Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2012

10. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 5. března 2012. Data: Stellarium
Mapa oblohy 5. března 2012. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 5. 3. do 11. 3.

Měsíc je kolem úplňku. Večer pozorujeme seskupení jasných planet, Venuše a Jupiteru. Poblíž západního obzoru je Merkur. Mars je viditelný celou noc, na Saturn počkejme až na druhou polovinu noci.

Mapa zobrazuje oblohu v pondělí 5. března v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 8. března. Předúplňková noc proběhne ve společnosti Měsíce a Marsu, víkend bude patřit setkání se Saturnem, ale těsněji bude v sobotu, kdy se prosmýkne relativně nedaleko Spiky v souhvězdí Panny.

 

Planety:

Merkur je v největší úhlové vzdálenosti od Slunce. 5. března je v tzv. východní elongaci. Je 18° od Slunce a zapadá skoro dvě hodiny po něm. Jasnost Merkuru v tomto týdnu je nižší a nemusí být už tak snadným cílem (od -0,3 do +1,1 mag). Zato jeho úhlová velikost bude slušná a fáze se bude blížit tenkému srpku. K vyhledání této planety použijte raději triedr.
Venuše (-4,3 mag) se přesunula do souhvězdí Berana, což signalizuje brzké blízké setkání s Jupiterem (15. 3.). Nad jihozápadem tedy najdeme dvě výrazné "hvězdy" a ta jasnější je Večernice. Kotouček o velikosti 20" je osvětlený přibližně z poloviny. K Venuši je v tomto týdnu úhlově blízko také planetka (3200) Phaeton. Možná jde o vyhaslou kometu, neboť je známa jako zdroj meteorů z roje Geminid. K největšímu přiblížení mezi Phaetonem (17 mag) a Venuší (-4,2 mag) dojde v neděli ve 20 h na 1,2 úhlové minuty.


Jupiter (-2,1 mag) v souhvězdí Berana je po setmění hezkým slabším dvojčetem Venuše. Stále můžeme pozorovat řadu detailů v jeho atmosféře, pokud je klidný vzduch. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
5.3. 20:51   8.3. Ganyméd přechod stínu 19:29-21:16
8.3. 18:22   9.3. Ió zákryt zač. 18:38, zatmění konec 21:49
10.3. 20:01   10.3. Ió přechod stínu konec 19:09
      11.3. Európa přechod 18:08-20:37, stín zač. 20:09
Časy jsou v SEČ.

Mars (-1,2 mag) je těsně po nedělní opozici se Sluncem. Nalezneme jej v souhvězdí Lva. Má ideální podmínky viditelnosti. Kotouček je velký 14" a na jeho povrchu lze spatřit bílou polární čepičku (poměrně malou) a také světlé a tmavé albedové útvary.
Saturn (0,4 mag) v souhvězdí Panny vychází už před půlnocí, ale nejvýše nad jihem ve výšce 30° je až po půl třetí.

Slunce nás může každým dnem překvapit. Například o víkendu se začala na Zemi přivrácenou polokouli natáčet poměrně velká skvrna. Je to kompaktní aktivní oblast a může vyprodukovat silné erupce. Jak je to na Slunci se skvrnami si můžete zkontrolovat na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS již večer neuvidíme, ale co byste řekli třeba odpolednímu přeletu přes sluneční disk? Taková šance tu ale tento týden je a dokonce prochází předpovědní pás krásně přes Prahu (7. 3. v 16:33:40). Klíčové je, že přelet má mít trvání až 1,8 sekundy, což je hodně dlouhý čas na vychutnání si detailů. Stačí použít vhodnou metodu pozorování Slunce (fólie a jiný bezpečný filtr, projekce okulárem na papír) a na chvilku se nám tam mihne větší moucha (stanice ISS). Napoprvé bych si takový úkaz spíše vychutnal vizuálně, ale zkuste jej i fotograficky. Zkušený pozorovatel zachytí detaily, jako jsou solární panely, nebo jednotlivé moduly. Ani autor článku by nemusel zůstat o tento úkaz ochuzen, pokud vyjde počasí, neboť o den později prochází linie přeletu přes Liberec a Jablonec n. N. (8. 3. cca 15:37:50). Sobotní přelet vychází např. jižně od Prahy.

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com. Odtud jsou vzaty i předpovědi přeletů ISS přes Slunce.

Kosmonautika:

  • Ke startu se chystá evropská nákladní loď k ISS ATV-3 Edoardo Amaldi. Minulý týden byla umístěna pod aerodynamický kryt rakety Ariane 5. Start původně plánovaný na 9. březen byl odložen na pozdější datum (pravděpodobně kolem 22. 3.).
     
  • Raketa Falcon 9 s lodí Dragon společnosti Space X úspěšně absolvovala test napouštění paliva a předstartovního odpočtu. Nic nebrání startu k ISS, plánovaném zhruba na druhou polovinu dubna.
     
  • Výcvik kosmonautů zahrnuje přežití při přistání Sojuzu v nehostinné zimní krajině. Italská kosmonautka Samantha Cristoforetti popsala na fotoblogu, co všechno to obnáší. Venku prý bylo naštěstí jen -10 stupňů.
     

Výročí

  • 5. března 1982 (30 let) přistála na Venuši sovětská sonda Veněra 14. Protože byla vyslána společně se sesterskou Veněrou 13, jejich měření se mohla vhodně doplňovat. Obě sondy byly velmi úspěšné. Měřily při sestupu složení atmosféry, na povrchu odebraly a analyzovaly vzorky hornin. Drsné podmínky na povrchu způsobily, že Veněra 14 přestala pracovat už po hodině pobytu na Venuši.
     
  • 5. března 1512 (500 let) se narodil Gerhard Mercator, vlastním jménem Gerhard de Kremer. Mercator znamená v latině kupec. Pod tímto jménem je ale mnohem známější, protože je podle něj pojmenována slavná projekce mapy světa. Mercator zavedl nový způsob výroby globusu tak, jak ji známe podobně i v současnosti, kdy se potištěné papírové díly lepší na nějakou kulatou podložku. S astronomií jej váže také fakt, že vyrobil pěkný globus souhvězdí.
     
  • 7. března 1792 (220 let) se narodil John Herschel, syn slavného otce Williama, objevitele Uranu. Navázal na práci svého otce a dokončil katalog objektů severní oblohy a započal také katalogizaci oblohy jižní. General Catalog hvězdných a mlhavých objektů dále rozšířil John Dreyer do podoby NGC katalogu, jak jej známe dnes. Jak se dále uvádí v Měsíčníku Královské astronomické společnosti r. 1847, Sir John Herschel navrhl jména dosud známých měsíců Saturnu, aby bylo zamezeno dalším zmatkům při popisu jejich pozorování. Směrem od planety dostaly jména Mimas, Enceladus, Tethys, Dione, Rhea, Titan a Japetus. Dále navrhl jména Uranových měsíců (jeho otec pojmenoval měsíce Titania a Oberon), John přidal jména Ariel a Umbriel v návaznosti na mytologii. Uváděn je i v souvislosti s fotografií jako zřejmě první uživatel pojmů negativ a pozitiv a také jako objevitel schopnosti thiosíranu sodného rozpouštět halogenidy stříbra, což vedlo k objevu ustalovače při vyvolávání fotografií.
     
  • 10. března 1977 (35 let) byly nečekaně objeveny prstence planety Uran. Když se na Kuiperově observatoři v Airborne (USA) chystali pozorovat zákryt hvězdy SAO 158687 Uranem, měli za cíl pouze sledovat charakteristiku atmosféry planety. Když jim však hvězdička pětkrát blikla před průchodem i po průchodu planety přes hvězdu, nebylo o jejich objevu prstenců pochyb. Na objevu se podíleli astronomové James L. Elliot, Edward W. Dunham a Douglas J. Mink. Pozdější analýzou bylo určeno, že kolem Uranu je 9 prstenců. Další dva byly objeveny v roce 1986 při průletu sondy Voyager 2 kolem planety a dva vnější pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu v letech 2003 - 2005. Uranovy prstence jsou velmi tmavé. Uváděné albedo 2 % znamená, že odráží jen 2 % dopadajícího světla. Jsou tedy černější než uhlí (kde se uvádí albedo 4 %).
     

Rádiová bublina v naší Galaxii už přesáhla rozměr 200 světelných roků. Pokud ji však vyobrazíme na modelovém obrázku naší Mléčné dráhy při pohledu shora, vypadá vzdálenost, kam až sahají naše rádiové signály, jen jako tečka..

Výhled na příští týden:

  • Venuše míjí Jupiter
  • Pokračuje Globe at Night
  • Makemake v opozici
  • GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment)

Mapa oblohy v březnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

8.3.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Veněra 14, Mercator, John Herschel


8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planety

Vzdálenosti planet od Země

Další informace »