1. vesmírný týden 2013

Obloha:

Měsíc bude v sobotu 5. ledna v poslední čtvrti. Vychází tedy stále později a koncem týdne až po půlnoci. O víkendu prochází Měsíc souhvězdím Panny nedaleko hvězdy Spiky a přiblíží se k Saturnu.

Planety:
Jupiter (-2,7 mag) je ideálně viditelný v první polovině noci, zapadá po páté ráno. Předpovědi času přechodu Velké červené skvrny (GRS) a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce. 3. ledna máme opět dvojpřechod Ganymédu a Ió, tak snad vyjde počasí. Pro zobrazení aktuální situace je vhodný např. program Galiléo.

Přechody GRS			Úkazy měsíců
1.1.	1:30		31.12.	Europa přechod 19:09-21:32, stín 20:34-22:58
1.1.	21:20		2.1.	Io přechod zač. 0:15, stín zač. 0:59
2.1.	17:15		2.1.	Europa zatmění konec 17:10
3.1.	23:00		2.1.	Io zákryt zač. 21:34, zatmění konec (0:30)
4.1.	18:50		3.1.	Ganymed přechod 16:35-18:37, stín 19:38-21:50
6.1.	0:40		3.1.	Io přechod 18:42-20:52, stín 19:28-21:39
6.1.	20:30		4.1.	Io zákryt zač. 16:01, zatmění konec 18:59
Časy jsou v SEČ.

Ráno už je dobře vidět Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Vah. Nad ránem už je nad jižním obzorem, ale nevystupuje ani 30° vysoko. Za dobrých podmínek však můžeme pozorovat rozevřený prstenec, několik měsíčků v čele s Titanem a možná také stín planety na prstenci.
Venuše (-3,9 mag) je ještě stále viditelná, ale jen nízko nad jihovýchodem za svítání. K vyhledání stačí hledat po sedmé hodině velmi nízko nad obzorem. Je jasná, takže by to neměl být problém.

Slunce je stále málo aktivní. Podobně nízká aktivita byla k vidění i v době minima před dvěma, třemi roky. Rozdíl je snad jen v počtu skvrn, viditelných na slunečním disku a také v tom, že situace se nyní přeci jenom může rapidně změnit. Pokud se nepodíváte přímo s pomocí filtrů a dalekohledu, odkazujeme jako obvykle aktuální snímek z SDO.

Meteorický roj Kvadrantid má očekávané maximum 3. ledna v odpoledních hodinách našeho času. To není ideální, protože u tohoto roje padá nejvíce meteorů v řádu hodin kolem maxima, narozdíl například od Geminid nebo Perseid. Vzhledem k tomu, že meteory vyletují z bývalého souhvězdí Zedního kvadrantu, který je mezi současným Pastýřem a ojem Velkého vozu, je ideální čas k pozorování až druhá polovina noci. To už ale svítí Měsíc a budeme dále od maxima. Pokusil bych se pozorovat alespoň kolem 23. hodiny.
Silvestrovská sprška φ Cassiopeiid - o té pojednává článek na webu kommet.cz On vlastně nikdo neví, co můžeme čekat. Faktem je, že pokud by se v roce 1969 uvolnily z komety 266P nějaké částice, potom Země by se s nimi měla setkat 31. 12. v 17:10 SEČ. Tehdy potkáme okraj hypotetického vypočteného oblaku. V optimistickém případě by tak mohl nastat neočekávaný meteorický roj. Problém je, že panuje mnoho nejistot. Bude-li hezky, koukněte se, byla by asi škoda sedět doma, i kdyby se nakonec nic nedělo. Případnou spršku, byť krajně nepravděpodobnou by bylo vidět. Později napsal Jakub Koukal další podrobnosti.

Kosmonautika:

• Prototyp rakety soukromé společnosti SpaceX Grasshopper uskutečnil velmi zajímavý zkušební let. Raketu se podařilo zvednout do výšky asi 40 metrů, zde chvíli "visela" a poté opět klesla na startovací rampu, kde měkce přistála. Společnost SpaceX známe jako úspěšného dopravce lodí Dragon na ISS a nyní chystá první plně opakovaně použitelnou raketu Grasshopper. Zajímavé na celém pokusu je, že SpaceX si představuje poněkud jiný způsob návratu prvního i druhého stupně rakety a sice motorickým sestupem. To se zdá nepravděpodobné, ale necháme se tedy překvapit.
   

Výročí:

• 3. ledna 1958 (55 let) zanikl v zemské atmosféře první satelit Sputnik 1. Na oběžné dráze pobýval od 4. října 1957, vydržel tedy 3 měsíce. I to stačilo, aby změnil svět.
   
• 4. ledna 1643 (370 let) se narodil britský matematik, fyzik nebo také astronom Isaac Newton. Byl to prostě všeuměl. Jeho přínos pro fyziku a astronomii je nezměrný, především díky odvození gravitace mezi tělesy a pohybovým zákonům. Tím bylo možné fyzikálně popsat pohyb planet i komet a počítat například jejich dráhy do budoucnosti. Byl to právě Halley, kdo tlačil Newtona, aby své poznatky publikoval a kdo mu také pomohl vydat jeho zásadní dílo Principia. A tak se dnes také první kometa, u které Halley předpověděl návrat, jmenuje jeho jménem. A vděčit za to mohl i Newtonovi. Jméno Newton ale běžně používáme, když mluvíme o konstrukci zrcadlového dalekohledu. Významné objevy zaznamenal také v optice a v matematice zase položil základy diferenciálního a integrálního počtu.
   

Země je nejblíže ke Slunci. 2. ledna v 5:37 SEČ je v přísluní, o 2 % blíže než je průměrná vzdálenost, známá jako astronomická jednotka (1 AU = 149,6 miliónů km). Moc tepla nám to sice nepřinese, ale za to může sklon zemské osy. Nezbývá, než počkat na jaro.

Výhled na příští týden:

• ranní Měsíc a Venuše
• Výročí: Lunar Prospector
• Výročí: Surveyor 7
• Výročí: Luna 21

Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.