Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2012

12. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 21. března 2012. Data: Stellarium
Mapa oblohy 21. března 2012. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 19. 3. do 25. 3.

Začíná astronomické jaro. Měsíc je kolem novu, zkoušíme Messiérovský maratón. Večerní obloze nadále kraluje dvojice jasných planet Jupiteru a Venuše. Pokračují ideální podmínky pro pozorování Marsu. Saturn je dobře viditelný již před půlnocí. ISS občas přeletí přímo přes Slunce. Startuje evropská nákladní loď k ISS ATV-3.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. března ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 22. března. O den později se 28 hodin starý Měsíc vyhoupne výhodně nad západním obzorem. V neděli 25. března bude mladý Měsíc asi 3° od Jupiteru. Astronomové v tomto období pořádají tzv. Messiérovský maratón, kdy se pokouší během jediné noci napozorovat co nejvíce objektů tohoto nejznámějšího katalogu deep-sky objektů. Zkušený pozorovatel se během noci brzy začne nudit čekáním, kdy mu konečně vylezou nové objekty letní oblohy nad obzor, ale nad ránem za svítání nastává hektická chvilka vyzobávání těch nejobtížnějších objektů ve Střelci, v podstatě již na modrém nebi.

 

Planety:

Venuše (-4,3 mag) se prohodila s planetou Jupiter a září jako nejjasnější objekt západní oblohy dlouho do noci v souhvězdí Berana. Při pohledu do dalekohledu jeví Venuše fázi jakoby "Měsíce" téměř v první čtvrti. Kotouček má velikost přibližně 22 úhlových vteřin.


Jupiter (-2,1 mag) je v Beranu pod Venuší. Za dobrých podmínek jsou viditelné detaily v jeho atmosféře. V týdnu nebude moc vhodných příležitostí na pozorování přechodů GRS (Velké červené skvrny), zkusit to můžeme v úterý hned se západem Slunce, kdy přechází středem kotoučku v 18:21, nebo ve čtvrtek kolem 20:01. V neděli večer bude skvrna na středu v 18:32 a poblíž Jupiteru bude mladý Měsíc. Úkazy měsíců nenastávají v ideální době k pozorování.

 

Mars (-0,9 mag) má stále ideální podmínky viditelnosti. Posunuje se pomalu v souhvězdí Lva. Kotouček je velký asi 13". Pokud to podmínky dovolí, dají se na něm vypozorovat tmavé a světlé skvrnky.
Saturn (0,3 mag) v souhvězdí Panny sice kulminuje 30° nad jihem až po půl druhé, ale dobře vidět jej můžeme už před půlnocí. Nádherně rozevřené prstence a jiné detaily si můžete vychutnat na 19" velkém kotoučku.

Slunce výrazně zvýšilo svoji aktivitu. Nastaly pěkné polární záře, ale žádná neměla tu velikost, abychom ji spatřili i z našeho území. Tento týden zatím vypadá na období mírného uklidnění. Jak se skvrny na slunečním povrchu vyvíjí můžete sledovat na aktuálním snímku z SDO.

Supernova v M 95 má aktuálně jasnost vyšší než 13 mag. Zda bude ještě zjasňovat není v době psaní článku známo, ale zkuste se na ni podívat. Galaxie je nedaleko Marsu (na snímku vpravo od Marsu, nyní vlevo pod ním).

Solidní popularitu si v minulém týdnu užila kometa C/2012 E2 (SWAN). Jak by také ne, když u ní byla jako u první komety tohoto typu pozorována aktivita detekovatelná přístrojem SWAN na sondě SOHO. Můžeme pouze spekulovat, že za její výrazné zjasnění, díky němuž byla objevena, mohlo nějaké rozdrolení části jádra nebo náhlý únik dosud skrytých těkavých látek pod jejím povrchem. Každopádně kometa způsobila docela rozruch, když následovala jen tři měsíce po slavné velké jižní kometě Lovejoy a navíc byla také dost jasná. Nakonec se na snímcích korónografů chovala jako spořádaný sungrazer a vypařila se dříve, než doletěla ke Slunci. Ne nespadla by do něj, neboť její přísluní leželo poblíž povrchu Slunce. A nezpůsobila onen únik hmoty ze sluneční koróny (CME) viditelnou po jejím zániku na animacích. Vždyť při průletu mnohem větší komety Lovejoy také k ničemu nedošlo a navíc to nemá fyzikální opodstatnění u tak malého objektu, jakým je kometární jádro.

Přelety ISS v noci nejsou pozorovatelné. Z přeletů přes sluneční disk připadají do úvahy dva. Ve středu a ve čtvrtek. Pás přeletu prochází ve středu na území jižních Čech přibližně v 9:44 od Prachatic ke Zlaté Koruně. Tento přelet má trvání 1,3 sekundy, což jej řadí mezi ty lépe pozorovatelné. Ve čtvrtek pás přeletu začíná kolem 8:48 v Českém Švýcarsku a pokračuje přes sever Čech (Jablonné v. P., Hodkovice n. M.) na východ Čech (Česká Skalice) a dále na sever Moravy (jih Opavy, Ostravy a přes Třinec). Použijte vhodnou metodu pozorování Slunce (bezpečný filtr např. fólie Astrosolar). V případě, že se pokusíte přelet fotografovat, máte šanci zachytit různé detaily, jako jsou solární panely, nebo jednotlivé moduly.

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com. Odtud jsou vzaty i předpovědi přeletů ISS přes Slunce.

Kosmonautika:

  • Start třetí automatické zásobovací lodi Evropské vesmírné agentury ATV-3 Edoardo Amaldi je připraven 23. března v 5:31 SEČ. Pokud si přivstanete, můžete start rakety Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně sledovat v přímém přenosu. O jejím nákladu si můžete anglicky přečíst na blogu ESA.
     
  • Venus Express se vrací do běžného provozu poté, co minulý týden její kamera sledující hvězdy oslepla v důsledku silných slunečních erupcí. Navigace a orientace sondy byla narušena od 7. března. S podobnými událostmi se počítalo a Venus Express přežila v perfektní kondici.
     
  • Chcete si prohlížet Merkur v Google Earth? Stačí si stahnout z webu mise MESSENGER příslušný KMZ soubor. Nechybí řada detailních snímků a informací.
     

Výročí

  • 21. března 1762 (250 let) zemřel francouzský astronom Nicolas Louis de Lacaille. Významně přispěl k poznání jižní oblohy, když z ostrova Réunion katalogizoval asi 10 tisíc hvězd, zavedl 14 nových souhvězdí a přidal na 42 deep-sky objektů.
     
  • 22. března 1982 (30 let) odstartoval ke své třetí misi raketoplán Columbia. Zajímavostí mise bylo, že během letu bylo zjištěno poškození tepelné ochrany raketoplánu, naštěstí ne v nejnamáhanějších místech. Přistání také neproběhlo na základně Edwards v Kalifornii, kde mimořádně hodně pršelo. Jako jediný raketoplán tedy přistál na White Sands v Novém Mexiku.
     
  • 23. března 1912 (100 let) se narodil významný raketový konstruktér Wernher von Braun. Znám je nejvíce konstrukcí nechvalně proslulých raket V2, které ničily cíle v Británii, stejně jako konstruktér raket, které vynesly první americkou družici, amerického astronauta a lidi na Měsíc.
     

Výhled na příští týden:

  • Venuše v největší elongaci
  • Start Veněry 8
  • objevy planetky (2) Pallas a (4) Vesta

Mapa oblohy v březnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




Štítky: Vesmírný týden, Lacaille, Columbia, Wernher von braun


48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše

Fotografovánu na poli u Poříčí nad Sázavou. Zrcadlovka d3300 a 18-105 kit objektiv.

Další informace »