Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Reklamní osvětlení a světelné znečištění

Reklamní osvětlení a světelné znečištění

spravne-osvetleni.jpg
Pojmem světelný smog (nebo také světelné znečištění) se označuje rozptyl světla z umělého osvětlení na částicích v atmosféře v nočním prostředí. Přemíra světla v noci může mást některé živočichy (hlavně hmyz a ptáky) a potíže může způsobovat i lidem žijícím poblíž velkých zdrojů světla. Velké problémy mají se světelným smogem astronomové, protože prosvětlená noční obloha ztěžuje astronomická pozorování. Billboardy a jiné reklamní plochy sice nepatří obecně k hlavním zdrojům světelného znečištění, přesto v některých lokalitách mohou být alespoň významným místním problémem. Můžeme je rozdělit do 2 kategorií: osvětlované a zářící.

Osvětlované billboardy a informační plochy

osvetlene-plochy.jpg
laserove-efekty.jpg
Problém u první skupiny nastává, když při osvětlování světelný paprsek míjí osvětlovanou plochu, vzniká světelný přesah a uniká tak tzv. rušivé světlo, tedy světlo jdoucí bezúčelně přímo do horního poloprostoru (a mající majoritní vliv na míru světelného znečištění). Přesahující paprsek mířící nad úroveň horizontu je pak původcem světelného znečištění. Dalším problémem může být samotný fakt osvětlování. To je v tomto případě většinou realizováno bílým světlem s věrným podáním barev. To ale obsahuje podstatnou část modré složky barevného spektra, která právě nejvíce přitahuje hmyz.

Zářící plochy a obrazovky

U druhé skupiny je problém podobný - světelný paprsek "nepřesahuje", ale sám neusměrněně vychází ze zářící plochy (a rušivé světlo vytváří). Oproti první skupině zde bývá typicky markantnější problém přílišného jasu plochy, což v některých případech i znemožňuje samotné sdělení informace. A zcela typickým problémem zde bývá blikající osvětlení reklamních obrazovek, které mnohdy ruší okolní obyvatele při spánku.

Co s tím?

zarici-plochy.jpg
Reklamní plochy by měly být osvětlovány shora dolů. Jakýkoliv světelný přesah potom není směrován do nebe, ale na zem a může tak třeba druhotně sloužit k osvětlení komunikace pod ním. Toto opatření samozřejmě zcela neeliminuje vznik světelného znečištění (stále bude všesměrově odrážet samotná osvětlená plocha) ale velmi výrazně ho dovede snížit.

Ohledně správného určení jasu osvětlované či zářící plochy není situace zcela jednoznačná. Situaci je nutné posuzovat vzhledem k osvětlenému okolí, a tak například logo místní firmy někde na vesnici by mělo být evidentně osvětleno méně, než podobné v centru velkoměsta. Vodítkem může být norma ČSN EN 12464-2 Osvětlení venkovních pracovišť nebo Slovinské právo o světelném znečištění.

Dále je důležité, aby měl informaci kdo přijímat. Jistě je opodstatněné a rentabilní dělat reklamu v době, kdy je na ulicích večerní ruch. Ale co pozdě v noci, kdy jsou ulice prázdné? Reklamní osvětlení tak může být například mezi 23 a 5 hodinou vypnuto, na bezpečnosti to neubere.

U reklamních obrazovek je pak situace zcela neoddiskutovatelná - po době nočního klidu musí být minimálně přepnuta do statického módu (aby nerušila obyvatele blikáním) a ztlumen její jas na přijatelnou hodnotu. Byznys jednoho nelze postavit nad právo na kvalitní spánek a odpočinek druhého. Navíc nevyspaní obyvatelé nikdy nebudou spokojenými zákazníky zadavatele reklamy.

Pokud se jedná o barevné zvýraznění loga, či neonový nápis, měly by být preferovány teplejší barvy nad barvami blízkými modré části spektra. Modré světlo se více rozptyluje v atmosféře, více láká hmyz a také může ovlivňovat biologické hodiny člověka.

Nevhodná je také tzv. reklama svícením, kdy se některé objekty nechávají rozsvícené jenom z důvodu reklamy. Příkladem mohou být po celou noc osvětlená sportoviště či nákupní střediska nebo laserové efekty promítané na oblohu.

Vytvořeno pro www.nechceme-billboardy.cz.




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »