Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy

Úkazy



Pavel Koten Úkazy

Kometa a galaxie

Kometa Ikeya-Zhang budí pozornost astronomů už několik týdnů. A dnes večer po západu Slunce nepochybně přitáhne zraky všech zájemců. Pokud počasí dovolí, bude možno sledovat její velmi blízké setkání se známou galaxií M31 zvanou také Velká galaxie v Andromedě. Pozorovatelé, kteří si vyberou jasnou ale tmavou oblohu nepřesvětlenou pouličními lampami, budou moci oba objekty spatřit pouhým okem. Ač je na obloze bude dělit jen několik desítek úhlových minut, ve skutečnosti jsou tyto objekty obrovsky vzdálené. Kometa je nyní vzdálena 82 miliónů km od Země, galaxie leží nesrovnatelně dále - 2,5 miliónu světelných roků, což je asi 300 miliardkrát více. Kometa prošla perihelem 18. března, od Slunce se tedy již vzdaluje, ale k Zemi stále přibližuje. Nejblíže naší planetě bude 29. dubna ve vzdálenosti 60 miliónů km. Po celý duben by měla být viditelná i nadále pouhým okem, ačkoliv její jasnost se postupně snižuje. Zhruba do poloviny dubna bude lépe viditelná na ranní obloze, poté se stane dokonce cirkumpolární. Bude tedy viditelná po celou noc.
Zdroj: Sky & Telescope Press release ze dne 1. dubna (připojeny jsou i mapky pro vyhledání komety).
PK
Pavel Koten Úkazy

Nejjasnější úplněk roku 2002

Úplněk, který nastal dnes 27. února, je nejjasnějším úplňkem letošního roku. Protože Měsíc se nachází v blízkosti perigea své dráhy kolem Země, jeví se o 9% větší než při běžném úplňku a dokonce o 20% procent jasnější. Jak je známo, Měsíc neobíhá kolem Země po kruhové, ale eliptické dráze a jeho vzdálenost od naší planety se mění v rozmezí 356 400 km až 406 700 km. Větší jasnost není způsobena jenom menší vzdáleností k Zemi, ale i blízkostí Země k perihelu její dráhy kolem Slunce. Jelikož Měsíc září odraženým slunečním zářením, i tato skutečnost se projeví na jeho větší jasnosti. Srovnáme-li jasnosti jednotlivých úplňků v letošním roce, zjistíme, že první tři z nich jsou jasnější než je celoroční průměr. Všechny se uskuteční v době, kdy je Měsíc blízko perigea a zároveň Země blíže ke Slunci. Naopak "nejslabší" bude úplněk v srpnu, protože Měsíc bude v apogeu své dráhy a rovněž Země bude od své mateřské hvězdy dále. Jasnost měsíčního úplňku bude v srpnu o celou třetinu nižší než dnes. Což ale samozřejmě neznamená, že nebude naprosto dominantním objektem na obloze. I tento "slabý" úplněk vrhá stíny a lze při něm pohodlně číst noviny.Horké novinky zde.Zdroj: Science@NASA ze dne 26. února
PK
Luděk Vašta Úkazy

Vizuálně objevena nová jasná kometa

Prvního února byla vizuálně objevena nová jasná kometa kolem 9 mag.Nezávisle ji nalezli Kaoru Ikeya z Japonska a Daqing Zhang z Číny. V současné době je v souhvězdí Velryby.
Kometa C/2002 C1 (Ikeya-Zhang) se zjasňuje. Což odpovídá předpovědi uveřejněné v MPEC-C19 ze 4. 2. 2002, kde je publikována zpřesněná dráha, podle které má kometa projít periheliem 18. 3. 2002 ve vzdálenosti zhruba 0,5 AU (asi 75 mil. km). Krátce poté zřejmě dosáhne maximální jasnosti kolem 4 mag. Jedinou nevýhodou bude malá vzdálenost od Slunce - elongance asi 30 stupňů.
Třeba nás kometa překvapí. Jak se bude vyvíjet jasnost, je zcelanevypočitatelné, zvláště pokud se potvrdí neoficiální hypotéza. Je totiž možné, že lidstvo kometu již jednou pozorovalo a zanechalo o tétonávštěvě záznamy. S. Nakano došel k závěru, že dráha je velmipodobná dráze komety C/1532 R1, kterou objevili v Číně 01. 09. 1532 na ranní obloze (elongance 78 stupňů) a měla 3 mag. Pozorována byla do 26. 12. 1532. V okolí perihelia značně zjasnila a kolem 3. 10. 1532 byl pozorován chvost dosahující délky 15 stupňů. Pokud se jedná o stejné těleso, máme se na co těšit.
Podle Martina Lehkého z ASHK
Pavel Koten Úkazy

Orionidy přicházejí

Dvakrát během roku se naše planeta setkává s meteorickým proudem pocházejícím z Halleyovy komety. Poprvé je to v květnu a my můžeme na obloze pozorovat meteory patřící k roji eta-Aquaridy, podruhé právě v nadcházejících dnech a výsledkem jsou Orionidy. Maxima činnosti by letos měly dosáhnout v neděli 21. října v ranních hodinách. Pozorovatelé na severní polokouli mohou očekávat 15 až 20 meteorů za hodinu, v případě výjimečných pozorovacích podmínek až 30 ks/hod. Radiant roje se nachází v severovýchodní části souhvězdí Oriona, 5 stupňů západně od hvězdy 2. velikosti zvané Alhena (neboli Gamma Geminorum). Nejvhodnější čas pro pozorování roje je kolem 5. hodiny ranní místního času, kdy je radiant nejvýše nad obzorem. Orionidy jsou po Leonidách druhým nejrychlejším rojem, do atmosféry vstupují rychlostí 66 km/s. A podobně jako jiné rychlé meteory zanechávají na obloze stopy viditelné sekundy až minuty po průletu. Při pohledu k radiantu uvidí pozorovatel krátké meteory, zatímco bude-li svůj pohled směřovat o čtvrtinu oblohy od tohoto bodu, zaregistruje dlouhé a velmi rychlé meteory. Vzhledem k tomu, že dráhy komety Halley a Země se míjejí o celých 22 miliónů km, jsou meteoroidy způsobující Orionidy na naší obloze velmi staré. Není přesně známo jak dlouho trvá částicím nově vyvrženým z kometárního jádra než se vlivem gravitačního působení planet a tlaku slunečího záření dostanou na dráhu, která se protíná s dráhou naší planety. Předpokládá se, že to může trvat celá století či dokonce tisíciletí.
Zdroj: Science@NASA ze dne 17. října
a IMO News
PK
Pavel Koten Úkazy

Výjimečný den 21. června

Dnešní den je z hlediska astronomického vskutku výjimečný. V 9:38 LSEČ dosáhlo Slunce nejvyššího bodu na své dráze po obloze, nastal letní slunovrat a začalo astronomické léto. Jen o několik hodin později jej zakryl Měsíc v novu a způsobil úplné zatmění Slunce pozorovatelné na jižní polokouli (viz. včerejší zpráva). A aby toho nebylo málo, je dnes vzájemná vzdálenost planet Země a Mars nejmenší za posledních dvanáct let. Mars je vzdálený pouhých 67 miliónů km a dominuje noční obloze. S jasností -2,3 magnitudy září na rozmezí souhvězdí Štíra a Střelce v blízkosti Mléčné dráhy a mlhoviny Trifid. Poloha v blízkosti nejjižnějšího bodu ekliptiky je sice výhodnější spíše pro pozorovatele na jižní polokouli, ale i z našich zeměpisných šířek je Mars dobře viditelný. Vychází po západu Slunce a v době mezi 22. a 2. hodinou je nepřehlédnutelný nepříliš vysoko nad jižním obzorem. Při úhlovém průměru 21 úhlových sekund lze za použití 12cm dalekohledu sledovat některé detaily na kotoučku planety. Mars je nyní tak jasný, že jej lze bez problémů spatřit i na přesvětlené obloze měst.
Zdroj: Science@NASA ze dne 21. června
PK
Pavel Koten Úkazy

Úplné zatmění Slunce 21. června

První úplné zatmění Slunce nového tisíciletí a jediné v letošním roce se odehraje 21. června v oblasti jižní polokoule. Jako částečné bude zatmění pozorovatelné z části Jižní Ameriky, jižního Atlantiku, téměř celé Afriky a západní a jižní části Indického oceánu. Pás totality (úplného zatmění) široký 200 km začíná v oblasti jižního Atlantiku východně od břehů Jižní Ameriky, pokračuje přes Atlantik východním směrem, v Africe zasahuje Angolu, Zambii, Zimbabwe, Mozambik a Madagaskar a posléze končí v Indickém oceánu východně od Afriky. Úplné zatmění začíná ve 12:38 a končí v 15:32 LSEČ. Maximální délky 4 minuty 56 sekund dosáhne v 11:59 LSEČ v místě o souřadnicích 0,71 stupně východní délky a -11,59 jižní šířky, což je stále ještě v Atlantiku západně od břehů Afriky. Z našeho území nebude zatmění pozorovatelné ani jako částečné.
Zdroj: Science@NASA
a Total Solar Eclipse of 2001 June 21
Přímý internetový přenos zatmění na Exploration: Zambia Eclipse 2001
PK
redakce II Úkazy

Polární záře 31. 3. 2001 v ČR

Polární záře 31. 3. 2001 v ČR
V noci z 31.3. na 1. 4. 2001 bylo možné nad ČR opět pozorovat polární záři. Poprvé byla spatřena 21h30m SELČ v Brně do výšky 40o nad severovýchodním obzorem.

V zápětí došlo potvrzení pozorování polární záře z Ondřejova (P. Pravec, K. Hornoch, M. Plšek, P. Kušnirák). Pozorovatelé její vzhled přirovnávají té, jaká byla pozorována 6/7 dubna 2001, ale nebyla tak silná.

D. Hanžl ji pozoroval v Ořešíně u Brna 1. 4. 2001 v 00h40m a po té se ještě několikrát objevila nad severním obzorem v intervalu 01h10m-0140m SELČ.

Dalibor Hanžl Úkazy

Polární záře 31. 3. 2001 v ČR

V noci z 31.3. na 1. 4. 2001 bylo možné nad ČR opět pozorovat polární záři. Poprvé byla spatřena 21h30m SELČ v Brně do výšky 40o nad severovýchodním obzorem.
V zápětí došlo potvrzení pozorování polární záře z Ondřejova (P. Pravec, K. Hornoch, M. Lehký, P. Kušnirák). Pozorovatelé její vzhled přirovnávají té, jaká byla pozorována 6/7 dubna 2000, ale nebyla tak silná.
D. Hanžl ji pozoroval v Ořešíně u Brna 1. 4. 2001 v 00h40m a po té se ještě několikrát objevila nad severním obzorem v intervalu 01h10m-0140m SELČ.
Několik snímků polární záře je k nahlédnutí na http://astro.sci.muni.cz/
DH
redakce II Úkazy

Ursidy mohou překvapit

Ursidy jsou nevýrazným meteorickým rojem s radiantem v Malém medvědovi. Běžná aktivita roje jen několik meteorů za hodinu, letos by se ale mohla strhnout sprška s frekvencí větší než 100 ks/hod. Mateřská kometa 8P/Tuttle oběhne kolem Slunce jednou za 13,5 roku a při každém průchodu perihelem zanechá za sebou vlákno materiálu. Podle výpočtů by měla letos Země projít 22. prosince v 8:29 SEČ ve vzdálenosti rovné 0,52 násobku vzdálenosti Měsíce od středu vlákna vzniklého v roce 1405 a v 9:40 SEČ v 3x větší vzdálenosti od středu vlákna z roku 1392. Vzhledem k tomu, že meteorický proud Ursid nebyl v minulosti nikdy podrobněji sledován, měly by tyto předpovědi být brány s rezervou. Je nutno tento roj dále studovat, aby mohl být model upřesněn. Doporučuje se pozorovat Ursidy po celou noc z 21. na 22. prosince. Radiant leží v blízkosti hvězdy Kochab v Malém voze.
Zdroj: NASA Space Science News z 18. prosince.

redakce II Úkazy

Polární záže nad Českou republikou

Dnes v noci byla i na území České republiky pozorovatelná polární záře. Bylo to poprvé po 11 letech, naposledy zde byla spatřena v listopadu 1989. Podle pozorovatelů z Ondřejova kulminovala polární záře kolem 20:50 UT a zejména 23:15 UT. Pozorována byla též z observatoře v Modre na Slovensku. Osobně jsem měl štěstí spatřit dnešní polární záři v době kolem 23:15 UT, kdy obloha nad severním obzorem byla zakryta obrovským oblakem krvavě rudé barvy, který dosahoval téměř až do zenitu. Kolmo na obzor vybíhala řada rovnoběžných pruhů a pásů. Další, menší oblak byl nad severozápadním obzorem ve výšce asi 30 stupňů. Podle Space Weather Bureau zasáhla Zemi 6. dubna kolem 17:00 UT meziplanetární rázová vlna, která spustila obrovskou geomagnetickou bouři. Polární záře by mohla být pozorovatelná i v dnešní noci, protože data naznačují, že geomagnetická bouře bude pokračovat.
Zdroj: hlášení pozorovatelů, vlastní pozorování a Space Weather Bureau ze 7. dubna.
Snímky polární záře od Jana Šafáře z Brna.

redakce II Úkazy

Nova pouhým okem!

V souhvězdí Orla se objevila letos už druhá nova, tentokrát viditelná dokonce i pouhým okem!!! Novu Aquilae 1999 No. 2 objevil vizuálně Alfredo Pereira v Portugalsku 1. prosince, di Cicco z USA ohlásil přesnou polohu na souřadnicích R.A. = 19h23m05s.38, Decl. = +4 57'20".1 (epocha 2000.0), který ji pozoroval téhož dne v zhruba ve 23 UT, kdy měla jasnost 5,2 magnitudy.
Zdroj: IAU Circular No. 7323 ze dne 1. prosince.

redakce II Úkazy

Přechod planety přes hvězdu

Astronomové vůbec poprvé v historii pozorovali přechod cizí planety přes kotouček mateřské hvězdy a potvrdili tak její existenci pomocí nezávislé metody. Planeta obíhající hvězdu HD 209458 byla objevena 5. listopadu tradičně na základě periodických změn v radiální rychlosti hvězdy a na základě těchto dat byla stanovena její dráha a přibližná hmotnost. Posléze se na ní zaměřil automatický dalekohled na Fairborn Observatory v Arizoně a 7. listopadu v okamžiku předpovězeného možného průchodu před diskem hvězdy detekoval 1,7% pokles jasnosti hvězdy, který byl interpretován jako stín vrhlý planetou na hvězdu. Jelikož hvězda obíhá s periodou 3,523 dne, hodlali astronomové experiment opakovat 14. listopadu. Hvězda leží ve vzdálenosti 47 pc a objevená planeta má hmotnost rovnou 0,63 hmotnosti Jupitera, je o 60% větší a její hustota je 200 kg/m3, což je srovnatelné s Jupiterem.
Zdroj: University of California Press release ze dne 12. listopadu.

redakce II Úkazy

Mars a Antares

Tento týden můžeme na obloze krátce po setmění sledovat blízké setkání dvou rudých těles, planety Mars a rudého obra Antara. Nejblíže se k sobě dostanou 17. září, kdy bude Mars 2,8 stupně severně. O dva dny dříve se k nim připojí dorůstající Měsíc, který je krátce před první čtvrtí. Název Antares znamená "protivník Marsu" či "anti-Mars", pravděpodobně protože připomínal starověkým astronomům svým rudým zbarvením právě Mars. Mars je v těchto dnech zhruba 2x jasnější než Antares. Ve skutečnosti dělí obě tělesa obrovská vzdálenost. Zatímco Mars je vzdálený 191 miliónů km, Antares leží 30 miliónkrát dále, jeho vzdálenost je 6x10^15 km, neboli 630 sv. r. Obě tělesa jsou také naprosto jiného složení a rozměrů. Antares je 700x větší, 9000x svítivější a 15x hmotnější než naše Slunce.
Zdroj: Space science news ze dne 13. září.

redakce II Úkazy

Předpověď Leonid do roku 2002

Astronomové David Asher a Rob NcNaught předpovídají, že Leonidy předvedou dobrou podívanou v letošní a příštím roce a v letech 2001 a 2002 se dočkáme meteorických dešťů. V loňském roce přišlo maximum jasných meteorů o 16 hodin dříve, což bylo způsobeno, jak se později ukázalo, průchodem Země hustým oblakem částic uvolněných z komety Tempel-Tuttle v roce 1333. Pozdější analýzy, pokrývající meteorické deště Leonid v posledních dvou stoletích ukazují, že jejich maximum lze předpovědět s přesností na pět minut. Autoři mapovali jemnou strukturu drah prachových částic v okolí meteorického proudu Leonid a pro letošní rok předpovídají frekvenci 20 meteorů za minutu (na jasné, neosvětlené obloze) v ranních hodinách 18. listopadu. Nejlepším místem pro pozorování je v této době Evropa. Řada jiných astronomů se ovšem domnívá, že roj bude nejvýraznější v letošním roce.
Zdroj: RAS Press Notice ze dne 30. srpna.

redakce II Úkazy

Konjunkce Venuše s Jupiterem

Dnes ve večerních hodinách jsou nad západním obzorem viditelné dvě nejjasnější planety, Venuše a Jupiter, v těsném přiblížení, pouhou pětinu stupně od sebe. Je to jedna z nejtěsnějších a nejkrásnějších konjunkcí v tomto desetiletí. Samozřejmě jde jen o náhodnou projekci, ve skutečnosti se Jupiter nachází zhruba 900 miliónů a Venuše jen 200 miliónů kilometrů od Země. Pokynypro pozorování jsou jednoduché - stačí se po setmění podívat směrem k západu. Jasnější z obou objektů je Venuše,která je sice 11x menší než Jupiter, ale je mnohem blíže ke Slunci a odráží tak mnohem více světla. Ti, kteří dnešní úkaz zmeškali, nemusí být smutní, protože přiblížení obou těles bude viditelné i v dalších dnech. A kromě toho bude velmi zajímavé sledovat postupné vzdalování obou planet.
Zdroj: MSFC Space Science News z 23. února a Hvězdářské ročenky 1999 .

redakce II Úkazy

Bolid EN 990121

Navštivte dnešní Astronomy picture of the day!Uvidíte zde snímek vyjímečně jasného bolidu, který byl vyfotografován na jedné stanici Evropské bolidové sítě v České republice 21. ledna 1999. Kombinací snímků ze tří stanic byla zjištěna dráha tělesa v zemské atmosféře i ve Sluneční soustavě. Meteor začal zářit ve výšce 81,9 km nad zemí a zhasl po 6,7 sekundách, když za tutodobu prolétl dráhu dlouhou 71,1 km. Je pravděpodobné, že malá část tělesa o hmotnosti několika set gramů dopadlana povrch v oblasti česko-polské hranice.
Zdroj: Astronomy picture of the day.

redakce II Úkazy

Meteorický roj Geminidy

Maximum dalšího významného meteorického roje nás čeká v noci z neděle 13. na pondělí 14. prosince. Jedná se o rojGeminid. Maximum nastane kolem 5. hodiny ranní. Souhvězdí Blíženců, ve kterém se nachází radiant tohoto roje,vychází brzy večer a dostatečně vysoko nad obzorem je většinu noci. Maximum činnosti roje je poměrně dlouhé, trvá asi 1,5 dne. Předpokládaná frekvence meteorů v době maxima je asi 110 meteorů za hodinu. Částice tohoto roje sestřetávají se Zemí rychlostí 36 km/s. Pozorovací podmínky jsou letos velmi příhodné, Měsíc je pouhé 3 dny před novem a tedynebude rušit pozorování. Mateřským tělesem Geminid je asteroid (3200) Phaeton.
Zdroj: Hvězdářská ročenka 1998 a The mysterious Geminid meteor shower.


13. vesmírný týden 2017

13. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 3. do 2. 4. 2017. Měsíc je kolem novu. Venuše je vidět ve dne po dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze jsou Mars a Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večer je pěkně vidět kometa 41P nad Velkým vozem. Z nabídky 100 pozorování se podíváme na elongaci Merkuru a galaxii Sombrero a pochopitelně i kometu 41P. V oblasti letů do kosmu se schyluje k dalšímu „poprvé“. Letu již použitého stupně rakety.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zapadající Merkur na Pardubicku

Planeta Merkur je asi půl hodiny před západem na snímku vlevo od žebříku na posed, nachází se asi 4° nad obzorem.

Další informace »