Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Pražský hrad na popud astronomů nepohasne

Pražský hrad na popud astronomů nepohasne

Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy

V souvislosti se schválením Zákona o ochraně ovzduší oběma komorami Parlamentu České republiky a podpisem prezidenta republiky se v některých sdělovacích prostředcích objevily zkreslené zprávy informující o tom, že astronomové požadují zhasnutí osvětlení Pražského hradu.

Zákon skutečně obsahuje části, které mají sloužit k omezení tzv. světelného znečištění. Tento pojem je v našem zákonodárství zaváděn poprvé. Ustanovení samotného zákona jsou poměrně stručná a konkrétní opatření budou regulována prováděcím předpisem - vyhláškou vlády, kterou připravuje Ministerstvo pro životní prostředí v součinnosti se zástupci osvětlovacích organizací, zástupci Svazu měst a obcí a astronomy. Tato vyhláška v současnosti ještě neexistuje, nemůže tedy ani obsahovat takový požadavek, aby bylo zrušeno osvětlení Pražského hradu.

Přesto, že Pražský hrad je v blízkosti Štefánikovy hvězdárny na Petříně a jeho osvětlení do jisté míry samozřejmě ovlivňuje pozorovací podmínky hvězdárny určené Pražanům i návštěvníkům Prahy, nebude Hvězdárna a planetárium požadovat jeho zhasnutí.Informace o tom, že astronomové chtějí zhasnout Pražský hrad, publikovaná v některých médiích, je názorem předsedy Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení Ing. Jaroslava Kotka a její uplatnění by odporovalo zdravému rozumu. Vznik ochranných zón kolem některých hvězdáren (zejména vědeckých) je při vzniku prováděcího předpisu diskutován. Zástupci astronomů se však ve všech případech budou přísně řídit zásadou, že nejdříve musí dojít k dohodě s obcí. A to se týká i Prahy. Pokud vůbec, pak lze uvažovat jen o úzké ochranné zóně kolem hvězdárny na Petříně, která by umožnila malými náklady zastínit lampy v bezprostředním okolí tak, aby svítily pouze dolů pro lepší bezpečnost a nikoliv do kopulí hvězdárny. Protihodnotou by byl mnohem větší zážitek návštěvníků Štefánikovy hvězdárny, pro které na Petříně stojí a jimž celoročně nabízí pohled do vesmíru.

Protože Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy je ve věci zákonné úpravy světelného znečištění od začátku konzultačním místem orgánů činných v této věci, můžeme zcela zodpovědně prohlásit, že zákon i budoucí prováděcí vyhláška mají jediný cíl - svítit účelně a lépe. Toho se má dosáhnout na základě zkušeností z celého světa nenásilnou a postupnou výměnou lamp (po dožití starých) za nové, vyhovujících zákonu. Památky svítit zůstanou.

Ing. Marcel G r ü n,
ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy




O autorovi

Marcel Grün

ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahyapředseda Astronautické sekce České astronomické společnosti



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »