Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy

Úkazy



Kamil Hornoch Úkazy

C/2002 V1 (NEAT) pozorovatelná okem

Kometa C/2002 V1 (NEAT) je již viditelná pouhým okem jako poměrně "slabá zamlžená hvězda" s jasností kolem 5 mag a pokračuje ve zjasňování. Zejména občasní pozorovatelé by měli využít každého jasného večera na její pozorování, protože počasí je nyní velmi nepříznivé a kometa bude viditelná již jen zhruba 2 týdny.

Kamil Hornoch Úkazy

Aktuální viditelnost komet

Kometa C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) dosáhla 6. ledna 2003 jasnosti 6.3 magnitudy a je vidět jakýmkoli triedrem připevněným na stativu. Ve větším dalekohledu je patrný i slabý ohon. Kometa se nadále zjasňuje, i když pomaleji, než se očekávalo.

Kometa C/2002 V1 (NEAT) dosáhla 6. ledna 2003 jasnosti 7.3 magnitudy apokračuje v rychlém zjasňování. Je rovněž vidět triedrem na stativu. Je úhlově podstatně větší než C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) a s menším středovým zjasněním.

Obě komety lze snadno vyhledat v předpovězených polohách dle mapek.

Karel Mokrý Úkazy

Afrika - úplné zatmění Slunce

Úplné zatmění je natolik úchvatný úkaz, že ho prakticky nelze popsat slovy. Za prvé: je to úžasná náhoda, že Měsíc je čtyřistakrát menší než Slunce a současně je k nám také čtyřistakrát blíže. Obě tělesa proto mají při pohledu ze Země prakticky stejnou úhlovou velikost kolem půl stupně a Měsíc při své cestě oblohou dokáže občas Slunce zcela zakrýt. Slunce tak na krátkou chvíli zmizí a my v okolí temného měsíčního kotouče spatříme vnější sluneční atmosféru, odborně nazývanou koróna. 4. prosince 2002 došlo k úplnému zatmění Slunce v jižní Africe.

Pokračování na serveru www.rozhlas.cz

Michal Švanda Úkazy

Geminidy 2002

V noci z pátka 13. prosince na sobotu 14. prosince nás čeká další meteorářské divadlo. Nad ránem totiž nastane maximum meteorického roje Geminid.
Pavel Suchan Úkazy

Leonidy 2002

img: Leonidy 2002Naše skupina -19 pozorovatelů z pražské Štefánikovy hvězdárny - urazila v noci z 18. na 19. listopadu 276 km do cíle, který zvolila k pozorování meteorického deště Leonid podle aktuální meteorologické situace.

V pahorkatině Chřiby v těsném sousedství hradu Buchlov jsme pak měli možnost pozorovat celý nárůst i pokles aktivity Leonid kolem prvního maxima, které bylo vidět z Evropy. Pozorovali jsme od 4:00 SEČ do rozednění. Zvýšenou aktivitu roje jsme zaznamenali v časovém úseku 4:45 5:30 SEČ.

Karel Mokrý Úkazy

Leonidy II

img: LeonidyKdo měl letos štěstí na počasí, mohl sledovat Leonidy. Krásný snímek bolidu nám do redakce zaslal pan Radim Němec z Kyjova.

Pokud jste pozorovali nějaký bolid, nahlašte jej na stránkáchHlášení o pozorování bolidu na stránkách Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.

Karel Mokrý Úkazy

Leonidy

Zítra - 19.11.2002 by nad naším územím měla být viditelná zvýšená aktivita meteorického roje Leonid. Předpověď počasí není nejpříznivější, ale vyplatí se vstát a pozorovat - rok 2002 je poslední šancí na pozorování meteorického deště tohoto roje. Další déšť se neočekává dříve než v roce 2098. Předpokládá se, že v případě jasného počasí by mohlo být pozorováno více než 10 meteorů za minutu.

Jiří Borovička Úkazy

Poslední rok pro Leonidy

Tiskové prohlášení ČAS číslo 42

Podle předpovědí odborníků je letošní rok na dlouhá desetiletí posledním, kdy bude možné pozorovat meteorický déšť z roje Leonid. Pro pozorovatele v Evropě nastane maximum v pět hodin ráno v úterý 19. listopadu. Třebaže pozorování bude rušeno svitem Měsíce v úplňku, mělo by být v případě jasného počasí viditelných více než 10 meteorů za minutu.

Pavel Spurný Úkazy

Meteorit Neuschwanstein - čtvrtý fotografovaný pád meteoritu v historii a dvojče meteoritu Příbram

img: Snimek bolidu EN060402 Neuschwanstein porizeny zrcadlovou celooblohovou kamerou z nemecke stanice Streitheim. V sobotu dne 6. dubna 2002 ve 22h20m14s SELČ ozářil na 5 sekund území prakticky celé střední Evropy velmi jasný bolid. Upoutal velkou pozornost především v západní části Rakouska a v Bavorsku, kde jeho světelné, zvukové a dokonce i seismické projevy byly nejmohutnější. Byl též dobře pozorovatelný i z našeho území, ale na rozdíl od západní Evropy, v Čechách a na Moravě bylo v tu dobu převážně zataženo a tak zpráv nepřišlo zase až tolik. Mnoho pozorování náhodných svědků vzbudilo i zájem médií především v Německu (dokonce i v našem zpravodajství se v pondělí objevily o tomto úkazu převzaté informace a tak bylo hned jasné, že se jedná o mimořádnou událost). To bylo nakonec již vidět z množství emailů, které jsem dostal, ale hlavně z radiometrických záznamů z Ondřejova a Kunžaku, kde byl krásný záznam od bolidu, přestože na obou místech bylo v době přeletu bolidu zataženo
Jiří Borovička Úkazy

Podmínky pro pozorování srpnových meteorů budou letos příznivé

Tiskové prohlášení ČAS č. 37:

V noci z 12. na 13. srpna nastane maximum meteorického roje Perseidy. Mezi 23. hodinou a ranním svítáním bude možné vidět až 60 meteorů za hodinu.

Srpnové noci patří k nejpříhodnějším ke sledování noční oblohy, jak z hlediska počasí tak kvůli zajímavostem, které obloha nabízí. K těm určitě patří meteorický roj Perseidy, který je v činnosti každý rok od konce července až zhruba do 20. srpna a největší aktivity dosahuje kolem 12. srpna. Meteory, lidově nazývané "padající hvězdy", jsou způsobeny drobnými částicemi meziplanetární hmoty, které vlétají velkou rychlostí do atmosféry Země a tam se odpařují. Centimetrové tělísko tak může na krátkou dobu jedné sekundy přezářit všechny hvězdy na obloze. Meteorický roj můžeme pozorovat, když se Země potkává s proudem částic, které mají stejný původ a velmi podobné dráhy.

Petr Sobotka Úkazy

Skvrny na Slunci pouhým okem

Přes sluneční povrch se tento týden přesouvá skupina obřích skvrn. Temné skvrny jsou tak rozměrné, že k jejich sledování nepotřebujete žádný dalekohled, stačí vám jen pěkné počasí a nějaký ochranný filtr proti poškození očí slunečním zářením. V dalekohledu pak samozřejmě uvidíte mnohé podrobnosti, které prosté oko nerozliší.
Pavel Suchan Úkazy

Mimořádná planetární podívaná na večerní obloze

34. tiskové prohlášení ČAS:
Mimořádná planetární podívaná na večerní obloze
Na obloze můžeme každou jasnou noc sledovat nepřeberné množství různě zářivých hvězd. Ti, kdo se na noční nebe dívají častěji, si mohou všimnout, že mezi dobře známými obrazci se občas objeví "bludná hvězda". Většinou se jedná o jasný, nápadný objekt, který s časem mění svoji polohu na jinak nehybném hvězdném pozadí a narušuje svou přítomností obvyklý vzhled souhvězdí. Již v dávné minulosti začali první pozorovatelé tyto objekty nazývat "bludnými hvězdami". Vedle Slunce a Měsíce jich znali pět. Byly pojmenovány Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Jedná se o přirozené oběžnice naší hvězdy - planety - tedy tělesa obíhající kolem Slunce. Astronomové po objevu dalekohledu rozšířili jejich počet o další tři, které jsou ale již natolik vzdálené, že nám je ukáže pouze dalekohled a pouhým okem je nemůžeme spatřit.
Tiskové prohlášení (doc)
Pavel Koten Úkazy

Kometa a galaxie

Kometa Ikeya-Zhang budí pozornost astronomů už několik týdnů. A dnes večer po západu Slunce nepochybně přitáhne zraky všech zájemců. Pokud počasí dovolí, bude možno sledovat její velmi blízké setkání se známou galaxií M31 zvanou také Velká galaxie v Andromedě. Pozorovatelé, kteří si vyberou jasnou ale tmavou oblohu nepřesvětlenou pouličními lampami, budou moci oba objekty spatřit pouhým okem. Ač je na obloze bude dělit jen několik desítek úhlových minut, ve skutečnosti jsou tyto objekty obrovsky vzdálené. Kometa je nyní vzdálena 82 miliónů km od Země, galaxie leží nesrovnatelně dále - 2,5 miliónu světelných roků, což je asi 300 miliardkrát více. Kometa prošla perihelem 18. března, od Slunce se tedy již vzdaluje, ale k Zemi stále přibližuje. Nejblíže naší planetě bude 29. dubna ve vzdálenosti 60 miliónů km. Po celý duben by měla být viditelná i nadále pouhým okem, ačkoliv její jasnost se postupně snižuje. Zhruba do poloviny dubna bude lépe viditelná na ranní obloze, poté se stane dokonce cirkumpolární. Bude tedy viditelná po celou noc.
Zdroj: Sky & Telescope Press release ze dne 1. dubna (připojeny jsou i mapky pro vyhledání komety).
PK
Pavel Koten Úkazy

Nejjasnější úplněk roku 2002

Úplněk, který nastal dnes 27. února, je nejjasnějším úplňkem letošního roku. Protože Měsíc se nachází v blízkosti perigea své dráhy kolem Země, jeví se o 9% větší než při běžném úplňku a dokonce o 20% procent jasnější. Jak je známo, Měsíc neobíhá kolem Země po kruhové, ale eliptické dráze a jeho vzdálenost od naší planety se mění v rozmezí 356 400 km až 406 700 km. Větší jasnost není způsobena jenom menší vzdáleností k Zemi, ale i blízkostí Země k perihelu její dráhy kolem Slunce. Jelikož Měsíc září odraženým slunečním zářením, i tato skutečnost se projeví na jeho větší jasnosti. Srovnáme-li jasnosti jednotlivých úplňků v letošním roce, zjistíme, že první tři z nich jsou jasnější než je celoroční průměr. Všechny se uskuteční v době, kdy je Měsíc blízko perigea a zároveň Země blíže ke Slunci. Naopak "nejslabší" bude úplněk v srpnu, protože Měsíc bude v apogeu své dráhy a rovněž Země bude od své mateřské hvězdy dále. Jasnost měsíčního úplňku bude v srpnu o celou třetinu nižší než dnes. Což ale samozřejmě neznamená, že nebude naprosto dominantním objektem na obloze. I tento "slabý" úplněk vrhá stíny a lze při něm pohodlně číst noviny.Horké novinky zde.Zdroj: Science@NASA ze dne 26. února
PK
Luděk Vašta Úkazy

Vizuálně objevena nová jasná kometa

Prvního února byla vizuálně objevena nová jasná kometa kolem 9 mag.Nezávisle ji nalezli Kaoru Ikeya z Japonska a Daqing Zhang z Číny. V současné době je v souhvězdí Velryby.
Kometa C/2002 C1 (Ikeya-Zhang) se zjasňuje. Což odpovídá předpovědi uveřejněné v MPEC-C19 ze 4. 2. 2002, kde je publikována zpřesněná dráha, podle které má kometa projít periheliem 18. 3. 2002 ve vzdálenosti zhruba 0,5 AU (asi 75 mil. km). Krátce poté zřejmě dosáhne maximální jasnosti kolem 4 mag. Jedinou nevýhodou bude malá vzdálenost od Slunce - elongance asi 30 stupňů.
Třeba nás kometa překvapí. Jak se bude vyvíjet jasnost, je zcelanevypočitatelné, zvláště pokud se potvrdí neoficiální hypotéza. Je totiž možné, že lidstvo kometu již jednou pozorovalo a zanechalo o tétonávštěvě záznamy. S. Nakano došel k závěru, že dráha je velmipodobná dráze komety C/1532 R1, kterou objevili v Číně 01. 09. 1532 na ranní obloze (elongance 78 stupňů) a měla 3 mag. Pozorována byla do 26. 12. 1532. V okolí perihelia značně zjasnila a kolem 3. 10. 1532 byl pozorován chvost dosahující délky 15 stupňů. Pokud se jedná o stejné těleso, máme se na co těšit.
Podle Martina Lehkého z ASHK
Pavel Koten Úkazy

Orionidy přicházejí

Dvakrát během roku se naše planeta setkává s meteorickým proudem pocházejícím z Halleyovy komety. Poprvé je to v květnu a my můžeme na obloze pozorovat meteory patřící k roji eta-Aquaridy, podruhé právě v nadcházejících dnech a výsledkem jsou Orionidy. Maxima činnosti by letos měly dosáhnout v neděli 21. října v ranních hodinách. Pozorovatelé na severní polokouli mohou očekávat 15 až 20 meteorů za hodinu, v případě výjimečných pozorovacích podmínek až 30 ks/hod. Radiant roje se nachází v severovýchodní části souhvězdí Oriona, 5 stupňů západně od hvězdy 2. velikosti zvané Alhena (neboli Gamma Geminorum). Nejvhodnější čas pro pozorování roje je kolem 5. hodiny ranní místního času, kdy je radiant nejvýše nad obzorem. Orionidy jsou po Leonidách druhým nejrychlejším rojem, do atmosféry vstupují rychlostí 66 km/s. A podobně jako jiné rychlé meteory zanechávají na obloze stopy viditelné sekundy až minuty po průletu. Při pohledu k radiantu uvidí pozorovatel krátké meteory, zatímco bude-li svůj pohled směřovat o čtvrtinu oblohy od tohoto bodu, zaregistruje dlouhé a velmi rychlé meteory. Vzhledem k tomu, že dráhy komety Halley a Země se míjejí o celých 22 miliónů km, jsou meteoroidy způsobující Orionidy na naší obloze velmi staré. Není přesně známo jak dlouho trvá částicím nově vyvrženým z kometárního jádra než se vlivem gravitačního působení planet a tlaku slunečího záření dostanou na dráhu, která se protíná s dráhou naší planety. Předpokládá se, že to může trvat celá století či dokonce tisíciletí.
Zdroj: Science@NASA ze dne 17. října
a IMO News
PK
Pavel Koten Úkazy

Výjimečný den 21. června

Dnešní den je z hlediska astronomického vskutku výjimečný. V 9:38 LSEČ dosáhlo Slunce nejvyššího bodu na své dráze po obloze, nastal letní slunovrat a začalo astronomické léto. Jen o několik hodin později jej zakryl Měsíc v novu a způsobil úplné zatmění Slunce pozorovatelné na jižní polokouli (viz. včerejší zpráva). A aby toho nebylo málo, je dnes vzájemná vzdálenost planet Země a Mars nejmenší za posledních dvanáct let. Mars je vzdálený pouhých 67 miliónů km a dominuje noční obloze. S jasností -2,3 magnitudy září na rozmezí souhvězdí Štíra a Střelce v blízkosti Mléčné dráhy a mlhoviny Trifid. Poloha v blízkosti nejjižnějšího bodu ekliptiky je sice výhodnější spíše pro pozorovatele na jižní polokouli, ale i z našich zeměpisných šířek je Mars dobře viditelný. Vychází po západu Slunce a v době mezi 22. a 2. hodinou je nepřehlédnutelný nepříliš vysoko nad jižním obzorem. Při úhlovém průměru 21 úhlových sekund lze za použití 12cm dalekohledu sledovat některé detaily na kotoučku planety. Mars je nyní tak jasný, že jej lze bez problémů spatřit i na přesvětlené obloze měst.
Zdroj: Science@NASA ze dne 21. června
PK
Pavel Koten Úkazy

Úplné zatmění Slunce 21. června

První úplné zatmění Slunce nového tisíciletí a jediné v letošním roce se odehraje 21. června v oblasti jižní polokoule. Jako částečné bude zatmění pozorovatelné z části Jižní Ameriky, jižního Atlantiku, téměř celé Afriky a západní a jižní části Indického oceánu. Pás totality (úplného zatmění) široký 200 km začíná v oblasti jižního Atlantiku východně od břehů Jižní Ameriky, pokračuje přes Atlantik východním směrem, v Africe zasahuje Angolu, Zambii, Zimbabwe, Mozambik a Madagaskar a posléze končí v Indickém oceánu východně od Afriky. Úplné zatmění začíná ve 12:38 a končí v 15:32 LSEČ. Maximální délky 4 minuty 56 sekund dosáhne v 11:59 LSEČ v místě o souřadnicích 0,71 stupně východní délky a -11,59 jižní šířky, což je stále ještě v Atlantiku západně od břehů Afriky. Z našeho území nebude zatmění pozorovatelné ani jako částečné.
Zdroj: Science@NASA
a Total Solar Eclipse of 2001 June 21
Přímý internetový přenos zatmění na Exploration: Zambia Eclipse 2001
PK
redakce II Úkazy

Polární záře 31. 3. 2001 v ČR

Polární záře 31. 3. 2001 v ČR
V noci z 31.3. na 1. 4. 2001 bylo možné nad ČR opět pozorovat polární záři. Poprvé byla spatřena 21h30m SELČ v Brně do výšky 40o nad severovýchodním obzorem.

V zápětí došlo potvrzení pozorování polární záře z Ondřejova (P. Pravec, K. Hornoch, M. Plšek, P. Kušnirák). Pozorovatelé její vzhled přirovnávají té, jaká byla pozorována 6/7 dubna 2001, ale nebyla tak silná.

D. Hanžl ji pozoroval v Ořešíně u Brna 1. 4. 2001 v 00h40m a po té se ještě několikrát objevila nad severním obzorem v intervalu 01h10m-0140m SELČ.



21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše v konjunkci

Další informace »