Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Známe povrch planetky Vesta

Známe povrch planetky Vesta

Část povrchu planetky Vesta na snímku ze sondy DAWN
Část povrchu planetky Vesta na snímku ze sondy DAWN
Dne 27. 9. 2007 se uskutečnil start sondy DAWN, která po téměř čtyřletém putování dolétla 16. července 2011 k planetce Vesta. Po zhruba ročním výzkumu planetky bude následovat přelet k dalšímu asteroidu Ceres a poté jeho výzkum z oběžné dráhy (od února 2015). DAWN bude první kosmickou sondou, která bude provádět postupně výzkum dvou těles z oběžné dráhy.

DAWN je také první kosmickou sondou, která uskuteční detailní průzkum trpasličí planety. Na sjezdu Mezinárodní astronomické unie v roce 2006 byla planetka Ceres zařazena do nové kategorie těles, mezi trpasličí planety. Dalšími jsou Pluto, Eris, Makemake a Haumea.

Tvar planetky Vesta se blíží elipsoidu o rozměrech 578 x 560 x 458 km. O její objev se zasloužil německý astronom Wilhelm Olbers, který ji poprvé spatřil 29. 3. 1807. Po více než 200 letech bude objektem dlouhodobého zkoumání pomocí vědeckých přístrojů. Kamery a spektrometry na palubě sondy budou studovat mj. topografii povrchu planetky a určovat její chemické složení. Na základě změn oběžné dráhy sondy bude zpřesněna hmotnost planetky a její rozměry.

Fotografie, která byla pořízena pro navigační účely, ukazuje povrch planetky Vesta v doposud nevídaném rozlišení. Když se sonda dostala do sféry gravitačního vlivu planetky, dělila obě tělesa vzdálenost asi 16 000 km. "Zahájili jsme výzkum pravděpodobně nejstaršího dochovaného původního povrchu tělesa ve Sluneční soustavě," říká Christopher Russell (University of California, Los Angeles).

Porovnání velikosti planetky Vesta a dalších vyfotografovaných planetek
Porovnání velikosti planetky Vesta a dalších vyfotografovaných planetek
Vesta je považována za těleso, které bylo v minulosti zdrojem velkého počtu meteoritů, jež se srazily se Zemí. Data získaná při výzkumu planetky Vesta pomohou v budoucnu dláždit cestu pro pilotované kosmické výpravy k asteroidům a do vzdálenějších částí Sluneční soustavy.

Přestože již známe detailní snímky povrchů řady planetek a komet, Vesta je vůbec největším "malým" tělesem Sluneční soustavy, které bude dlouhodobě studováno. Na publikovaném kompozitním obrázku jsou zobrazeny některé planetky vyfotografované zblízka kosmickými sondami. Jejich velikosti jsou zobrazeny ve stejném měřítku v porovnání s asteroidem Vesta.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



10. vesmírný týden 2015

10. vesmírný týden 2015

Přehled událostí na obloze od 2. 3. do 8. 3. 2015. Měsíc je kolem úplňku. Večer je dobře vidět jasná Venuše a slabší Mars na západě a Jupiter na východě. Saturn je vidět nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kometa C/2014 Q2 Lovejoy

Dějiny jsou plné komet. Zejména legendy o historických událostech či nejrůznější proroctví nás tímto dojmem dozajista naplní. Kometu, dokonce snad tu nejslavnější Halleyovu, nalezneme například na slavné Tapisérii z Bayeux, znázorňující okolnosti normanské invaze do Anglie v roce 1066. Slavná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Další informace »

14