z 96 % oxidem uhličitým, a rovněž díky vysoké výhni na povrchu planety, důsledkem čehož je označována za nehostinného a životu nepřátelského dvojníka Země.

Avšak na základě nových analýz pozorování za uplynulých 5 let, která uskutečnila evropská kosmická sonda Venus Express (start 9. 11. 2005), astronomové odhalili v atmosféře Venuše velmi chladné vrstvy o teplotě kolem -175 °C, a to ve výšce 125 km nad povrchem planety. Tyto nezvykle studené vrstvy jsou mnohem mrazivější než například obdobné vrstvy v atmosféře Země, navzdory tomu, že Venuše obíhá mnohem blíže ke Slunci.

Objev byl učiněn na základě sledování, jak je sluneční světlo filtrováno při průchodu atmosférou, čímž byly zjišťovány koncentrace molekul plynného oxidu uhličitého v různých výškách podél terminátoru – tj. podél dělící čáry mezi denní a noční polokoulí planety.

Vyzbrojeni informacemi o koncentraci oxidu uhličitého a zkombinováním těchto údajů s informacemi o průběžných změnách atmosférického tlaku s výškou pak mohli vědci vypočítat hodnotu odpovídající teploty.

Teplotní vrstvy v atmosféře Venuše Autor: ESA
Teplotní vrstvy v atmosféře Venuše
Autor: ESA
„Protože teplota v určitých výškách klesala pod hodnotu vymrzání oxidu uhličitého, očekáváme, že se zde může vytvářet led oxidu uhličitého,“ říká Arnaud Mahieux (Belgian Institute for Space Aeronomy) a vedoucí autor článku v časopise Journal of Geophysical Research, který seznamuje s novým objevem.

Oblaka z malých ledových krystalků oxidu uhličitého či sněhových vloček mohou mít vysokou odrazivost (reflexivitu) vedoucí k vyšší jasnosti než obvyklé vrstvy atmosféry a oblačnost osvětlená Sluncem.

„Nicméně i když sonda Venus Express skutečně příležitostně pozorovala velmi jasné oblasti v atmosféře Venuše, které mohou být vysvětleny přítomností ledových krystalků, stejně tak mohou být způsobeny jinými atmosférickými činiteli, takže musíme být obezřetní,“ říká Arnaud Mahieux. Z výzkumu rovněž vyplynulo, že chladná vrstva v oblasti terminátoru je vložena mezi dvě mnohem teplejší vrstvy.

Teplotní profily na horké denní straně a studené noční polokouli jsou ve výškách nad 120 km mimořádně odlišné. Noční strana může hrát větší roli na jedné existující výšce a denní strana může hrát zase větší roli na jiných výškách atmosféry.

Obdobné teplotní profily podél terminátoru byly odvozeny i z jiných souborů dat sondy Venus Express, včetně měření pořízených během přechodu Venuše přes Slunce v červnu letošního roku.

Počítačové modely jsou schopné předpovědět pozorované profily, avšak další důkazy poskytne teprve výzkum úlohy jiných atmosférických činitelů, jako je například oxid uhelnatý, dusík a kyslík, jejichž vliv je mnohem dominantnější ve vysokých výškách než vliv oxidu uhličitého.

„Objev je velmi čerstvý a stále ještě musíme uvažovat a vyvozovat, jaké důsledky bude mít,“ říká Håkan Svedhem, vědecký pracovník mise Venus Express. „Avšak je velice zvláštní, že nevidíme podobné teplotní profily podél terminátoru v atmosférách Země nebo Marsu, které mají odlišné chemické složení i tepelné podmínky.“

Fotografie v úvodu článku zachycuje pohled na jižní pól Venuše a ilustruje polohu terminátoru – rozhraní mezi denní (vlevo) a noční (vpravo) polokoulí. Snímek byl pořízen v oboru ultrafialového záření kamerou VMC (Venus Monitoring Camera) na palubě evropské sondy Venus Express dne 15. 5. 2006, ze vzdálenosti 66 500 km.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



26. vesmírný týden 2017

26. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Romance s nočními svítícími oblaky

Jaký to krásný výhled na NLC 24. června 2017. Obloha byla zprvu zatažená, ale při soumraku se pomalu oblačnost rozpadala. A jak soumrak postupoval, běžná oblačnost chytla slabý načervenalý nádech, zatímco vysoko nad nimi se do stříbřitě-modra již barvily NLC. To vše se líbezně odráželo o klidnou hladinu Sečské přehrady. Canon 6D, Takumar 50 mm, f2.0, ISO 320, 5×10 s - panorama ze stativu.

Další informace »