Tmavá obloha v Brdech: Rozsáhlé území bez světelných zdrojů je v ČR unikátem

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 18. ledna 2017.

„Z deseti měřených lokalit se pro astronomická pozorování jeví jako nejslibnější plochy bez lesa v okolí obcí Míšov a Teslíny v jižní části CHKO. Jedná se o lokality snadno přístupné díky silnici I/19, s dobrým rozhledem a relativně tmavou oblohou. Atraktivní jsou i Padrťské rybníky v mělkém údolí se širokým rozhledem, kde dojem z nočního prostředí neruší žádný zdroj umělého osvětlení,“ říká spoluautor studie Michal Bareš ze Západočeské pobočky České astronomické společnosti.

„Přestože v prostoru nové CHKO Brdy je to k nejbližšímu světelnému zdroji někdy až 5 kilometrů, velká města, například Praha a Plzeň, zde působí jako silné zdroje světelného znečistění a výsledky měření v této oblasti až na lesy kolem Třemšína degradují,“ shrnuje závěry letošního měření jasu oblohy v oblasti nové CHKO Brdy spoluautor studie Josef Jíra ze Západočeské pobočky České astronomické společnosti.

Ze studie, která se opírá o měření jasu noční oblohy na 10 místech v CHKO Brdy, se tmavostí oblohy Brdy jako celek příliš neliší od méně zalidněných venkovských oblastí. Zóna bez osídlení je zkrátka příliš malá na to, aby dokázala eliminovat světlo přicházející z okolí a rozptylující se ve vyšších vrstvách atmosféry. Území, zejména pak jeho severní část, z hlediska kvality oblohy vyniká pouze na místní úrovni, v regionálním měřítku již není nijak výjimečné, podobně tmavá místa můžeme nalézt např. na Křivoklátsku nebo ve středním Povltaví. „Znatelné snížení světelné zátěže by vyžadovalo výraznou změnu způsobu osvětlování zejména v obcích, které bezprostředně sousedí s CHKO, tedy v Příbrami, Jincích, Hořovicích, stejně jako v Plzni a Praze,“ říká předseda Odborné skupiny pro temné nebe České astronomické společnosti Pavel Suchan.

Noční prostředí však není pouze obloha, ale též živá příroda a krajina. A právě zde spatřujeme největší bohatství Brd. Neexistence umělého osvětlení v prakticky celé CHKO znamená, že pokud nejste na vrcholu s dalekým rozhledem, nespatříte žádný zdroj umělého světla a všude kolem vás je tma (a také ticho). To je něco, co je ve středních Čechách poměrně unikátní. Noční ekosystém na relativně velkém území zde není nijak ovlivněn umělým osvětlením a přirozený denní a roční životní cyklus živočichů ani rostlin není v tomto ohledu nijak narušen. Brdy jsou proto cenné zejména z hlediska vnímání noční krajiny a také z hlediska živé přírody, jejíž přirozené procesy nejsou nijak ovlivňovány působením umělého osvětlení. Tento stav je však citlivý na narušení i jen malým a z hlediska noční oblohy bezvýznamným zdrojem světla (což je patrné např. v obcích Míšov a Teslíny). Bylo by proto žádoucí zachovat území CHKO prosté přítomnosti stálých zdrojů umělého světla i do budoucna a toto území vzhledem ke své poloze využít k popularizaci noční oblohy a přírody.

Pro ohodnocení kvality tmavé oblohy používají astronomové devítistupňovou Bortleovu stupnici, kde vynikající skutečně tmavá obloha (stupeň 1) umožňuje vidět pouhým okem hvězdy až magnitudy 8 a obloha uvnitř velkoměsta (stupeň 9) jen stěží umožní zahlédnout i ty nejjasnější hvězdy. Nejtmavší noční oblohu nabízejí v ČR zejména pohraniční hory, kde vznikly také první dvě oblasti tmavé oblohy: Jizerská a Beskydská, obě jako přeshraniční. Manětínská oblast tmavé oblohy je jedinou naší vnitrozemskou oblastí tmavé oblohy. Vznikla před dvěma lety severně od Plzně na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje. V ČR se nejtmavší obloha stupně 3 Bortleovy škály vyskytuje v nejodlehlejších částech Šumavy a Novohradských hor. Pouhým okem tam lze vidět hvězdy mezi 6,5 a 7. magnitudou. Skutečně tmavá obloha 1. a 2. stupně Bortleovy stupnice se u nás již nevyskytuje.

Celá studie i s jasovými mapami všech měřených lokalit je ke stažení na internetových stránkách Západočeské pobočky České astronomické společnosti www.zpcas.cz a na stránkách www.svetelneznecisteni.cz.

Poznámky pro editory

Západočeská pobočka je součástí České astronomické společnosti a sdružuje astronomy profesionály a amatéry a další zájemce o astronomii především z Plzeňského kraje. V současné době má více než 50 členů. Vedení pobočky se snaží vytvořit prostor a podmínky hlavně pro aktivní zájemce o astronomii. Organizuje klubová setkání, pořádá exkurze na výstavy a putování po zajímavých místech spojených s astronomií. Pod hvězdnou oblohou mají členové možnost se setkávat při pozorovacích víkendech a mnoha dalších pozorovatelských aktivitách. Při akcích určených pro veřejnost se pobočka snaží propagovat Českou astronomickou společnost a popularizovat astronomii v západních Čechách. www.astro.zcu.cz.

Kontakty a další informace

Josef Jíra
předseda Západočeské pobočky České astronomické společnosti
Tel.: 777 332 621
Email info@zpcas.cz

Pavel Suchan
tiskový mluvčí České astronomické společnosti
Tel.: 737 322 815,
Email: suchan@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Noční prostředí a světelné znečištění v CHKO Brdy (studie)
[2] Světelné znečištění a ochrana nočního životního prostředí v České republice
[3] Světelné znečištění na Astro.cz
[4] Oblasti tmavé oblohy v Česku
[5] Tiskové zprávy České astronomické společnosti