Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zajímavá měsíční zákoutí: kráter Plato a Moře dešťů
Vít Straka Vytisknout článek

Zajímavá měsíční zákoutí: kráter Plato a Moře dešťů

Plato ze sondy Lunar Orbiter
Plato ze sondy Lunar Orbiter
Každého, kdo se kdy zadíval na Měsíc ať už nějakým větším dalekohledem nebo jen triedrem či pouhým okem, na jeho povrchu jistě něco zaujalo. Jsou zde měsíční moře (škoda že bez vody), pevniny, pohoří, brázdy a mnoho jiného, to všechno poseto nespočetným množstvím kráterů. Některé z nich silně připomínají právě měsíční moře, jsou totiž také zality utuhlou čedičovou lávou. Jako například Plato na severním okraji Moře dešťů.

Podél severního okraje Moře dešťů (Mare Imbrium) se táhne měsíční pohoří Alpy. Přerušené je jen v jednom místě kráterem Plato, s průměrem 104 km. Je velmi výrazný, jeho rozlehlé, hladké tmavé dno (zalito čedičovou lávou asi před 3,2 miliardy lety) nelze mezi světlými Alpami, které ho obklopují, přehlédnout. Ale přece jen není naprosto dokonale hladké (viz snímek na začátku). Při vhodných podmínkách lze na dně Plata zahlédnout několik světlých bodů, jedná se o výsledek meteorického bombardování jeho dna v průběhu oněch 3,2 miliard let, maličké krátery s průměrem jen asi okolo 2 km. Vyžaduje to už ale dalekohled s minimálně 100násobným zvětšením a také záleží na podmínkách. Kromě meteorologických (i přes jasnou oblohu je někdy obraz Měsíce v dalekohledu silně neklidný) také na poloze terminátoru (hranice světla a stínu na povrchu Měsíce). Když terminátor prochází poblíž Plata nebo přímo jeho dnem, jamky kráterů vrhají nápadné stíny.

Stínohra v kráteru Plato
Stínohra v kráteru Plato
Co se týče stínohry, můžeme v době přechodu terminátoru poblíž Plata pozorovat úžasné jevy - viz snímek vlevo, na mysli mám stín připomínající nejspíš netopýra, který na dno kráteru vrhá jeho východní okraj. Není divu, okrajové valy Plata jsou v některých místech vysoké až 2 km a hodně členité.

Moře dešťů, na jehož severním okraji se Plato nachází, je na přivrácené straně Měsíce druhou největší lávovou plochou hned po Oceánu bouří. Vzniklo před zhruba 3,85 miliardami let. Na severu jej obklopuje pohoří Alpy, na východě Apeniny. Právě v nich, konkrétně u Hadleyovy brázdy, přistál 31. července 1971 modul Falcon Apolla 15 s Davidem Scottem a Jamesem Irwinem. Šlo o první expedici, co s sebou měla měsíční vozítko Rover. Terén jim byl vybrán velmi zajímavý a díky Roveru měli možnost provést rozsáhlejší průzkum místa přistání. Ještě před první vycházkou se Scott vysoukal na půl těla ven horním otvorem a fotil okolí, jemuž vévodila hora Mount Hadley, patřící právě do Apenin. Poslední vycházku mise Apolla 15 zakončil její velitel známým experimentem se sokolím brkem a kladivem, dokázal, že ve vakuu bez odporu vzduchu dopadnou opravdu zároveň.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



30. vesmírný týden 2017

30. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 7. do 30. 7. 2017. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká, skvrna zapadla. Přelety ISS budou tento týden vidět už i večer. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na maximum meteorického roje Delta Akvaridy. K ISS by měla odstartovat kosmická loď Sojuz MS-05.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Prelet ISS a Sojuzu 93 minút pred spojením na orbite.

Prelet ISS a Sojuza (na snímke vľavo od ISS). Snímku obohatil prelet meteóru a lietadla.

Další informace »