Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Architektonické osvětlení - vadí někomu? díl 2.

Architektonické osvětlení - vadí někomu? díl 2.

I neosvětlená památka může být krásná
I neosvětlená památka může být krásná
V minulém díle Architektonické osvětlení - vadí někomu? jsme si v hrubých rysech nastínili problém světelního znečištění a s tím spojené světelné znečištění vznikající osvětlením architektury. Teď si řekneme, jak problém konkrétně napravit.

Co s tím dělat?

Dost bylo kritiky, nyní si řekneme, co s tím udělat. Začneme trochu filozoficky - noční osvětlení architektury bývá většinou navrhováno jako slavnostní osvětlení. A opravdu slavíme každý den? Proto by bylo vhodné, aby například památky nesvítily každý den naplno. Konkrétně by to mohlo být realizováno tak, že každodenně by byla osvětlena jen zvonice nebo hodiny. V den slavnostní by se pak památka rozsvítila do plné krásy a tím by i podtrhla výjimečnost okamžiku.

Další podobně filozofické opatření spočívá v tom, že slavnostně osvětlit musí být pro koho. Velmi pochybuji o tom, že třeba ve tři ráno někdo obdivuje krásy místního kostela. Proto by mělo být slavnostní osvětlení na určitou hodinu vypínáno, konkrétně to může být mezi 23 a 5 hodinou. Obě navržená opatření přinášejí nemalé úspory elektrické energie a tudíž i financí.

Jak bylo napsáno, nekvalitně řešené osvětlení svítí do široka a památku osvětluje jen mimochodem. Z toho plyne jednoduché opatření - koupit kvalitní reflektor, který bude precizně směrovaný jen tam, kam chceme, bez přesahu do nebe či do okolí. Dnes je výbornou alternativou LED osvětlení. LED umožňuje precizní zamíření světelného paprsku tam, kam potřebujeme, navíc světelné zdroje mohou být velmi malé, takže nedegradují vzhled budovy ve dne. Dále platí, že pokud je možnost, je dobré zvolit směr osvětlení shora dolů. Případný světelný přesah totiž nemíří do nebe, ale užitečně nám může osvětlit například chodník poblíž. Je zřejmé, že navržená řešení budou dražší, než obyčejný levný, silný reflektor. Je třeba si ale uvědomit, že osvětlení zde bude i po konci volebního období, třeba i dalších 20 let i více let a za tu dobu se investice do kvalitního osvětlení vrátí jak na údržbě, tak hlavně na spotřebované energii. Důvodem je, že když svítíme jen kam potřebujeme, postačuje nám na to slabší světelný zdroj…

obr8_3.jpg
Dalším způsobem jak ušetřit je neosvětlovat památku celou. Nemusí být přece osvětlena celá velká plochá zeď budovy. Co tak jen podtrhnout detaily? Mohou tak být osvětleny třeba jen hodiny, římsy, zvonice atd. Dalším způsobem je zvolit jiný barevný odstín. Svítí v okolí bílými metalhalogenidovými výbojkami? Nezkoušejte je přesvítit! Zvolte jiný barevný odstín. Zvolené osvětlení pak může co do intenzity mnohem slabší, a přesto zaujme!

obr9_3.jpg
Nevhodné osvětlení ulic koulemi již je částečně vyřešeno nařízením Evropské komise č. 245/2009, které stanovuje limity světla vyzařovaného do horního poloprostoru, tudíž přímo mléčné koule jsou již zakázány. Přesto 20% do horního poloprostoru u nižších silničních tříd a slabších zdrojů ještě umožňuje takto osvětlení realizovat. Správným řešením je zde opět svítit tam kam potřebujeme, tzn. dolů pod nohy a detaily okolní architektury zvýraznit zvlášť vlastním osvětlením.

Klasický přístup má oproti zmíněnému ještě další dvě nevýhody - v oranžové či jiné uniformní záplavě světla nic nevynikne, nic nezaujme, prostě jen informuje, že budovy jsou okolo a jdou vidět. V případě, že bychom se rozhodli něco přece jen dosvětlit zvlášť, všude svítící lampy toto přesvětlí, protože pozorovateli způsobují oslnění a tak toto indivudální osvětlení buď zanikne, nebo bude nutné zvolit vyšší intenzitu.

obr10_3.jpg
Závěr

Závěrem jen připomenu dvě důležitá hesla, která beze zbytku platí v osvětlování. Svítit je potřeba jen tam kam potřebujeme, kdy potřebujeme a jak silně potřebujeme. A hlavně nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit kupovat levné lampy!




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »