Zatmění z roku 1991. Autoři: R. Royer, M. a H. Druckmüllerovi.Ve středu 22. července 2009 nastane nejdelší úplné zatmění Slunce v tomto století. I když z našeho území jej nespatříme ani jako částečné, přinášíme vám odkazy na připravované webcasty, jejichž prostřednictvím si budete moci úkaz vychutnat i v pohodlí vašeho domova. K této příležitosti si však budete muset přivstat, ve východní Číně nastává maximální fáze zatmění kolem 3:37 našeho letního času.
Šanghaj22. července 2009 bude možné z pásu totality procházejícím Indií, Čínou a Tichým oceánem, pozorovat úplné zatmění Slunce. Letošní zatmění se zapíše do historie jako nejdelší zatmění v 21. století. Bohužel v České republice nenastane ani takzvaná částečná fáze, nejen proto se také skupina nadšenců ze západu Čech rozhodla vycestovat až do daleké Číny. A své zážitky přinášíonline.
Ranní Měsíc a Plejády 23. června 2006. Autor: Vincent JacquesPakliže si v sobotu 18. července ráno přivstanete a pohlédnete nízko nad severovýchodní obzor, budete za příznivého počasí svědky poměrně pěkného seskupení Měsíce, hvězdokup Hyády, Plejády, planet Mars a Venuše a jasné naoranžovělé hvězdy Aldebaran. Krátce po třetí hodině ranní pak úzký Měsíční srpek vstoupí do skvostné hvězdokupy Plejády a začne postupně zakrývat některé její hvězdy.
Detail koróny a chromosféry. Autoři: M. Druckmüller, V. Rušin, M. Dietzel a P. Aniol.Blížící se zatmění Slunce 22. července 2009 bude nejdelší v tomto století. Za jeho shlédnutím se především do Číny vydává hned několik vědeckých či nadšených expedic. Jejich pouť je však plná překážek včetně nepříliš velkých vyhlídek na jasné počasí. Proč ovšem vyjíždějí takovou dálku za úkazem, který v Číně potrvá něco málo pod 6 minut? Má vůbec smysl cestovat takové dálky i přes nepříznivou předpověď počasí? A má dnes zatmění Slunce i vědecký význam?
Zatmění Slunce 1. srpna 2008. Autor: M. a H. DruckmülleroviNejdelší zatmění Slunce v tomto století se nezadržitelně blíží. Pozorovatelé ve východní Číně budou moci sledovat za příznivého počasí téměř 6-ti minutový zákryt Slunce temným měsíčním kotoučem. Letošní úplné zatmění Slunce však není mimořádné pouze svou délkou. Vážou se k němu velmi zajímavá a (nejen) historická fakta.
Zatmění z roku 1991. Autoři: B. Reyna, M. a H. Druckmüllerovi.Mezinárodní rok astronomie 2009 je již v druhé půli a ta přináší vskutku nevídaný zážitek. Žel jen těm, kteří sáhnou hluboko do kapsy a vydají se do daleké Číny či pod japonské ostrovy do Pacifiku. Odtamtud bude možné sledovat nejdelší zatmění Slunce v tomto století. I když z našeho území nespatříme zatmění ani jako částečné, budeme vám postupně až do kýženého data přinášet informace, zajímavosti i video k příležitosti blížícího se úkazu. Nebudou chybět ani odkazy na připravované webcasty zatmění. V tomto prvním článku vás seznámíme se vznikem a výjimečností tohoto jevu.
logo - kometaTato rubrika je pravidelně připravována a publikována ve Zpravodaji SMPH. Efemeridy všech pozorovatelných komet jsou pro zájemce dostupné na stránkách International Comet Quarterly ICQ, vyhledávací mapky vám v případě zájmu zhotovíme na požádání a zašleme e-mailem (kontakt zde).
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 v Jizerských horách. Autor: Tomáš TržickýDo redakce došlo několik moc pěkných fotografií zachycujících soumraky ovlivněné aerosoly ve stratosféře vychrlené při sopečné erupci Sarychev Peak. Velkou měrou se na tom podílel fakt, že další výrazný úkaz nastal včera 5. července večer během a po západu Slunce, kdy se nad severozápadním obzorem objevila skutečně rozsáhlá vláknitá oblaka a těm, kteří měli odkrytý obzor, se mohlo o hodinu později zdát, jakoby kdesi v dáli hořel les.
Posopečný soumrak 30. června 2009 v Merfy ve Francii. Autor: Benjamin PoupardO tom, že 12. června došlo k již třetí výrazné sopečné erupci na severní polokouli od srpna 2008, jsme vás již informovali. Sopka Sarychev Peak na Kurilských ostrovech vychrlila do ovzduší obrovské množství (v řádu statisíc tun) sopečného popela, který se postupně sunul nad USA k Evropě. Nyní, necelý měsíc po erupci, prach zabarvuje soumraky nad mnoha místy na severní polokouli včetně několika států Evropy. V pátek 3. července byly soumraky se sytými oranžovo-růžovými barvami pozorované i v České republice.
Snímek erupce Sarychev Peak 12. června 2009. Autor: ISSOd pátku 12. června 2009 se začal na družicových snímcích objevovat výrazný táhlý proud sopečného oblaku z oblasti Kurilských ostrovů mezi Kamčatkou a japonským ostrovem Hokkaidó. Toho dne, byť jen zcela náhodou, nad oblastí přelétala Mezinárodní kosmická stanice a její posádce nemohlo uniknout, že zdrojem této výrazné masy sopečného prachu je Sarychev Peak - aktivní stratovulkán, který naposledy vybuchl v roce 1989. Budeme opět svědky výrazných atmosférických jevů během západu a před východem Slunce? Odpovědi bychom se měli dočkat do nejbližších 48 hodin.
junove Bootidy
27.6.2009 nastane maximum meteorického roja júnové Bootidy. Roj sa vyznačuje pomerne nízkou aktivitou, no z času na čas vie príjemne prekvapiť.
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:53 SELČ. Autor: Petr HorálekHlášení o pozorování NLC v noci ze 20. na 21. června díky poměrné přízni počasí přichází z velké části Evropy. Přinášíme vám slibovanou fotogalerii od vás - čtenářů. Fotogalerie se bude postupně doplňovat o došlé fotografie. Pakliže jste úkaz pozorovali a fotografovali i Vy, rozhodně neváhejte a pošlete nám své snímky na e-mail info@astro.cz. Rádi je zveřejníme.
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:42 SELČ. Autor: Petr HorálekTěm, kteří náhodou ráno 21. června časně vstali či naopak ponocovali, přinesla skorojasná obloha nad severním obzorem mimořádnou podívanou v podobě opravdu výrazných NLC (nočních svítících oblaků). Nejlépe byla pozorovatelná od 2:10 do 3:50 středoevropského letního času a ve svém maximu se rozléhala v rádiusu více jak 100°. Dosáhla až 40° výšky nad obzorem. Jako třešnička na dortu pak představení doplnila dvojice planet Venuše a Mars a krátce po třetí hodině se zpoza mraků vydral i tenký měsíční srpek.
Meteorit, který údajně zasáhl německého školáka a jizva, kterou způsobil
Kolem 12. června 2009 se objevila na několika zpravodajských serverech zpráva, že v německém Essenu byl zasažen padajícím meteoritem školák při cestě do školy. Podle nich se nehoda odehrála takto:
Čtrnáctiletý Gerrit Blank nejprve spatřil na obloze velkou ohnivou kouli (podle některých zpráv červené barvy), která se velmi rychle přibližovala. Pak náhle ucítil bolest v ruce a něco jej srazilo k zemi. Vzápětí se ozvala ohlušující rána, která by se dala přirovnat k zahřmění hromu. Zvuk byl tak hlasitý, že Gerritovi ještě několik hodin poté zvonilo v uších.
Asperatus nad Novým Zélandem
Je možné, že po více než padesáti letech bude zapotřebí doplnit Mezinárodní atlas oblaků, který vydala Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization - WMO) již v roce 1956. V posledních zhruba patnácti letech se podařilo několikrát pozorovat oblaka, která se jen stěží dají zařadit mezi známé typy.
Snímek "superbolidu" ze stanice Gniewowo
Poslední květnový den kolem 20:48 UT přelétl nad severním Polskem extrémně jasný meteor, který byl označen za "superbolid". Při mohutné explozi byl jasnější než Měsíc v úplňku, jeho jasnost se odhaduje na -13 mag.
Jupiter a jeho měsíceV současné době na obloze probíhá velmi raritní podívaná, kterou si budeme moci vychutnávat nyní, v červenci a znovu na konci tohoto roku. Planeta Jupiter se na obloze ocitá v místech, kde leží i Neptun. Obě planety lze tak v určitých obdobích pozorovat velmi blízko sebe. A k pozorování postačí jen malý dalekohled, tedy například lovecký triedr.
NLC nad Budapeští 15. července 2007. Autor: Viktor VeresJako každý rok lze s blížícím se příchodem letního slunovratu očekávat možnost pozorování velmi zvláštních jemných "elektricky" stříbřitých oblaků, které je možné pozorovat zhruba hodinu po západu Slunce či hodinu před jeho východem. Tyto podivuhodné oblaky nesoucí zkratku NLC (z angl. Noctilucent clouds) se nad severním obzorem objevily na konci devatenáctého století a je zřejmé, že jejich výskyt úzce souvisí i se sluneční aktivitou.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
