Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Změna zbarvení okolí severního pólu Saturnu

Změna zbarvení okolí severního pólu Saturnu

Hexagon v okolí severního pólu Saturnu
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute/Hampton University

Americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997, navedení na oběžnou dráhu kolem Saturnu 1. 7. 2004), jejíž činnost bude ukončena v září 2017, stále ještě přináší překvapivé výsledky ze soustavy druhé největší planety Sluneční soustavy – Saturnu. Dva nedávno publikované barevné snímky v přírodních barvách zachycují změny zbarvení oblasti v okolí severního pólu Saturnu. Fotografie pořídila z obdobného pohledu sonda Cassini v letech 2012 a 2016.

Astronomové zkoumali možné příčiny změn barevného podání uvnitř oblasti ve tvaru šestiúhelníku v okolí severního pólu planety Saturn. Tento unikátní atmosférický vír má průměr asi 32 000 kilometrů, větry zde vanou rychlostí až 322 kilometrů za hodinu. Změny barvy jsou pravděpodobně odrazem sezónních změn na Saturnu. V tomto konkrétním případě změna z namodralého odstínu na velmi zlatavé zbarvení může být v důsledku zvýšené produkce fotochemické mlhy v atmosféře, jak se severní pól přibližuje k období letního slunovratu, který na Saturnu nastává v květnu 2017.

Vědci se domnívají, že pozorovaný šestiúhelník (hexagon), který je šestistranným jetstreamem, možná slouží jako bariéra, která brání částicím mlžného oparu proniknout na jeho vnější stranu. Během zimní polární noci mezi listopadem 1995 a srpnem 2009 se atmosféra v okolí severního pólu Saturnu stala průzračnější: obsahovala méně aerosolů vytvářených při fotochemických reakcích zahrnujících sluneční záření a atmosféru. Protože na planetě již nastala v srpnu 2009 rovnodennost, polární atmosféra se vyhřívala v nepřetržitém slunečním světle a aerosoly se tvořily uvnitř hexagonu kolem severního pólu. Díky tomu polární atmosféra vypadá doposud zamlžená.

Svoji roli mohou rovněž hrát i další vlivy včetně změn v atmosférickém proudění. Astronomové se domnívají, že sezónně se posouvající oblasti slunečního ohřevu pravděpodobně ovlivňují vanoucí větry v polárních oblastech.

Záhadný hexagon je oblačný útvar kolem polární oblasti na severní polokouli Saturnu, kde zjevně dochází ke značným změnám počasí. Odborníci se domnívají, že tvar pozorovaného víru může být způsoben proměnnou rychlostí větru na Saturnu.

Saturn, druhá největší planeta ve Sluneční soustavě po Jupiteru, patří rovněž mezi plynné obří planety. Je složena především z vodíku, hélia a metanu. Avšak navzdory pozorovaným překvapujícím změnám astronomové již publikovali některá potenciální vysvětlení neobvyklých úkazů.

Oba publikované snímky pořídila širokoúhlá kamera na sondě Cassini.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hexagon, Planeta Saturn, Sonda Cassini


50. vesmírný týden 2017

50. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 11. 12. do 17. 12. 2017. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Mars a Jupiter. Týden bude nabitý kosmonautikou. Blue Origin by mohla provést test kabiny pro balistické skoky. SpaceX provedla úspěšně statický zážeh na rampě SLC-40 a očekáváme start s lodí Dragon k ISS. Startovat by měla také čínská raketa CZ-3B, z Nového Zélandu raketa Electron, Ariane 5 s dalšími družicemi Galileo, přistávat má Sojuz MS-05 s částí posádky z ISS a naopak vydat se tam má další posádka v lodi Sojuz MS-07.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v Perseovi, IC348, NGC1333

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2017 obdržel snímek „Temná mračna v Perseovi“,  jehož autorem je Evžen Brunner Podzimní čas, zejména v našich končinách, nebývá velkým příznivcem astrofotografů. Ti bojují nejen s tradičními mraky, mlhami a deštěm, ale i s rosením

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pravé parhelium

Pravé parhelium

Další informace »