Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zanikla v Americe původní civilizace po dopadu komety?

Zanikla v Americe původní civilizace po dopadu komety?

illustration.jpg
První civilizace v Severní Americe, označovaná jako Clovis, vzkvétala před nějakými 13.000 roky. Kromě jiného ovládali kamenné zbraně, kterými lovili i velké šelmy (např. americké lvy). Podle některých teorií její zánik způsobila kosmická katastrofa – s největší pravděpodobností dopad komety.

Podle výsledků, které presentoval tým 25 vědců na konferenci AGU (American Geophysical Union meeting, Acapulco, Mexico, 22.- 25. května 2007), zkáza lidí Clovis přišla neočekávaně z vesmíru před 12.900 lety - do zemské atmosféry nad dnešní Kanadou vlétla kometa a rozpadla se na kusy, které pak explodovaly. Výbuchy byly tak velké, že pozůstatky byly objeveny až v Evropě.

Oceánograf Jim Kennett (University of California, Santa Barbara) tvrdí, že po dopadu komety „celá pevnina hořela". Obrovský požár spálil Severní Ameriku, zabíjel velké populace savců a přinesl nečekaný konec kultuře Clovis.

Podle analytického chemika Richarda Firestona (Lawrence Berkeley National Laboratory in California) důkaz leží v tenké, 12.900 let staré vrstvě sedimentů, bohaté na uhlík. Z období civilizace Clovis našli takových míst 8 v Severní Americe a jedno v Belgii. V této vrstvě tým objevil několik různých typů mimozemských „pozůstatků“, včetně nanodiamantů, které se výjimečně nacházejí v meteoritech; malinkých uhlíkatých kuliček (roztavené kapičky rychle zchladly ve vzduchu); a uhlíkatých molekul, které uvnitř uzavřely vzácný izotop helium-3.

„Možná byste našli nějaká jiná vysvětlení pro tyto jednotlivé objevy,“ říká Firestone. „Ale posuzované společně to zcela určitě znamená srážku.“ Nepřítomnost vysokého obsahu niklu a iridia v sedimentu je důkazem, že se s největší pravděpodobností jednalo o kometu (pro planetky je výskyt těchto prvků charakteristický).

Tento výzkum rozhýbal intenzivní polemiku, protože řada geologů zůstává skeptická k hypotéze impaktu. „Na tomto poli existuje názor, že jakýkoliv kruhový útvar je kráter,“ říká geomorfolog Michael Oskin (University of North Carolina in Chapel Hill). Naopak geochemik But Asish Basu (University of Rochester, New York) si myslí, že metody pro mimozemskou srážku jsou správné a že našli přímý důkaz dopadu.

Přesné místo exploze je nejisté, ale existuje několik záchytných bodů na severu amerického kontinentu. Podle množství mimozemských trosek je pravděpodobné, že kometa vybuchla především nad Kanadou - možná nad oblastí dnešního Ontaria či Hudsonova zálivu.

Vypadá to, že tato kosmická srážka zřejmě nezanechala žádný kráter. Pravděpodobně „to, co do nás narazilo, byl objekt s nízkou hustotou,“ řekl geofyzik Allen West. A rozpadlo se to již při vstupu do atmosféry. Rozpadající se fragmenty pak vybuchovaly postupně v řadě masivních vzdušných explozí. Eventuelně, mohly některé dopadnout na 3km vrstvu pevninského ledu. V tom případě by se jednalo o „ledové“ krátery, které by beze stopy zmizely současně s dobou ledovou.

Pokud tuto impaktní teorii přijmeme, vysvětlí se 3 události před 12.900 lety.

V tomto klíčovém období došlo na severní polokouli k náhlé změně klimatu – toto období rychlého ochlazení, které trvalo 1.300 let, se nazývá mladší dryas (Younger Dryas). Kromě kultury Clovis ze Severní Ameriky zmizelo nejméně 35 druhů suchozemských savců - včetně mamutů, velbloudů a koní.

Podle řady vědců počátek mladšího dryasu vede také ke změně severoamerického vodstva. S blížícím se koncem doby ledové začíná tát kontinentální ledovec, rozvodní se ledovcová (glaciální) jezera v Severní Americe a odtud voda odtéká směrem k jihu řekou Mississippi.
Ale před 12.900 lety voda z náhle tajících ledovců na pobřeží severního Atlantiku odtékala k východu. Odhaduje se, že do Atlantského oceánu nateklo 9 500 km2 sladké vody, to změnilo slanost (salitu) mořské vody, vypnul se oceánský „dopravní pás“ a pozastavil se Golfský proud, který přináší teplo z tropů na sever.
Zastánci „kometární teorie“ mají jiný návrh. Mohutné výbuchy nad Kanadou mohly destabilizovat pevninský ledový příkrov a vytvořit nové odvodňovací kanály na východě. Navíc prach a trosky z explozí způsobily ztmavnutí ledu, který pak více pohlcoval sluneční záření a tím se urychlilo tání ledu. „My si myslíme, že voda odtékající z ledovcových jezer a dočasně tajícího pevninského ledovce byla výsledkem mimozemské srážky,“ říká Kennett.

Dosud se předpokládalo, že Clovis „ulovili“ příliš mnoho zvěře a nebyli schopni se uživit, proto civilizace Clovis upadala. Kometární dopad nabízí hypotézu i pro toto masivní vyhynutí savců, kterou podporují nálezy na uhlík bohatých sedimentů z období před 12.900 lety. Podle Wendy Wolbachové (DePaul University in Chicago), která prováděla chemický rozbor, se jedná o saze - produkt intenzivního požáru. Navíc geoložka Luanne Beckerová (University of California, Santa Barbara) objevila ve vzorcích od 3 týmů důkazy požáru – polycyklické aromatické uhlovodíky. Podle Kennetta a dalších členů týmu kometární exploze způsobila požár, který zachvátil většinu jižních částí Severní Ameriky a vyhubil velkou část populace zvířat. Beckerová nechtěla ještě vyslovit definitivní závěry, dokud nebude přímý důkaz o „masivním hoření biomasy“.

Pokud k této kometární srážce došlo, tak pravděpodobně byla zničena i civilizace Clovis. Podle archeologa Al Goodyeara (University of South Carolina, Columbia) je nepřímým důkazem lidské katastrofy v nynější jihovýchodní Severní Americe vymizení hrotů z rohovce (minerál), které lovci Clovis používali. „Pokud počet hrotů odpovídá počtu lidí, což je racionální myšlenka, došlo přinejmenším k 70% poklesu lidské populace v této oblasti,“ dodává West.

Mnoho vědců se dívá na takové katastrofické scénáře velmi skepticky. Paleontolog Paul Koch (University of California, Santa Cruz ) říká: „Nejsem přesvědčený o požáru.“ A ještě dodává: „Pokud došlo k impaktu, tak to pouze spustilo malý dryas a i to je velká otázka.“

Neměla by kometa po svém průletu zanechat i jiné než mikroskopické mimozemské stopy?
Proto si zastánci impaktní teorie vytypovali 3 oblasti výzkumu: Velká jezera (Great Lakes), Hudsonův záliv (Hudson Bay) a oblast Carolina Bays.
Fireston upozorňuje, že v jezerech jsou „čtyři velké díry, kterých jsou hlubší než Údolí smrti (Death Valley), proto zde existuje podezření, že je vytvořily kusy komety.“
Dále jsou přesvědčeni, že 400km anomálie na dně Hudsonova zálivu je součástí okraje impaktního kráteru.

carolina_bays.jpg
A třetí oblast (Carolina Bays) leží podél atlantického pobřeží a je „poseta“ tisíci oválných prohlubenin, které jsou nejčastěji orientovány směrem k Velkým jezerům. Zatímco je mnoho vědců přesvědčeno, že je vyhloubily lokální větry, West předpokládá, že je vytvořila rázová vlna komety (Kredit: Clemson University).

Zdroj: space.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání foceno od stanice Metra

Další informace »