Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy

Úkazy



Pavel Koten Úkazy

Úplné zatmění Slunce 21. června

První úplné zatmění Slunce nového tisíciletí a jediné v letošním roce se odehraje 21. června v oblasti jižní polokoule. Jako částečné bude zatmění pozorovatelné z části Jižní Ameriky, jižního Atlantiku, téměř celé Afriky a západní a jižní části Indického oceánu. Pás totality (úplného zatmění) široký 200 km začíná v oblasti jižního Atlantiku východně od břehů Jižní Ameriky, pokračuje přes Atlantik východním směrem, v Africe zasahuje Angolu, Zambii, Zimbabwe, Mozambik a Madagaskar a posléze končí v Indickém oceánu východně od Afriky. Úplné zatmění začíná ve 12:38 a končí v 15:32 LSEČ. Maximální délky 4 minuty 56 sekund dosáhne v 11:59 LSEČ v místě o souřadnicích 0,71 stupně východní délky a -11,59 jižní šířky, což je stále ještě v Atlantiku západně od břehů Afriky. Z našeho území nebude zatmění pozorovatelné ani jako částečné.
Zdroj: Science@NASA
a Total Solar Eclipse of 2001 June 21
Přímý internetový přenos zatmění na Exploration: Zambia Eclipse 2001
PK
redakce II Úkazy

Polární záře 31. 3. 2001 v ČR

Polární záře 31. 3. 2001 v ČR
V noci z 31.3. na 1. 4. 2001 bylo možné nad ČR opět pozorovat polární záři. Poprvé byla spatřena 21h30m SELČ v Brně do výšky 40o nad severovýchodním obzorem.

V zápětí došlo potvrzení pozorování polární záře z Ondřejova (P. Pravec, K. Hornoch, M. Plšek, P. Kušnirák). Pozorovatelé její vzhled přirovnávají té, jaká byla pozorována 6/7 dubna 2001, ale nebyla tak silná.

D. Hanžl ji pozoroval v Ořešíně u Brna 1. 4. 2001 v 00h40m a po té se ještě několikrát objevila nad severním obzorem v intervalu 01h10m-0140m SELČ.

Dalibor Hanžl Úkazy

Polární záře 31. 3. 2001 v ČR

V noci z 31.3. na 1. 4. 2001 bylo možné nad ČR opět pozorovat polární záři. Poprvé byla spatřena 21h30m SELČ v Brně do výšky 40o nad severovýchodním obzorem.
V zápětí došlo potvrzení pozorování polární záře z Ondřejova (P. Pravec, K. Hornoch, M. Lehký, P. Kušnirák). Pozorovatelé její vzhled přirovnávají té, jaká byla pozorována 6/7 dubna 2000, ale nebyla tak silná.
D. Hanžl ji pozoroval v Ořešíně u Brna 1. 4. 2001 v 00h40m a po té se ještě několikrát objevila nad severním obzorem v intervalu 01h10m-0140m SELČ.
Několik snímků polární záře je k nahlédnutí na http://astro.sci.muni.cz/
DH
redakce II Úkazy

Ursidy mohou překvapit

Ursidy jsou nevýrazným meteorickým rojem s radiantem v Malém medvědovi. Běžná aktivita roje jen několik meteorů za hodinu, letos by se ale mohla strhnout sprška s frekvencí větší než 100 ks/hod. Mateřská kometa 8P/Tuttle oběhne kolem Slunce jednou za 13,5 roku a při každém průchodu perihelem zanechá za sebou vlákno materiálu. Podle výpočtů by měla letos Země projít 22. prosince v 8:29 SEČ ve vzdálenosti rovné 0,52 násobku vzdálenosti Měsíce od středu vlákna vzniklého v roce 1405 a v 9:40 SEČ v 3x větší vzdálenosti od středu vlákna z roku 1392. Vzhledem k tomu, že meteorický proud Ursid nebyl v minulosti nikdy podrobněji sledován, měly by tyto předpovědi být brány s rezervou. Je nutno tento roj dále studovat, aby mohl být model upřesněn. Doporučuje se pozorovat Ursidy po celou noc z 21. na 22. prosince. Radiant leží v blízkosti hvězdy Kochab v Malém voze.
Zdroj: NASA Space Science News z 18. prosince.

redakce II Úkazy

Polární záže nad Českou republikou

Dnes v noci byla i na území České republiky pozorovatelná polární záře. Bylo to poprvé po 11 letech, naposledy zde byla spatřena v listopadu 1989. Podle pozorovatelů z Ondřejova kulminovala polární záře kolem 20:50 UT a zejména 23:15 UT. Pozorována byla též z observatoře v Modre na Slovensku. Osobně jsem měl štěstí spatřit dnešní polární záři v době kolem 23:15 UT, kdy obloha nad severním obzorem byla zakryta obrovským oblakem krvavě rudé barvy, který dosahoval téměř až do zenitu. Kolmo na obzor vybíhala řada rovnoběžných pruhů a pásů. Další, menší oblak byl nad severozápadním obzorem ve výšce asi 30 stupňů. Podle Space Weather Bureau zasáhla Zemi 6. dubna kolem 17:00 UT meziplanetární rázová vlna, která spustila obrovskou geomagnetickou bouři. Polární záře by mohla být pozorovatelná i v dnešní noci, protože data naznačují, že geomagnetická bouře bude pokračovat.
Zdroj: hlášení pozorovatelů, vlastní pozorování a Space Weather Bureau ze 7. dubna.
Snímky polární záře od Jana Šafáře z Brna.

redakce II Úkazy

Nova pouhým okem!

V souhvězdí Orla se objevila letos už druhá nova, tentokrát viditelná dokonce i pouhým okem!!! Novu Aquilae 1999 No. 2 objevil vizuálně Alfredo Pereira v Portugalsku 1. prosince, di Cicco z USA ohlásil přesnou polohu na souřadnicích R.A. = 19h23m05s.38, Decl. = +4 57'20".1 (epocha 2000.0), který ji pozoroval téhož dne v zhruba ve 23 UT, kdy měla jasnost 5,2 magnitudy.
Zdroj: IAU Circular No. 7323 ze dne 1. prosince.

redakce II Úkazy

Přechod planety přes hvězdu

Astronomové vůbec poprvé v historii pozorovali přechod cizí planety přes kotouček mateřské hvězdy a potvrdili tak její existenci pomocí nezávislé metody. Planeta obíhající hvězdu HD 209458 byla objevena 5. listopadu tradičně na základě periodických změn v radiální rychlosti hvězdy a na základě těchto dat byla stanovena její dráha a přibližná hmotnost. Posléze se na ní zaměřil automatický dalekohled na Fairborn Observatory v Arizoně a 7. listopadu v okamžiku předpovězeného možného průchodu před diskem hvězdy detekoval 1,7% pokles jasnosti hvězdy, který byl interpretován jako stín vrhlý planetou na hvězdu. Jelikož hvězda obíhá s periodou 3,523 dne, hodlali astronomové experiment opakovat 14. listopadu. Hvězda leží ve vzdálenosti 47 pc a objevená planeta má hmotnost rovnou 0,63 hmotnosti Jupitera, je o 60% větší a její hustota je 200 kg/m3, což je srovnatelné s Jupiterem.
Zdroj: University of California Press release ze dne 12. listopadu.

redakce II Úkazy

Mars a Antares

Tento týden můžeme na obloze krátce po setmění sledovat blízké setkání dvou rudých těles, planety Mars a rudého obra Antara. Nejblíže se k sobě dostanou 17. září, kdy bude Mars 2,8 stupně severně. O dva dny dříve se k nim připojí dorůstající Měsíc, který je krátce před první čtvrtí. Název Antares znamená "protivník Marsu" či "anti-Mars", pravděpodobně protože připomínal starověkým astronomům svým rudým zbarvením právě Mars. Mars je v těchto dnech zhruba 2x jasnější než Antares. Ve skutečnosti dělí obě tělesa obrovská vzdálenost. Zatímco Mars je vzdálený 191 miliónů km, Antares leží 30 miliónkrát dále, jeho vzdálenost je 6x10^15 km, neboli 630 sv. r. Obě tělesa jsou také naprosto jiného složení a rozměrů. Antares je 700x větší, 9000x svítivější a 15x hmotnější než naše Slunce.
Zdroj: Space science news ze dne 13. září.

redakce II Úkazy

Předpověď Leonid do roku 2002

Astronomové David Asher a Rob NcNaught předpovídají, že Leonidy předvedou dobrou podívanou v letošní a příštím roce a v letech 2001 a 2002 se dočkáme meteorických dešťů. V loňském roce přišlo maximum jasných meteorů o 16 hodin dříve, což bylo způsobeno, jak se později ukázalo, průchodem Země hustým oblakem částic uvolněných z komety Tempel-Tuttle v roce 1333. Pozdější analýzy, pokrývající meteorické deště Leonid v posledních dvou stoletích ukazují, že jejich maximum lze předpovědět s přesností na pět minut. Autoři mapovali jemnou strukturu drah prachových částic v okolí meteorického proudu Leonid a pro letošní rok předpovídají frekvenci 20 meteorů za minutu (na jasné, neosvětlené obloze) v ranních hodinách 18. listopadu. Nejlepším místem pro pozorování je v této době Evropa. Řada jiných astronomů se ovšem domnívá, že roj bude nejvýraznější v letošním roce.
Zdroj: RAS Press Notice ze dne 30. srpna.

redakce II Úkazy

Konjunkce Venuše s Jupiterem

Dnes ve večerních hodinách jsou nad západním obzorem viditelné dvě nejjasnější planety, Venuše a Jupiter, v těsném přiblížení, pouhou pětinu stupně od sebe. Je to jedna z nejtěsnějších a nejkrásnějších konjunkcí v tomto desetiletí. Samozřejmě jde jen o náhodnou projekci, ve skutečnosti se Jupiter nachází zhruba 900 miliónů a Venuše jen 200 miliónů kilometrů od Země. Pokynypro pozorování jsou jednoduché - stačí se po setmění podívat směrem k západu. Jasnější z obou objektů je Venuše,která je sice 11x menší než Jupiter, ale je mnohem blíže ke Slunci a odráží tak mnohem více světla. Ti, kteří dnešní úkaz zmeškali, nemusí být smutní, protože přiblížení obou těles bude viditelné i v dalších dnech. A kromě toho bude velmi zajímavé sledovat postupné vzdalování obou planet.
Zdroj: MSFC Space Science News z 23. února a Hvězdářské ročenky 1999 .

redakce II Úkazy

Bolid EN 990121

Navštivte dnešní Astronomy picture of the day!Uvidíte zde snímek vyjímečně jasného bolidu, který byl vyfotografován na jedné stanici Evropské bolidové sítě v České republice 21. ledna 1999. Kombinací snímků ze tří stanic byla zjištěna dráha tělesa v zemské atmosféře i ve Sluneční soustavě. Meteor začal zářit ve výšce 81,9 km nad zemí a zhasl po 6,7 sekundách, když za tutodobu prolétl dráhu dlouhou 71,1 km. Je pravděpodobné, že malá část tělesa o hmotnosti několika set gramů dopadlana povrch v oblasti česko-polské hranice.
Zdroj: Astronomy picture of the day.

redakce II Úkazy

Meteorický roj Geminidy

Maximum dalšího významného meteorického roje nás čeká v noci z neděle 13. na pondělí 14. prosince. Jedná se o rojGeminid. Maximum nastane kolem 5. hodiny ranní. Souhvězdí Blíženců, ve kterém se nachází radiant tohoto roje,vychází brzy večer a dostatečně vysoko nad obzorem je většinu noci. Maximum činnosti roje je poměrně dlouhé, trvá asi 1,5 dne. Předpokládaná frekvence meteorů v době maxima je asi 110 meteorů za hodinu. Částice tohoto roje sestřetávají se Zemí rychlostí 36 km/s. Pozorovací podmínky jsou letos velmi příhodné, Měsíc je pouhé 3 dny před novem a tedynebude rušit pozorování. Mateřským tělesem Geminid je asteroid (3200) Phaeton.
Zdroj: Hvězdářská ročenka 1998 a The mysterious Geminid meteor shower.
redakce II Úkazy

Zákryt Jupitera Měsícem z VLT

Zákryt Jupitera Měsícem, který se odehrál 28. listopadu, využili tým astronomů a techniků pracujících s 8,2m Very Large Telescope (VLT) k dalšímu testování nově instalovaného přístroje VLT Infrared Spectrometer And Array Camera (ISAAC). Pozorování proběhlo přes úzkopásmový filtr (1,5%) centrovaný na vlnovou délku 3,2 mikrometru. Na počátku zatmění použili expozici 4 sekundy a s postupem zákrytu ji zkracovali na 0,8; 0,4 a 0,08 sekundy, protože dalekohled sledovalpohyb Jupitera a snímal tak povrch Měsíce. Celý průběh zákrytu zachycují 2 animace (ve formátu MPEG), které jsou na ESO Webu k dispozici.
Zdroj: ESO Pr Video Clips ze dne 1. prosince.
redakce II Úkazy

Leonidy - první výsledky

Maximum meteorického roje nastalo s největší pravděpodobností o zhruba 14 dříve než se očekávalo. Pozorovatelé z Franciea Izraele hlásí asi 500 meteorů za hodinu, na Kanárských ostrovech odhadují frekvenci v maximu na 2000 meteorů za hodinu. Nejlepší pozorovací podmínky v době maxima měla tedy oblast Atlantického oceánu. Čas maxima kolem 5 UT (17. listopadu) potvrzují i data z Ondřejovského radaru. Expedice balónu NASA byla úspěšná, kamera na jeho palubě zachytila 9 bolidů. Zdase podařilo zachytit nějakou částici pocházející z roje není zatím známo. Letecká expedice se s maximem minula, přesto i zde byla pořízena kvalitní data.
Různé zdroje:
The Leonids, Live!
Balónová expedice
Snímky a videa z letecké expedice
Data z Ondřejovského radaru
redakce II Úkazy

Leonidy z balónu

Jednou z několika dalších expedic za letošními Leonidami bude meteorický balón vypuštěný z MSFC. Jeho cílem je zachytitčástice meteorického roje pocházející z komety Tempel-Tuttle. K tomuto účelu je vybaven speciálním "lapačem" s aerogelovýmfilmem. V aerogelu se částice zabrzdí aniž by byla přitom zničena. Balón vystoupí do výšky asi 33 km a samotní autoři experimentu uvádějí pravděpodobnosti zachycení částice roje na pouhých 10%. Experiment je hlavně testem podobného zařízenípřipravovaného pro návrat roje v příštím roce. Na palubě balónu je i CCD kamera, která zprostředkuje přímý přenos roje.
Zdroj: MSFC Press Release ze dne 16. listopadu.
redakce II Úkazy

Letadly na Leonidy

Dvě letadla, která budou mít na palubě řadu vědeckých přístrojů, budou použita pro pozorování meteorů roje Leonidy.Prvním z nich bude L-188C Electra, které patří Národnímu centru pro výzkum atmosféry. Na jeho palubě bude speciální radar,tzv. lidar, přístroj pro měření výšky meteorických stop a řada TV kamer. S jednou z nich, určenou pro spektroskopii slabých meteorů, se expedice zůčastní i dr. Jiří Borovička z Ondřejova. Druhé letadlo (FISTA), které poskytly US Air Force, poveze další kamery a spektrometry pro viditelnou a UV oblast spektra. Obě letadla budou startovat z Okinawi a během očekávanéhomaxima se budou pohybovat ve výškách 11 km (FISTA), resp. 7 km (Electra). Záběry z letu bude přenášek i NASA TV.
Zdroj: NASA Press Release 98-202 ze dne 12. listopadu.
redakce II Úkazy

Meteorický roj Leonidy

V souvislosti s lednovým návratem komety P/Tempel-Tuttle je očekávána vysoká aktivita tohoto meteorického rojeletos a v příštím roce. Předpovědi pro oba roky se pohybují v rozsahu od 200 do 10 000 meteorů za hodinu. Jelikož maximumčinnosti trvá jen 2-3 hodiny, bude jej možné pozorovat jen malé části zemského povrchu. Letos jsou nejvýhodnější podmínkyve východní Asii, příští rok v Evropě a Africe. Jelikož u nás radiant vychází několik hodin po očekávaném maximu činnostiroje, meteorický déšť pravděpodobně neuvidíme. Přesto bychom měli po 23. hodině v noci ze 17. na 18. listopadu pozorovatzvýšený počet meteorů.
Zdroj: Tisková zpráva České astronomické společnosti č. 6.


8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »