Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Záhadný rozpad asteroidu P/2013 R3

Záhadný rozpad asteroidu P/2013 R3

Rozpadlý asteroid P/2013 R3 Autor: NASA / HST
Rozpadlý asteroid P/2013 R3
Autor: NASA / HST
Hubbleův vesmírný dalekohled vyfotografoval rozpad asteroidu, jak ještě předtím nikdo neviděl. Rozpadl se totiž na nejméně deset kusů. Podle označení P/2013 R3 (Catalina-PANSTARRS) by se zdálo, že jde o běžný rozpad kometárního jádra, jak se děje při přiblížení ke Slunci, ovšem doposud nebylo něco podobného pozorováno v pásu asteroidů (rozpadlé těleso má běžnou planetkovou dráhu).

Objekt P/2013 R3 byl poprvé zaznamenán 15. září 2013 pomocí přehlídky oblohy Catalina a PanSTARRS, kde se jevil jako objekt neobvyklého mlhavého vzhledu. Následná pozorování pomocí Keckova dalekohledu na Havaji odhalila tři tělesa v prachovém oblaku o velikosti odpovídající průměru naší Země.

V tu chvíli bylo zřejmé, že by bylo více než vhodné zaměřit se na tento objekt pomocí Hubbleova dalekohledu. Díky jeho skvělé rozlišovací schopnosti se zde podařilo rozeznat nejméně deset kousků, přičemž každý vypadal jako malá kometka s prachovým ohůnkem. Čtyři největší kamenné objekty jsou velké až 200 metrů. Jednotlivé fragmenty se od sebe pomalu vzdalují rychlostí 1,5 km/h (vycházkové tempo). Po prvotním rozpadu se ale objevují stále nové fragmenty. Tato pozorování jsou pro astronomy něčím zcela novým. Rozpad může mít několik příčin, ale pozorování z HST nás vede k vyloučení některých scénářů.

Například můžeme vyloučit, že by k rozpadu vedla srážka dvou asteroidů, jako bylo již pozorováno dříve. Především vzhled rozpadlého asteroidu a také rychlost (či spíše pomalost) fragmentů jsou toho důkazem.

Také není pravděpodobné, že by se asteroid rozpadl v důsledku tlaku zahřívajícího se a vypařujícího se ledu skrytého uvnitř. Objekt je totiž příliš chladný na to, aby docházelo k výrazné sublimaci ledu, a je docela možné, že těleso se zde nachází po většinu doby existence sluneční soustavy.

Zůstává tedy nejpravděpodobnější scénář, kdy za rozpadem stojí pomalu se zrychlující rotace tělesa vlivem slunečního záření. Poté, co se těleso roztočí nad určitou mez, rozletí se jeho komponenty odstředivou silou. O možnosti, že se planetky rozpadají působením tohoto jevu, kterému se říká YORP efekt, uvažují astronomové již řadu let, ale až doteď nebyl tento proces přímo pozorován.

Zdá se, že asteroid P/2013 R3 musí mít jemně rozrušenou vnitřní strukturu. Různé trhliny mohly vzniknout při nedestruktivních srážkách v minulosti. Malé asteroidy možná z tohoto důvodu mohou mít strukturu hromady suti (takto se například jevil asteroid Itokawa navštívený sondou Hayabusa).

Poslední pozorování jen doplňuje mozaiku jiných podobných událostí, jako například nedávné pozorování asteroidu s šesti kometárními ohony P/2013 P5.

Zdroj: http://www.spacetelescope.org/news/heic1405/.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Brucke von Andau

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec

Další informace »