Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zemské jádro rotuje rychleji než zbytek zeměkoule

Zemské jádro rotuje rychleji než zbytek zeměkoule

Zemske_jadro.jpg
Američtí geofyzikové potvrdili, že zemské jádro "předbíhá" při své rotaci povrch planety. Tato teorie byla publikována již v roce 1996, avšak teprve nyní ji mohli vědci dokázat na základě analýzy většího počtu zemětřesení na americkém kontinentu a upřesnit hodnotu rychlosti rotace jádra. Z dřívějších výzkumů vyplynulo, že vnitřní jádro rotuje rychlostí o 1,1 stupně za rok rychleji vzhledem ke zbývající části naší Země. Zpráva o tom byla publikována například v časopise Sky & Telescope, October 1996.

Zemětřesení jsou vázána především na zemskou kůru a svrchní plášť. Když v některé oblasti vznikne zemětřesení, vytvořené seismické vlny se šíří napříč celou planetou včetně zemského jádra. Podle současných poznatků se zemské jádro skládá z vnitřní tuhé části a z vnější tekuté vrstvy. Pevné vnitřní jádro má v různých oblastech různou hustotu - některé jeho části jsou hustější než ostatní. Při průchodu zemětřesných vln přes zemské jádro může proto docházet k jejich urychlování či zpomalování.

Vědci analyzovali 18 souborů záznamů zemětřesení, která vznikla na pobřeží Jižní Ameriky a která byla registrována seismickými stanicemi poblíž Aljašky (to znamená, že musely projít zemským jádrem). Porovnávány byly především záznamy zemětřesení, jejichž epicentra se nacházela téměř ve stejné oblasti Země, avšak dělilo je větší časové období. Za předpokladu, že vnitřní zemské jádro rotuje rychleji než zbývající část planety, potom mohou zemětřesné vlny procházet jinou částí jádra, a to i přesto, že zemětřesení vzniklo ve stejné oblasti Země, ale ve větším časovém odstupu.

Z analýzy nepatrných rozdílů v čase a v charakteru zemětřesných vln vědci odvodili, že rychlost rotace zemského jádra je o 0,3 až 0,5 stupně za rok vyšší vzhledem ke zbývající části planety. To znamená, že jednu otočku "navíc" vykoná za 720 až 1200 roků. Rotace tuhého vnitřního jádra Země a proudění v jeho vnější tekuté části vede ke vzniku magnetického pole planety. Vědci předpokládají, že předpovídání změn zemského magnetického pole bude nyní jednodušší. Zůstává však otázka, zda se zemské jádro takto chová neustále.

Existence zemského jádra, složeného ze železa a niklu, jehož průměr se odhaduje na 2400 km, byla potvrzena v roce 1936 na základě rozboru šíření zemětřesných vln. Cirkulující magma v roztaveném vnějším jádru generuje slabá magnetická pole (jak vědci očekávali), která mohou pronikat do vnitřního tuhého jádra a generovat zde elektrické proudy. Kroutící moment, vyvolaný elektromagnetickými interakcemi, může ovlivňovat rotaci vnitřního zemského jádra.

Zdroj: livescience.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí






38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »