Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Jak je na tom tma v Beskydech?

Jak je na tom tma v Beskydech?

Prosvit Autor: Jan Kondziolka, Petr Horálek
Prosvit
Autor: Jan Kondziolka, Petr Horálek
O tom, že vzniká Beskydská oblast tmavé oblohy, jsme již informovali. Možná si ale řeknete – vždyť to není žádná nepřístupná oblast a lidská sídla jsou nedaleko. Jak je to tedy s beskydskou tmou ve skutečnosti?

Zodiakální světlo Autor: Jan Kondziolka
Zodiakální světlo
Autor: Jan Kondziolka
Opravdová tma se nepozná jen podle toho, že vidíte hodně hvězd a Mléčnou dráhu, ale také některé další úkazy. Mezi ně patří zodiakální, nebo česky zvířetníkové světlo. Je to pás podobný Mléčné dráze, který v ideálních podmínkách obepíná celou oblohu, avšak je mnohem slabší (jeho jasné části jsou asi tak jasné, jako slabé části Mléčné dráhy). Je to vlastně ozářený meziplanetární prach, který je koncentrován okolo roviny ekliptiky (neboli roviny, kde obíhají planety). Nejjasnější je u obzoru nad ránem nebo večer a pak na něm jde pozorovat ještě jedno zjasnění v protislunečním bodě, tzv. protisvit. Když je pás zodiakálního světla kompletní, potom mluvíme o mostu. Kompletní most však v Beskydech pozorovat nejde, na to je zde ještě moc malá tma (kompletní most doporučujeme pozorovat na Slovensku v Parku tmavej oblohy Poloniny). Zodiakální světlo je pozorovatelné nejlépe nad ránem na podzim, nebo večer zjara, kdy svírá ekliptika dostatečný úhel s obzorem. Tehdy připomíná vysoký šikmý zužující se kužel světla bělavé barvy. Protisvit vrcholí kolem půlnoci a pozvolna se posouvá souhvězdími s tím, jak postupuje Slunce na druhé straně nebeské sféry. Velikost tohoto světlejšího místa na obloze je asi 5 až 10 stupňů a má trochu protáhlý tvar ve směru ekliptiky. Jak bylo řečeno, na velmi tmavé obloze přechází plynule v zodiakální most (pás).

Konečná
Konečná
Dalším „důkazem tmy“ je, když vidíte svítit vzduch. Ne, není to způsobeno požitím halucinogenních látek; vzduch skutečně může sám zářit a říká se tomu airglow. Princip je podobný jako u vzniku polární záře – elektron v atomu „vzduchu“ nám vlivem „něčeho“ poskočí do vyšší energetické hladiny a cestou na nižší hladinu se energie zbaví formou vyzáření světla. U polární záře je ono „něco“ nabitá částice, u airglow je to světlo, ještě lépe UV záření. Vzduch se přes den takto energeticky nasytí a průběžně pak energii vyzařuje. My pak na fotkách můžeme vidět zelené pásy zářícího vzduchu, nejlépe nad obzorem, kdy je pozorujeme více z boku. Ve světlem znečištěných oblastech je právě nejvíce záře u obzoru, a proto airglow často zaniká. Pro pohled očima je pak airglow natolik slab7, že jej nelze pozorovat denním barevným viděním, proto reálně budete mít pocit, že v některém místě je obloha jaksi difúzně světlejší. Fotografie vám potom potvrdí zelenou barvu oné tušené záře.

Noční zakládání geocache Autor: Jan Kondziolka
Noční zakládání geocache
Autor: Jan Kondziolka
Dalším „temným“ úkazem je pozorování stínu, který vrhá planeta Venuše. To jsme však letos na podzim nepozorovali, nemusí to však být způsobeno „nedostatkem tmy“, ale třeba nižší efektivní září planety tím, že se nacházela v zodiakálním světle, nebo nízko nad obzorem. Za výjimečných podmínek, například když města v okolí hor "zalije" silná vrstva nízké inverzní oblačnosti, mohou se i naše nejtmavší lokality přiblížit na úroveň, kdy začíná svým svitem "vadit" i Jupiter a Mléčná dráha vrhá stíny. To už se ale spíše bavíme o lokalitách, kterých je v Evropě velmi málo.

Tabulka hodnot MSA a viditelnosi úkazů Autor: Jan Kondziolka
Tabulka hodnot MSA a viditelnosi úkazů
Autor: Jan Kondziolka
Druhou možností, jak věrohodně popsat tmu, je ji změřit. To se může dělat například odhadem MHV (hledáme nejslabší ještě viditelné hvězdy) nebo měřicími přístroji, například SQM (Sky Quality Meter). Náš tým provedl několik měření v oblasti i jejím blízkém okolí a dá se říct, že jas oblohy v Beskydské oblasti tmavé oblohy dosahuje v průměru 21,2 – 21,3 MSA (magnitud na čtvereční úhlovou vteřinu oblohy). Tabulku, která vám rychle objasní význam číselné hodnoty, najdete níže. Veličina je logaritmická, takže obloha o 1 MSA tmavší je i okem zřetelně temnější. Mapu s naměřenými hodnotami můžete najít na webu českého projektu mapování světlosti oblohy skyquality.com. Není od věci také zmínit, že na klimatologické stanici na Bílém kříži náš tým podpořený z prostředků programu Think big Nadace O2 provozuje stanici na měření jasu oblohy a pozorování videometeorů.

Průvodcem po tmavých lokalitách v Beskydech, kde se dá dobře pozorovat, s dobrým dojezdem a místem pro pozorování (vyjma jedné, která vás zavede do míst dopadu meteoritu Morávka), vám může být série geocache s názvem Beskydská oblast tmavé oblohy, která v současnosti vzniká. Na světě už jsou první tři geocache, další můžete brzy očekávat.




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.

Štítky: Světélkování vzduchu, Zodiakální světlo, Beskydská oblast tmavé oblohy, Světelné znečištění


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »