Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Život na Marsu tak trochu jinak
Petr Kubala Vytisknout článek

Život na Marsu tak trochu jinak

Planeta Mars
Planeta Mars
O životě na rudé planetě se toho už napsalo, popsalo a opsalo opravdu hodně. Zda život na Marsu byl, nebo stále je, řešit v článku ani tak moc nebudeme a na celou problematiku se podíváme z jiného úhlu pohledu.

Pokud na Marsu život stále je, pak jen největší optimisté by ho hledali na povrchu nebo pod povrchem v hloubce několika centimetrů. Život se na Marsu může (teoreticky) vyskytovat v primitivní formě hlouběji pod povrchem, kam se zatím kosmické sondy nedostanou. Na povrchu život není, a proto ho tam sondy ani nijak usilovně nehledají. Ačkoliv… v historii kosmonautiky pokusy o nalezení života na Marsu nalezneme. Nepočítáme-li první kosmické vyslance, kteří měli definitivně vyvrátit hypotézy o velkých marťanských vodních kanálech, pak zatím jako jediné hledaly život na povrchu americké sondy Viking. Podle některých nových názorů ale sondy Viking, jenž přistály na Marsu v roce 1976, život najít nemohly, protože ho hledaly špatně. Další kosmické sondy se už na hledání života nezaměřovaly, alespoň ne přímo. Mnoho experimentů na palubách přistávacích modulů sond mělo za úkol studium půdy apod. s cílem odhalit, zda byl Mars v minulosti pro život vhodnou planetou.

Koncem května 2008 přistála v severních oblastech Marsu sonda Phoenix, která po několik měsíců studovala své okolí. Jedním z cílů mise bylo potvrdit přítomnost vody na Marsu. Ano potvrdit, protože o odhalení vody se už dříve postarala sonda Mars Odyssey z oběžné dráhy. Voda opravdu potvrzena byla a to jen několik centimetrů pod povrchem. Život ale Phoenix nehledal, neměl k tomu žádné vybavení a konec konců by to byla i ztráta času.

Podle některých vědců ale život na Marsu hledáme špatně. Dirk Schulze-Makuch ze Státní univerzity ve Washingtonu a Joop Houtkooper z Justus-Liebig-University v Giessenu v Německu oznámili v prosinci 2007, že by na Marsu mohl být život založen na poněkud jiném principu.

Oba vědci vyslovili hypotézu, že na Marsu mohou žít mikroorganismy, které jako vnitřní kapalinu využívají směs vody a peroxidu vodíku. Taková směs by jim pomohla patrně přežít v suchém a chladném počasí na povrchu rudé planety. Bod mrazu peroxidu vodíku je asi - 56,6 °C (v závislosti na jeho koncentraci). Taková směs navíc buňku nezničí při zmrznutí a dokonce jí pomáhá nasávat vodní páru z atmosféry planety, což je mimořádně důležité v místech, kde je málo nebo žádná kapalná voda.

Viking
Viking
Přestože se peroxid vodíku běžně používá jako dezinfekce, je tato látka rovněž slučitelná s biologickými procesy a některé půdní organismy ho tolerují i ve větším množství. Na Zemi se setkáme u organismů s peroxidem vodíku asi nejvíce u brouka prskavce (Brachinus), který v nebezpečí vypouští oblak zapáchajícího dýmu. Tato obranná látka je z 25% složena právě z peroxidu vodíku.

Vědci se domnívají, že mikroorganismy na Marsu nebyly dříve odhaleny jednoduše proto, že se tehdy existence organismů, založených na peroxidu vodíku vůbec nepředpokládala. Peroxid vodíku je silné okysličovadlo. Když se uvolní z umírající buňky, tak silně sníží množství organického materiálu v jejím okolí. To by mohlo objasnit, proč přístroje sond Viking neobjevily žádné organické sloučeniny na povrchu Marsu.

Jenomže…pravděpodobnost že na povrchu rudé planety život někdy nalezneme je i tak malá. Větší šanci nabízí spíše podpovrchové vrstvy. Je více než možné, že pod povrchem planety může být voda v tekutém skupenství.

Vyrobeno na Zemi

Kosmická sonda Phoenix
Kosmická sonda Phoenix
Podívejme se ale na celý problém i z jiného pohledu. Vědci už mnohokrát varovali před následky možné kontaminace Marsu pozemskými organismy. Ty se na jeho povrch mohou dostat společně s kosmickými sondami. Nejedná se o žádnou teorii. Na Marsu stále pracují obě vozítka Spirit a Opportunity, které si na Mars dovezla až statisíce bakterií, většina z nich ale už byla zničena intenzivním ultrafialovým zářením, které proniká tenkou atmosférou planety. Větší "průšvih" mohla ale udělat sonda Mars Polar Lander, která se kvůli technické závadě zřítila před 10 lety do oblasti okolo jižního pólu Marsu. Vezla sonda černé pasažéry ze Země? Rozhodně ano! A pokud přišly do kontaktu s vodou, mohlo být o problém postaráno. Fakt, že bakterie mohou přežít i v extrémních podmínkách dosti dlouho, už potvrdila nejedna biologická studie.

Už v roce 1967 přijala OSN dohodu, která fakticky zakazuje kontaminaci nebeských těles. O dohled se stará Výbor pro kosmický výzkum (COSPAR) se sídlem v Paříži. Organizace radí OSN a vydává doporučení pro kosmické agentury. COSPAR stanovuje limity na to, kolik mikrobů může sonda na Mars "doručit". Díky tomu byla například robotická ruka zmíněné sondy Phoenix až do přistání ve speciálním sterilizovaném obalu. Ony limity nejsou proto, že by NASA či kdokoliv jiný posílal na Mars mikroby úmyslně. Vytvořit ale stoprocentně sterilní prostředí je prakticky nemožné a přiblížit se ke sta procentům je drahé a složité.

Vědci ale nyní bijí na poplach a žádají přehodnocení současné politiky. Dokonce nevylučují možnost, že by mohly být případné přeživší mikroby na Marsu v budoucnu úmyslně zničeny. Týká se to především těch sond, které mohly na rudé planetě přijít do kontaktu s vodou. Rozšíření pozemských bakterií by mohlo nejen zhatit vědecký výzkum (nalezli bychom sice na Marsu život, ale dovezený ze Země), ale také ohrozit budoucí pilotované mise k rudé planetě. Přirovnat to lze mimo jiné ke králičímu problému na Zemi. V roce 1859 kdosi nejspíš z Anglie dovezl jeden druh králíka do Austrálie. Zanedlouho se nový druh na kontinentu přemnožil.

Varování

To, co je na Marsu velký problém, by mohlo být na jiných kosmických tělesech přímo pohromou. Jasným příkladem je budoucí výzkum Jupiterova měsíce Europa. Pod jeho ledovou slupkou se nejspíše nachází oceán tekuté vody. V budoucnu by na povrchu Europy měla přistát sonda. Hledají se i způsoby, jak se dostat skrz ledovou slupku k oceánu. Kdyby došlo ke kontaminaci tohoto oceánu pozemskými mikroby, jednalo by se o katastrofu. Nemluvě o tom, že podle mnohých astrobiologů nelze v tomto oceánu na Europě vyloučit přítomnost mikrobiologického života.

Pokud jde o Mars, pak bychom si měli dát pozor hlavně na evropskou sondu ExoMars Rover, která by měla na Marsu hledat stopy života až do hloubky 2 metry. Start sondy se ale neustále oddaluje a nyní je naplánován na rok 2016. Je nutné zajistit, aby se kosmická sonda vydala k Marsu bez černých pasažérů ze Země.

Zdroje:

Převzato ze stránek www.exoplanety.cz




O autorovi



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »