Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy

Úkazy



Petr Sobotka Úkazy

Jak se Venuše dostane před Slunce?

Důsledkem oběhu Země kolem Slunce se nám planety sluneční soustavy během roku promítají pokaždé na jinou část oblohy. Navíc se ještě každá z planet sama pohybuje různou rychlostí a v různé vzdálenosti od Slunce, takže předpovědět jejich polohu bylo pro středověké astronomy opravdovým oříškem. Dnes to počítačové programy zvládnou během několika sekund.

Petr Sobotka Úkazy

Jak probíhá přechod Venuše?

prechod_venuse.jpg
Přechod Venuše přes sluneční disk je vlastně úkaz podobný zatmění Slunce - při něm je zakrývajícím tělesem Měsíc. Na rozdíl od Měsíce má Venuše na obloze mnohem menší rozměry a nikdy nemůže zakrýt Slunce celé. Při chůzi na ulici nebo při pohledu z okna si vlastně zákrytu ani nevšimneme. Celý den bude sluníčko svítit stejně jako obvykle.
Stanislav Štefl Úkazy

VT 2004 - stručná statistika ke 4. 6. 2004

Česká účast v evropském projektu pozorování přechodu Venuše před SluncemVenus Transit 2004“ aneb stručná statistika ke 4. 6. 2004:

Evropský projekt „Venus Transit 2004“ nabízí každému, tedy i laické veřejnosti, možnost zapojit se do pozorování mimořádného astronomického jevu a vyzkoušet si tak historické měření vzdálenosti Země – Slunce.

Petr Bartoš Úkazy

Průlet meteoritu nad USA

Očití svědci, bezpečnostní kamery a seizmické stanice zaznamenaly ve čtvrtek ráno průlet a dopad meteoritu nad americkým státem Washington a kanadskou Britskou Kolumbií, který byl doprovázen výraznými světelnými a zvukovými efekty. V současné době se o úkazu shromažďují informace, aby bylo možné vypočítat dráhu letu a případné místo dopadu.
Karel Mokrý Úkazy

Venuše

8.6. budeme pozorovat přechod Venuše přes Sluneční disk. Nyní Venuši vidíme jako malý srpek.
František Martinek Úkazy

Zákryt Venuše Měsícem 21. 5. 2004

Mesic21.5.jpg

Měsíc, který se poměrně rychle pohybuje po obloze od západu směrem k východu, čas od času zakryje některou jasnější hvězdu. Poměrně zřídkavým jevem jsou však zákryty planet Měsícem. Dne 21. 5. 2004 jeden takový úkaz nastane. Měsíc zakryje jasnou planetu Venuši, která je v současné době večernicí. Vzhledem k tomu, že se úkaz bude odehrávat v odpoledních hodinách (v době od 13:26 do 14:50 SELČ), bude pozorovatelný pouze pomocí dalekohledu. Časové údaje platí pro Valašské Meziříčí. V jiných částech České republiky se okamžik začátku a konce úkazu může lišit až o několik minut.

Petr Horálek Úkazy

Kometa C/2001 Q4 (NEAT) na večerní obloze

Kometu nesoucí označení C/2001 Q4 (NEAT) objevili dne 24. 8. 2001 S. H. Pravdo, E. F. Helinová a K. J. Lawrence pomocí 1,2-m Schmidtovy komory na observatoři Mt. Palomar v USA v rámci projektu Near Earth Asteroid Tracking (odtud její jméno NEAT složené s počátečních písmen) jako velmi slabý objekt ve vzdálenosti přibližně jedné a půl miliardy kilometrů od Slunce. Před pár dny, kdy se vlasatice ocitla nejblíže Zemi (7. května byla od nás vzdálena pouze 0,32 astronomické jednotky, tedy přibližně 48 milionů kilometrů), byla ze střední Evropy ke spatření večer brzy po západu Slunce nad jihozápadním obzorem. Avšak den ode dne na obloze stoupá severním směrem a šance k jejímu nalezení je stále větší. Jelikož jsme 4. května večer měli možnost sledovat úplné zatmění Měsíce (Měsíc byl tehdy v úplňku), ustupující Měsíc již nebude na obloze pozorování komety rušit oslnivým světlem. Nad západním obzorem se zároveň odehrává planetární divadlo. V těch místech zdobí nebe nejníže položená zářivá Venuše, výše podstatně slabší červený Mars a nad ním krásná planeta Saturn. Vysoko nad jihem se pak třpytí v souhvězdí Lva jasná planeta Jupiter. Právě tak jako planety i kometa NEAT se nachází ve Sluneční soustavě.

Tiskové prohlášení ČAS číslo 60

Petr Horálek Úkazy

Pozorujte kometu C/2001 Q4 (NEAT)

Kometa byla objevena dne 24. 8. 2001 (1,2m Schmidtova komora na Mt. Palomaru; S. H. Pravdo, E. F. Helinová a K. J. Lawrence) jako slabý objekt ve vzdálenosti 10 AU od Slunce. Poprvé ji vizuálně sledovali v Austrálii, na jižní obloze. Měla pouhých 14,5 mag. Avšak její spočtená dráha naznačila velice příznivé, možná až dramatické možnosti k jejímu zahlédnutí, a to bez velikých a těžkých pomůcek. Důvodem k pozornosti je totiž výrazná předtucha, že v období její největší jasnosti by mohla mít 2 až 3 magnitudu. Kometa je při takovém lesku v nejmenším případě zvláštním útvarem na obloze mezi ostatními, bodovými hvězdami podobné jasnosti. V tom druhém případě je zaručeně krásnou podívanou.

Karel Mokrý Úkazy

Titan a Krabí mlhovina

titanpathcomp_scale_m.jpg
Pátého ledna 2003 zachytila družice Chandra vyjímečný úkaz. Největší Saturnův měsíc (a jediný známý měsíc s hustou atmosférou) přecházel přes známou Krabí mlhovinu. Rentgenový stín vrhaný Titanem umožnil určit první rentgenová měření rozsahu jeho atmosféry.
Karel Mokrý Úkazy

konjunkce Plejád a Venuše

Venuša a Plejády nad zrúcaninami hradu Brane, 2. 4. 2004, 21:02 SEE Olympus C 740, ISO 200, exp. 16 s, clona 3,2; f = 26,5 mm (ekv. 160 mm pre kinofilm)
Venuša a Plejády nad zrúcaninami hradu Brane, 2. 4. 2004, 21:02 SEE Olympus C 740, ISO 200, exp. 16 s, clona 3,2; f = 26,5 mm (ekv. 160 mm pre kinofilm)
V pátek večer byla pozorovatelná konjunkce Venuše a Plejád. Zde je několik fotografií ze slovenské Hvězdárny Sobotište. Pokud máte pěkné fotografie, zašlete je na info@astro.cz a doplňte je o základní informace (místo, expozice, použitý materiál)
Petr Sobotka Úkazy

Mimořádná viditelnost pěti planet v druhé polovině března

Tiskové prohlášení ČAS číslo 58

Ve sluneční soustavě je devět planet. Na jedné z nich žijeme, takže na obloze jich můžeme sledovat přirozeně jen osm. Jen pět z nich je natolik jasných, že je můžeme spatřit i bez použití dalekohledu. Jedná se o planety Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Zbývající tři - Uran, Neptun a Pluto - jsou již velmi daleko od Slunce a odrážejí zpět k Zemi jen malé množství slunečních paprsků. K pohledu na všech pět planet najednou budeme muset pod oblohu přijít večer, dokonce hned za soumraku, protože Merkur zapadá brzy po západu Slunce. Zatímco nejníže nad západem bude planeta Merkur, západnímu večernímu nebi bude vévodit Venuše. Jupiter najdeme zvečera na východě. Vysoko nad jižním obzorem bude svítit Saturn a také Mars.

Jakub Kalista Úkazy

Vozítka Nasa pozorují zatmění Slunce marsovskými měsíci

PIA05518_fig1.jpg
Ačkoli část sondy Viking, která přistála na Marsu v sedmdesátých letech minulého století, pozorovala stín jednoho ze dvou marsovských měsíců, Phobose, jak se pohybuje krajinou a Mars Pathfinder 1997 zase vynoření stejného měsíce zpoza Marsu během noci, žádná z předchozích misí ještě nepozorovala z jiné planety přechod měsíce přes sluneční kotouč.
Jiří Dušek Úkazy

Podívejte se na Venuši!

Srpek Venuše v dalekohledu
Srpek Venuše v dalekohledu
Večernice, Jitřenka -- oslnivá hvězda, která lehce upoutá pozornost i náhodného pozorovatele. Od Slunce je dál než Merkur, takže se od něj na pozemské obloze vzdaluje až na padesát stupňů a zapadá či naopak vychází až o čtyři hodiny později. Venuše se k nám sice z planet přibližuje na nejmenší možnou vzdálenost a mívá proto největší úhlový průměr, v amatérských dalekohledech je však prakticky bez jakýchkoli detailů.
Pavel Suchan Úkazy

Česká republika se spolu s Evropou připravuje na výjimečný astronomický úkaz

Přechod Venuše před Sluncem - nebeský úkaz, který nikdo z dnes žijících obyvatel Země ještě neviděl

V úterý 8. června 2004 v dopoledních hodinách budeme moci pozorovat přechod planety Venuše před Sluncem. Bude to vlastně "speciální" druh zatmění Slunce. Právě tak jako v případě zatmění Slunce je sluneční kotouč zakrýván Měsícem, který se dostal do přímky mezi Zemi a Slunce, i při přechodu Venuše před Sluncem je planeta Venuše mezi Zemí a Sluncem. Protože ale Venuše je velmi daleko, má na naší obloze malý úhlový průměr. Zakryje nám proto jen nepatrnou část slunečního kotouče, takže nepozorujeme "pravé" zatmění Slunce, ale malou tečku, která po dobu několika hodin přechází přes sluneční kotouč.

František Martinek Úkazy

Uvidíme letos jasnou kometu?

C-2002 T7.jpg
Objeví-li se na obloze kometa pozorovatelná pouhým okem, vždy to vzbudí mezi širokou veřejností značnou pozornost. K Zemi se nyní přibližuje kometa s označením C/2002 T7 (LINEAR). Její jasnost dosahuje 7 mag, což znamená, že pouhým okem zatím pozorovatelná není. Kometu lze spatřit v dalekohledu a lze ji najít na večerní obloze (po západu Slunce) - nachází se poblíž Venuše, která je po Měsíci nejjasnějším objektem noční oblohy. Dnes, tj. 19. února, byla kometa vzdálena od Země 2,006 AU (AU = astronomická jednotka = 150 000 000 km). Od Slunce ji dělí vzdálenost 1,404 AU.
Ondřej Pejcha Úkazy

Na obloze se objevila nová mlhovina

mcNeil.jpg
Velmi zajímavý objev se povedl amatérskému astronomovi Jay McNeilovi z Paducah v Kentucky (USA). Poblíž známé M78 v souhvězdí Oriona zpozoroval novou mlhovinu (nyní už je známá jako McNeilova). Souřadnice nové mlhoviny jsou: 5 46 14 -00 05.8 (J2000) a její průměr je přibližně jedna úhlová minuta.

Pokud se Vám podaří mlhovinu vyfotografovat, pošlete nám její snímek. Ze získaných snímků připravíme fotogalerii. Nezapomeňte doplnit údaje o použité technice a nastavených parametrech. vyhledávací mapka



22. vesmírný týden 2018

22. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 28. 5. do 3. 6. 2018. Měsíc bude v úplňku. Večer je nad severozápadem jasná Venuše a nad jihovýchodem Jupiter. Mars a Saturn zůstávají spíše ranními planetami. ISS dostala nové zásoby prostřednictvím nákladní lodi Cygnus. SpaceX už má za sebou v květnu dva starty a třetí je nachystán na tento týden. Před 160 lety byla objevena pěkná kometa Donati (1858).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Galaxie NGC 3718, Arp214, NGC3729 a Hickson56

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2018 obdržel snímek „NGC 3718, Arp214, NGC3729 a Hickson56“, jehož autorem je Martin Myslivec. Pohled do mnohem vzdálenějších končin vesmíru, než je naše Sluneční soustava, přináší vítězná dubnová fotografie. Spirální galaxie ve vzdálenosti 52 miliónů

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc s Jupiterem v konjunkci

Další informace »