Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Celosvětová kampaň GLOBE at Night 2012

Celosvětová kampaň GLOBE at Night 2012

Logo Globe at Night
Logo Globe at Night
Na počátku roku 2012 vstoupila do svého sedmého ročníku pozorovací kampaň GLOBE at Night, která se zabývá mapováním světelného znečištění po celém světě. Právě díky jejím aktivitám se světelné znečištění dostalo do povědomí širší veřejnosti, která jej začala vnímat coby vážný a globální problém, jež ovlivňuje životy řady lidí i zvířat.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 165 z 10. 2. 2012

Se světelným znečištěním se setkávají obyvatelé všech hustě osídlených oblastí, zejména pak lidé žijící ve velkých městských aglomeracích. Ty jsou totiž doslova zaplaveny nepřeberným množstvím světelných zdrojů (např. pouličních lamp, reklamních poutačů, halogenových reflektorů apod.), které mnohdy svítí naprosto chaoticky a navíc bezúčelně do svého okolí. Světlo, rozptýlené v zemské atmosféře, pak škodí nejen astronomům, kteří díky němu nevidí hvězdné nebe, ale také zvířatům a lidem. Dostatečná tma zajišťující kvalitní spánek a tím i odpočinek, je totiž pro lidský či zvířecí organismus stejně důležitá, jako denní světlo.

Právě světla je ale ve velkých městech až příliš. Přesvědčit se o tom může každý, kdo se v noci podívá na nebe. Zatímco v tmavých oblastech nezatížených světelným znečištěním mohou lidé na nebi spatřit až několik tisícovek hvězd, ve městech se musí jejich obyvatelé spokojit s pouhými stovkami či desítkami stálic. Světelné znečištění nás tak připravuje o hvězdné nebe, Mléčnou dráhu nebo netradiční přírodní úkazy, jakými jsou například polární záře, komety či meteory.

Projekt GLOBE at Night 2012 přináší oproti minulým ročníkům rozšířenou pozorovací kampaň, která jednoduchým způsobem monitoruje rozsah a vývoj světelného znečištění na celé planetě Zemi. Pokud vás problém světelného znečištění zaujal, můžete sami přispět ke zpřesnění informací o současném stavu. Stačí, když v termínech 12. až 21. února, 13. až 22. března či 11. až 20. dubna vyhledáte na noční obloze asi hodinu po západu Slunce souhvězdí Oriona či Lva a zkusíte odhadnout, jak slabé hvězdy z daného souhvězdí ještě vidíte. Obě souhvězdí jsou přitom natolik nápadná, že je snadno dohledají i laikové, kteří se na nebi jinak neorientují. Napomohou jim v tom i tiskové materiály (speciální vyhledávací mapky), které organizátoři GLOBE at Night za tímto účelem připravili.

V České republice se do projektu GLOBE at Night 2012 zapojily zejména instituce zaměřené na astronomická pozorování, tedy například Česká astronomická společnost nebo Hvězdárna a planetárium Brno. Právě na webových stránkách brněnské hvězdárny www.hvezdarna.cz/globeatnight naleznete podrobné informace k celé kampani včetně návodu na pozorování. Oficiální, avšak anglické stránky akce, jsou pak k dispozici na internetové adrese www.globeatnight.org. Záměrem projektu GLOBE at Night ovšem není pouze mapování světelného znečištění napříč celým světem, ale také snaha přimět lidi podívat se občas na noční oblohu.

Video: Světelné znečištění ve spotu "Dny bez nocí"
Hvězdárny a planetária Brno

Související odkazy:
[1] GLOBE at Night (celosvětové stránky)
[2] Svetělné znečištění ve vizuálních symfoniích (Petr Horálek)
[3] Co nového ve světelném znečištění? (Jan Kondziolka)

Tiskové prohlášení ke stažení:
[1] Formát MS Word
[2] Formát PDF




O autorovi



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »