Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Země bez ochrany Slunce

Země bez ochrany Slunce

bubble_voyager.jpg
Slunce poskytuje ideální podmínky pro život na Zemi, kterému se zde daří velmi dobře. To však ale není celá pravda. Ve skutečnosti Země periodicky opouští "ochranná křídla" Slunce a ocitá se nechráněná před ataky mezihvězdného prostředí.

Američtí vědci dopěli k závěru, že přibližně jednou za 100 miliónů roků má heliosféra kolem Slunce menší rozměr, než je průměr oběžné dráhy Země. V důsledku toho se tehdy Země ocitá bez ochrany před kosmickým zářením a mezihvězdným prachem. Heliosféra je jakási "bublina", vytvářená slunečním větrem, která zpravidla sahá daleko za dráhu Pluta.

Astronomové vypracovali počítačový model variabilní heliosféry - tj. oblasti, kde se částice slunečního větru pohybují velmi vysokou rychlostí směrem od Slunce. Zjišťovali její chování při průchodu Sluneční soustavy oblastmi Galaxie s rozdílnou hustotou prostředí. Na základě tohoto modelu se jim podařilo zjistit, že při setkání s mimořádně hustým oblakem prachu se průměr heliosféry významně zmenšuje. K takovýmto událostem dochází průměrně jednou za 100 miliónů roků.

V případě "smrštění" heliosféry je atmosféra Země bez ochrany před kosmickým zářením a mezihvězdným prachem (ve většině případů nás před nimi chrání právě heliosféra). V důsledku intenzivního kosmického záření může dojít ke zničení ochranné ozónové vrstvy. Nakupení prachu v horních vrstvách zemské atmosféry zase vede ke snížení množství slunečního záření, dopadajícího na povrch Země, a pravděpodobně k nastartování začátku doby ledové.

V článku, který se objevil v časopise Astrobiology, vypočítali David Smith (University of Arizona, Tucson) a John Scalo (University of Texas, Austin), jednotlivá smršťování heliosféry kolem naší hvězdy. Zjistili, že Země je vystavena zhruba jednomu až 10 mezihvězdným "atakům" v průběhu jedné miliardy roků.

Podle vědců obdobné výpočty, provedené pro červené trpaslíky - nejpočetnější typ známých hvězd - ukazují, že červení trpaslíci chrání v tomto ohledu své planety lépe než Slunce. Tak například planeta, která kolem červeného trpaslíka obíhá v tzv. zóně obyvatelnosti (což je oblast v okolí hvězdy, kde na povrchu planety může existovat kapalná voda), se nikdy neocitne mimo oblast "heliosféry" mateřské hvězdy. Souvisí to s tím, že zóna obyvatelnosti se u červených trpaslíků nachází podstatně blíže povrchu hvězdy, než je tomu u žlutých trpaslíků (ke kterým patří i Slunce).

Z tohoto závěru však nevyplývá, že červení trpaslíci jsou vhodnější hvězdy pro existenci života v jejich okolí. Nedávné výzkumy, uskutečněné skupinou astronomů Villanova University, ukázaly, že oranžoví trpaslíci jsou nejvhodnějšími hvězdami pro pátrání po exoplanetách v jejich okolí, na nichž může existovat život. Ukázalo se, že červení trpaslíci často produkují proudy nabitých částic, které život podle našich představ nemůže vydržet.

Zdroj: newscientist a www.novosti.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše z rozhledny Mařenky

Venuše na noční zimní obloze z rozhledny Mařenky

Další informace »