Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  1. vesmírný týden 2017

1. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 4. ledna 2017 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 2. 1. do 8. 1. 2017. Měsíc bude kolem první čtvrti. Večer je vidět jasná Venuše na jihozápadě, Mars je nedaleko ní, směrem k jihu. Nastává konjunkce Marsu s Neptunem. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká. Pozorovat můžeme několik komet, především se rozlučme s ranní kometou U1 NEOWISE. Quadrantidy mají maximum 3. ledna, ale jejich aktivita nebude v Evropě asi tak vysoká, jako v Americe a Tichomoří.SpaceX chystá návrat do služby pro raketu Falcon 9.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 5. ledna ve 20:47 SEČ. Večer postupně míjí planetu Venuši a Mars. V sobotu 7. ledna večer přejde Měsíc přes hvězdu č. 87 Ceti (v souhvězdí Velryby), 4. velikosti . Zákryt nastane zhruba v 17:00 až 18:05 SEČ.

Planety:
Venuše (–4,4 mag) je vidět večer, jako velmi jasná hvězda na jihozápadě, v dalekohledu vypadá jako měsíček ve čtvrti. Ještě kousek více k jihu je Mars (0,9 mag). Ten nyní minul Neptun a bude se od něj vzdalovat kolem hvězdy lambda Aquarii.
Ráno je na jihovýchodě a za svítání na jihu Jupiter (–2 mag). Nachází se v Panně poblíž nejjasnější hvězdy Spica. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
2. 1. 4:35   2. 1. Io, zákryt konec 4:30
Europa, zatmění začátek 7:50
4. 1. 6:10   4. 1. Europa, přechod stínu 2:03 – 4:35
Europa, přechod měsíce 4:31 – 6:56
6. 1. 7:50   7. 1. Io, zatmění začátek 8:31
7. 1. 3:40   8. 1. Io, přechod stínu 5:51 – 8:04
Ganymed, zatmění začátek 6:03 / konec 8:42
Io, přechod měsíce 7:05 – 9:16
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je stále na velmi nízké úrovni. Už několik týdnů čekáme na skvrny a jedině rychlejší sluneční vítr z koronálních děr způsobuje polární záře v severnějších šířkách. Online pohled na Slunce nabízí snímky družice SDO.

Quadrantidy, jejichž radiant je mezi Pastýřem a ojí Velkého vozu padají poměrně intenzivně, ovšem maximum trvá jen několik hodin. Pokud se trefí do našich odpoledních hodin 3. ledna, potom je favorizováno západní pobřeží USA nebo Tichomoří. Pozorování je nejlepší 3. ledna nad ránem.

Viditelnost nejjasnějších komet 45P a C/2016 U1 (NEOWISE) na začátku ledna pomalu končí. Večerní kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková byla ještě pěkně viditelná jako mlhavá kulička, i když jen velmi nízko nad obzorem. Nyní se raději zaměřme na ranní kometu C/2016 U1 (NEOWISE). Tato kometa je ozdobou ranní oblohy, ale pomalu se v první dekádě ledna z oblohy vytratí.
Z ranních komet doporučujeme ještě kometu C/2015 V2 Johnson. Nachází se vysoko v Pastýři a při jasnosti 11,5 mag je snadným objektem pro větší dalekohledy.

Kosmonautika

  • Poslední vypuštěnou raketou starého roku se stala čínská CZ-2D. Zatímco raketa nezapracovala zcela podle plánu a umístila družice na nižší oběžnou dráhu, samotné družice Gaojing 1 a 2 jsou schopny manévrovat natolik, že nedostatek zčásti nahradily a budou schopny komerčního sledování povrchu Země, jak bylo plánováno.
  • SpaceX finišuje s přípravami na start rakety Falcon 9 z Kalifornie. Návrat do služby by mohl proběhnout o víkendu, tedy 7. nebo 8. ledna, podle toho, jak dopadne statický zážeh během týdne.

Výročí

  • 2. ledna 1892 (125 let) zemřel sir George Biddell Airy. V pozici Královského astronoma působil od roku 1835 do roku 1881. Reorganizoval greenwichskou hvězdárnu a je nám známý také tím, že jím stanovený základní poledník (1851), procházející pasážníkem v Greenwichi, se stal od roku 1884 tzv. nultým poledníkem pro většinu tehdejšího světa a později byl přijat po celém světě. Také na Marsu prochází nultý poledník kráterem nazvaným Airy-0. Negativně se vybaví jeho jméno ve spojitosti s liknavým přístupem k hledání planety Neptun, vypočtené jeho krajanem Adamsem, takže ji nakonec přehlédl a Neptun byl objeven v Berlíně na základě předpovědi Francouze Le Verriéra. Airy se zabýval také teorií rozkladu světla na duhu a v astronomii přispěl k poznání hmotnosti Jupiteru a zpřesnění pohybů Země, Měsíce a Venuše. Pozorovatel hvězd si jistě vybaví také pojem Airyho disk, soustředné kruhy kolem hvězd, které pomáhají určit kvalitu obrazu. Ačkoli je popsal již John Herschel, teprve Airy je teoreticky popsal.
  • 4. ledna 1797 (220 let) se narodil Wilhelm Wolff Beer. Tento berlínský bankéř a astronom vydal v roce 1834 společně s Johannem Heinrichem Mädlerem první mapy Měsíce: Mappa Selenographica.
  • 7. ledna 1942 (75 let) se narodil významný slovenský astronom RNDr. Vojtech Rušin, DrSc.. Kromě popularizační činnosti je známý především pracemi v oboru sluneční astronomie a pozorováním zatmění Slunce. Od roku je čestným členem České astronomické společnosti.
  • 8. ledna 1587 (430 let) se narodil Johannes Fabricius. Nezávisle na Galileim popsal pozorování slunečních skvrn pomocí dalekohledu. Poprvé je nejspíš pozoroval 27. 2. 1611.
  • 8. ledna 1642 (375 let) zemřel Galileo Galilei. Společně s Johannesem Keplerem, zmiňovaným před týdnem, mu byl věnován Mezinárodní rok astronomie 2009. Galileiho neuvěřitelně všestranné nadání a schopnost přesně popsat svá pozorování vedla k převratu ve vědě, do té doby utlačované vírou v dokonalost božského díla, jež bylo nedotknutelné. Slunce bylo najednou skvrnité, Země obíhala kolem Slunce a přestala být středem vesmíru. Nejen tyto poznatky přinesl Galilei svým pozorováním.
  • 8. ledna 1942 (75 let) se narodil (přesně 300 let po smrti Galileiho) významný teoretický fyzik Stephen Hawking. V dospělosti se u něj projevila závažná porucha, která vedla až k úplné pohybové paralyzaci. Nyní komunikuje pouze pomocí speciálního křesla. Ačkoli měl původně vyhlídky na dva, tři roky života, manželka si jej přesto vzala a Stephen žije spokojený život, který nám přinesl tolik významných poznatků na poli kosmologie a kvantové gravitace.
  • 8. ledna 1992 (25 let) proletěla kolem Země japonská sonda Sakigake. Jméno znamená něco jako "průzkumník". Byla to první japonská meziplanetární sonda. Start se uskutečnil v lednu 1985. Sloužila především k testu nosné rakety, měření magnetického pole a plazmatu ve Sluneční soustavě. Její dvojče Suisei se o pár měsíců později podílela na výzkumu Halleyovy komety.

Výhled na příští týden

  • Venuše v elongaci v konjunkci s Neptunem
  • Měsíc po úplňku u Regulu
  • Výročí: měsíce Uranu, Titania a Oberon
  • Výročí: Sergej Koroljov
  • Výročí: Edmond Halley

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Sakigake, Vojtech Rušin, Wilhelm Wolff Beer, Vesmírný týden, Johannes Fabricius, George Airy, Stephen Hawking, Galileo Galilei


33. vesmírný týden 2017

33. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 14. 8. do 20. 8. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Dojde k zákrytu Hyád a ve dne také Aldebaranu. Jupiter mizí večer na jihozápadě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. Očekáváme start Falconu 9 s Dragonem k ISS, Atlasu V s komunikační družicí TDRS-M a Proton-M by měl vynést komunikační družici Blagovest.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Další informace »