Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  5 let Jizerské oblasti tmavé oblohy

5 let Jizerské oblasti tmavé oblohy

ISS nad Jizerkami Autor: Martin Gembec
ISS nad Jizerkami
Autor: Martin Gembec
4. listopadu 2009 se na Jizerce sešli zástupci různých organizací z obou stran hranice, které se starají o to, aby krása Jizerských hor zůstala zachována. Podepsali memorandum, že ochrana životního prostředí zahrnuje také noční přírodu a krajinu. Vznikla Jizerská oblast tmavé oblohy (JOTO).

Přednáška při Astronomickém dni na Jizerce Autor: Aleš Majer
Přednáška při Astronomickém dni na Jizerce
Autor: Aleš Majer
JOTO přináší nový pohled na ochranu přírody a nové příležitosti pro hory a turistiku. Každý projekt musí mít svou duši, někoho, kdo s nápadem přišel, kdo za ním stojí a dokáže nadchnout ostatní. A v případě Jizerské oblasti tmavé oblohy jsou jimi lidé z polského Astronomického ústavu univerzity ve Vratislavi. Uvědomili si, jak výjimečné místo je relativně nedaleko v Jizerských horách. Dají se zde konat astronomická pozorování pod takovou oblohou, jakou většina lidí ani v životě neviděla. V polské osadě Orle začali pořádat astronomická setkání a školu v přírodě.

Během těchto setkání jim neuniklo, jak specifickou roli mají Jizerské hory. V srdci Evropy, sevřené velkými městy, najdeme zde neporušenou přírodu a tmavé nebe. Astronomové si uvědomují souvislost světelného znečištění a ochrany přírody. Snad proto, že se v krásné přírodě díky svým nočním výpravám pohybují častěji, snad proto, jak jim světla měst i daleko od nich narušují jejich pozorování. Polští astronomové proto navázali kontakt s českými astronomy. Ukázalo se, že podobně smýšlející lidé jsou i v České astronomické společnosti. Podporu našli jak v Astronomickém ústavu Akademie věd, tak u místní pobočky ČAS, Klubu astronomů Liberecka.


Pohled na zvířetníkové světlo z polské části Jizerských hor

Co vlastně mělo být jejich cílem? Založit si oblast tmavé oblohy pro vlastní větší pohodlí při astronomických seancích? Kdepak. Hlavním cílem je otevřít problematiku nevhodného svícení širší veřejnosti. Vzdělávat, informovat, pořádat zajímavé akce s astronomickou tématikou pro veřejnost i pro školy. Na polské straně navíc vznikla zajímavá planetární stezka, začínající na Orle. Zde jsou také sluneční hodiny, vtipně nazývané “nový Orloj”, v narážce na ten pražský. To vše však nejsou věci, které by potřebovaly velké investice, pozlacené pamětní desky a jiné věci související s mnoha projekty. Spokojí se jen s nadšením lidí, radostí, že se takový projekt líbí a že se lidé do hor rádi vracejí.

Pozorování na Astronomickém dnu na Stogu Izerskim Autor: JOTO
Pozorování na Astronomickém dnu na Stogu Izerskim
Autor: JOTO
Od roku 2009 se tedy v Jizerkách setkáváme s JOTO, jak jí zkráceně u nás říkáme. A co se od té doby stalo? Stále se můžete setkat s několika pravidelně pořádanými akcemi ročně, kterým dominují dvě větší, Astronomické dny. Pořádají se workshopy, škola v přírodě s astrotématikou, přednášky a pozorování. Velkému zájmu se těší rovněž planetární stezka z Orle do nádherného srdce Jizerských hor, údolí s prameny Jizery.

Velkým úspěchem JOTO je rovněž projekt WYGASZ na polské straně. Ten je financován polským Ministerstvem školství a je financován v rámci programu ŚCIEŻKI KOPERNIKA (cesty Koperníka). Díky zakoupeným dalekohledům, počítačům a dalšímu vybavení jde o takovou malou přírodní observatoř. Ta je umístěna v osadě Orle v huti Karsthal, kde se mohou učitelé vzdělávat a své poznatky dále předávat žákům ve školách.

Oblohovka na Orle s popisky Autor: Martin Gembec
Oblohovka na Orle s popisky
Autor: Martin Gembec
Pokud jde o českou stranu, tak krom popularizace a vzdělávacích aktivit jsme rádi, že JOTO se stala předstupněm a inspirací pro další. Díky podobným nadšencům tak vznikly další oblasti u nás. Beskydská oblast tmavé oblohy a čestvě i Manětínská oblast tmavé oblohy. Na Slovensku byl vyhlášen opravdový Park tmavé oblohy Poloniny, kde je obloha ještě tmavší a kdoví, třeba podobný park jednou najdeme i na Šumavě. Zřejmě poslední lokalitě u nás, kde je občas obloha opravdu tak tmavá, že se s takovou už ve střední Evropě ani běžně nesetkáme.

Ohlédneme-li se za předchozími pěti roky existence Jizerské oblasti tmavé oblohy, můžeme vidět, že to byl skvělý nápad. Důležitější však bude budoucnost. A ta závisí nejen na skupince nadšenců na obou stranách hranice, ale také na chuti poznávat tajemství hor a především úžasných krás jejich nočního životního prostředí. Zkuste si někdy na Jizerce, nebo dokonce v polsku na Velké jizerské louce jen tak stoupnout k říčce a zahledět se do kosmických dálav. Pravděpodobně i vy budete přesvědčeni, že JOTO je kouzelné místo a má smysl její existenci dále obhajovat a myšlenku šířit.

Zdroje a doporučujeme:
[1] Góry Izerskie
[2] Web JOTO
[3] Měření tmy v Jizerkách




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 



34. vesmírný týden 2017

34. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 21. 8. do 27. 8. 2017. Měsíc bude v novu, nastává americké úplné zatmění Slunce. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je střední a je co pozorovat. Po čtveřici startů raket v minulém týdnu očekáváme další dva starty, kterým bude dominovat start Falconu 9 s družicí Formosat-5. Rusové při výstupu na ISS vyzkoušeli nový skafandr.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Korona

Aparát SONY RX-10III, ISO 100, 1/320 sec, clona 4, zoom 220 mm. Výřez 1:1, Zoner 17

Další informace »