Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  11. vesmírný týden 2011

11. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 11. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 11. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 14. 3. do 20. 3. 2011.

Měsíc je před úplňkem. Nad západním obzorem září Merkur a Jupiter. Celou noc je viditelný Saturn a za ranního svítání můžeme ještě vidět Venuši. Na Slunci jsou stále velké skvrny. Ve středu má přistát Sojuz TMA-01M. U Merkuru má v pátek zakotvit sonda MESSENGER!

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. března 2011 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v úplňku v sobotu 19. 3. a zároveň je v přízemí (asi 356 tisíc km), bude tedy opět o něco větší a jasnější (průměr 0,56°, -12,67 mag).

Planety viditelné okem: Merkur (-0,9 mag) je nyní večer opravdu dobře viditelný. Za soumraku, po 18:30 SEČ, je téměř 10° vysoko nad západním obzorem a navíc je v jeho nedalekém sousedství Jupiter (-2,1 mag). Fáze Merkuru je nyní úbývající úplněk, velikost se mění mezi 6-8".
Saturn (0,4 mag) v souhvězdí Panny vychází už po setmění. Bouře na jeho severní polokouli se hodně protáhla. Její počáteční část by mohla být viditelná většími dalekohledy, přibližný čas, kdy pozorovat její začátek (nejjasnější část) najdete na na AF.
Venuše (-4,0 mag) září nízko nad východojihovýchodem za svítání před šestou. Pozorování je vzhledem ke sklonu ekliptiky obtížnější (výška 4° na začátku občanského soumraku (Slunce 6° pod obzorem).

Dění na Slunci můžete sledovat z mnoha zdrojů. Na prvním místě uvádím portál Spaceweather.com, dále bychom mohli jmenovat portál shrnující vše podstatné z vlivu slunečního větru na Zemi na stránce týmu MBK. Aktuální pohled na celé Slunce poskytují družice STEREO a SOHO/SDO. Přehled dění na Slunci a vlivy na magnetické pole Země shrnují denní reporty Jana Alvestada.
19. března probíhá tzv. Sun-Earth Day.

Kosmonautika:

Výročí:

  • 16. března 1966 (45 let) odstartovali v lodi Gemini 8 astronauti Neil Armstrong a David Scott. První jmenovaný se později stal prvním člověkem, který vstoupil na povrch Měsíce. Astronauti zvládli při letu Gemini 8 spojení s bezpilotním raketovým stupněm Agena i následné nekontrolovatelné roztočení lodi a nouzové přistání u Japonska (zdroj: MEK).
  • 16. března 1926 (85 let) se uskutečnil první start rakety na kapalné palivo Roberta Goddarda.

Tento týden bychom měli s předstihem před rovnodenností zaznamenat stejně dlouhý den a noc, např. pro autora článku to nastane 18. března (Slunce vychází v 6:08 a zapadá v 18:08).

Mapa oblohy na březen s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Gemini 8, Robert Goddard


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »