Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Znovu se blížící kometa konečně objevena

Znovu se blížící kometa konečně objevena

Dalekohled FRAM. Autor: Jan Ebr
Dalekohled FRAM.
Autor: Jan Ebr
Martin Mašek z Klubu astronomů Liberecka a člen týmu z Fyzikalního ústavu AV ČR nám připravil zajímavou novinu. Podařilo se mu najít kometu vracející se teprve podruhé ke Slunci. Opět to bylo díky využití českého dalekohledu FRAM v argentinské pampě.

FRAM, Fotometrický Robotický Atmosférický Monitor, je dalekohled o průměru 30 cm typu Schmidt-Cassegrain f/10 s 0,66x reduktorem a CCD kamerou G2-1600 na robotizované montáži s možností ovládání přes internet. Dalekohled patří Fyzikálnímu ústavu AV ČR a pomáhá detektoru vysokoenergetických částic, tedy observatoři Pierra Augera. Kontroluje se jím stav atmosféry a objevují se optické protějšky gama záblesků. Ve "volném" čase se pozorují komety, proměnné hvězdy a blízkozemní asteroidy. Pomocí tohoto dalekohledu se např. podařilo pořídit unikátní sérii snímků komety Lovejoy, která byla velmi dobře pozorovatelná na jižní polokouli koncem minulého roku.

Je běžné, že se někdy ztratí nějaká kometa z dohledu. Pokud nemá dostatečně přesně určenou dráhu, může být znovuobjevena. Nebo se stane, že je sice dobře pozorovaná, ale nemá ještě dost přesně určenou dráhu. A tady pak nastupuje snaha astronomů ji vyhledat při jejím dalším návratu, nejlépe co nejdříve, ještě daleko od Slunce, aby mohla být její dráha zpřesněna. Pokud jde o periodickou kometu, může konečně získat definitivní označení.

Kometa P/2005 K3, 15.5.2012, FRAM 0.3-m SCT + CCD G2-1600, 12x120sec. Credit: M. Mašek, J. Černý, J. Ebr, M. Prouza, P. Kubánek, M. Jelínek
Kometa P/2005 K3, 15.5.2012, FRAM 0.3-m SCT + CCD G2-1600, 12x120sec. Credit: M. Mašek, J. Černý, J. Ebr, M. Prouza, P. Kubánek, M. Jelínek
Vlevo je vidět znovuobjevový snímek komety P/2005 K3 (McNaught), který Martin pořídil na dalekohledu FRAM (Argentina, MPC I47). Po jeho pozorování získala kometa své druhé předběžné označení P/2012 K2 (viz. MPC cirkulář 2012-K37) a v nejbližší době by měla dostat označení typické pro komety pozorované ve více návratech. Kometa je ještě slabá, přibližně 17,5 mag. Nejjasnější by měla být na podzim, kdy by mohla dosáhnout asi 13 magnitudy. Tudíž by mohla být pozorovatelná i vizuálně většími amatérskými dalekohledy.

Kometu P/2005 K3 objevil Robert McNaught 20. 5. 2005 na observatoři Siding Spring v Austrálii. Robert je nejúspěšnějším lovcem komet na světě. Na svém kontě má do dnešního dne 69 objevů, tato kometa je jednou z nich. Ta obíhá kolem Slunce s periodou něco málo přes 7 roků po eliptické dráze. Nejbližší bod své dráhy (perihel) má těsně za drahou Marsu, nevzdálenější bod dráhy (afel) se nachází kousek za drahou Jupiteru. Parametry své dráhy se řadí mezi tzv. Jupiterovu rodinu komet.

Dráha komety P/2005 K3 (McNaught), zdroj: http://neo.jpl.nasa.gov/orbits/
Dráha komety P/2005 K3 (McNaught), zdroj: http://neo.jpl.nasa.gov/orbits/
Martin ke znovuobjevení doplňuje:

P/2005 K3 mě trápila měsíc, než se mi ji podařilo zachytit. Na kometu jsem nepointoval - ta není na jednotlivých snímcích vidět (až na složených). Používal jsem relativně krátkých (120 sec) expozic, které jsem skládal v programu Astrometrica dle předpokládaného směru pohybu a rychlosti komety. Toto je druhý pozorovaný návrat této komety. Ten poslední byl objevový, v roce 2005. Kometa měla v objevovém návratu slušně dlouhý pozorovací oblouk (přes 8 měsíců), díky tomu byla efemerida spolehlivá. Takže nebyl takový problém znovu nalézt tuto kometu. Skutečná poloha se od té vypočtené lišila o 6 úhlových minut, což je velmi dobré. Korekce v předpovědi průchodu periheliem je -0,2 dne.

Martin Gembec a Martin Mašek




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »