1. vesmírný týden 2016

Obloha

Měsíc bude v novu 10. ledna ve 2:30. Ještě předtím nás však čekají setkání slábnoucího srpku s ranními planetami. Hned v pondělí, 4. ledna je 5° východně od Marsu, ovšem 7. ledna, tedy ve čtvrtek ráno, se vyplatí podívat jihovýchodním směrem, protože zde bude zářit krásný těsný trojúhelník tvořený srpkem Měsíce, jasnou Venuší a slabším Saturnem. Kromě měsíčního srpku, části povrchu osvětlené Sluncem, si budeme moci povšimnout i druhé části kotouče, osvětlené Zemí, tzv. popelavého svitu. Poměrně výhodná poloha Měsíce vůči ekliptice by mohla umožnit spatření velmi tenkého srpku také 9. ledna ráno, krátce před východem Slunce. Měsíc bude jen asi 19 hodin před novem.

Planety:
Večerní oblohu obohatil Merkur (cca +0,5 až +2 mag). Jak vidíme, jeho jas bude v tomto týdnu rychle slábnout, zato se bude měnit jeho vzhled až k velmi tenkému srpku. Tím také zmizí ve sluneční záři s blížící se dolní konjunkcí. Jeho vyhledání umožní jen velmi průzračný vzduch nad jihozápadním obzorem a příruční dalekohled nebo fotografie.
Vyhledání Neptunu s Uranem je snazší, protože jsou dostatečně vysoko večer po setmění. K nalezení mohou pomoci i fotografie pořízené minulý týden, situace se prakticky nezměnila.
Jupiter (–2,2 mag) vychází už před půlnocí a je tedy pozorovatelný dostatečně vysoko v druhé polovině noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Příjemně vysoko už je nad ránem také Mars (1,2 mag), který tvoří dvojici s nedalekou stejně jasnou hvězdou Spica v souhvězdí Panny. Naopak Venuše (–4,1 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou nejlépe vidět až na konci noci. Tento týden však dojde k jejich setkání se srpkem Měsíce 7. ledna a především k unikátnímu přiblížení na pouhých šest úhlových minut. Díky tomu bude možné v ideálním případě pozorovat i při větším zvětšení kotouček Venuše a Saturn s prstenci v jednom zorném poli dalekohledu. Poznamenejte si proto 9. leden ráno ve svém pozorovacím kalendáři.

Přechody GRS			Úkazy měsíců
4. 1.	2:30		4. 1.	Europa přechod stínu končí 3:35 Europa přechod měsíce 3:09 – 5:54
6. 1.	4:10		5. 1.	Ganymed přechod stínu zač. 5:10 Io zatmění zač. 5:36
8. 1.	5:50		6. 1.	Io přechod stínu 2:56 – 5:12 Io přechod měsíce 4:05 – 6:19
9. 1.	1:40
10. 1.	7:30
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce se zvýšila, ovšem za vše mohla aktivní oblast se skvrnami, která nyní zapadá. Takže dojde pravděpodobně opět k poklesu. Skvrna se s námi rozloučila druhou silnější erupcí doprovázenou výronem plasmatu. První výron mířil k Zemi a způsobil středně silné polární záře viditelné v Evropě například ze Skotska. Druhá erupce už zřejmě situaci v zemské magnetosféře výrazně nezmění, ale to ukáží až příští dny, polární záře nejsou úplně vyloučeny. Na východě vyšly dvě nové oblasti se skvrnami. Pokud nebude možnost vytáhnout na skvrny dalekohled vybavený k bezpečnému pozorování Slunce, podívejte se na vývoj skvrn alespoň na aktuálním snímku SDO.

Pozorování komety C/2013 US10 (Catalina) v tomto týdnu nebude výrazně rušit ani svit slábnoucího Měsíce. Kometa již zrychluje svůj zdánlivý pohyb po obloze, jak se blíží Zemi. Tím by mohl mírně vzrůst její jas, ale daleko spíš to jen bude znamenat, že bude pořád stejně jasná, jako doposud a možná se trochu zvětší její úhlové rozměry. Kometa je nyní v souhvězdí Pastýře a míří podél hranice s Honicími psy k oji Velkého vozu.

Kosmonautika

• Americké konsorcium ULA (Lockheed Martin & Boeing), které vypouští rakety Atlas V a Delta, koupilo dalších dvacet motorů RD-180 od ruské společnosti NPO Eněrgomaš. Díky tomu budou startovat rakety Atlas V ještě po roce 2020. Američanům to dává jistotu, pokud by nastalo zpoždění při vývoji soukromého Falconu Heavy společnosti SpaceX nebo nových motorů pro připravované rakety ULA s názvem Vulcan.

Výročí

• 4. ledna 1866 (150 let) se narodil americký astronom Joel Hastings Metcalf, objevitel nebo spoluobjevitel komet, například 23P/Brorsen-Metcalf a 97P/Metcalf-Brewington. V létě 1921 ustanovil neuvěřitelný rekord, když se mu během dvou dnů podařilo objevit tři nové komety!
• 9. ledna 1986 (30 let) byl na snímcích Voyageru 2 objeven Stephenem Synnottem Uranův měsíc Cressida. Řadíme jej do skupiny měsíčku Portia, který byl objeven 3. ledna 1986 a má rozměr asi 150 km. Cressida je menší, měří asi 40 km.
• 10. ledna 1936 (80 let) se narodil americký astronom Robert Woodrow Wilson, který spolu s Arno Penziasem objevil v roce 1964 reliktní záření vesmíru po Velkém třesku. V roce 1978 za tento objev obdrželi Nobelovu cenu. Poslechněte se jej v Hydeparku České televize.

Výhled na příští týden

• večerní Měsíc
• Výročí: Uranovy měsíčky Desdemona, Rosalind, Belinda
• Výročí: Francis Gladheim Pease
• Výročí: Helios-B (Helios-2)
• Výročí: Pierre Méchain objev 2P/Encke

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.