Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2014

12. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 19. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 19. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 17. 3. do 23. 3.

Měsíc je po úplňku. Večer je vysoko planeta Jupiter. V druhé polovině noci jsou nejlépe viditelné planety Mars a Saturn, ráno je Venuše jako jasná jitřenka. Aktivita Slunce je nyní spíše nízká. Začne astronomické jaro.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. března ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude po úplňku, poslední čtvrť nastane v noci na pondělí. Blízké přiblížení k hvězdě Spica v souhvězdí Panny a tím pádem i k Marsu můžeme očekávat v noci z úterý na středu 18. / 19. března. Ještě blíže bude o dva dny později k Saturnu. Dvojici těles bude dělit vzdálenost necelého 1,5 stupně. Zákryt nastane při pohledu z jižní Afriky.

Planety:
Jupiter (−2,3 mag) je velmi vysoko nad jihem již od brzkého soumraku. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−1 mag) stále zjasňuje a rozumné výšky dosahuje již kolem 23. hodiny. Nachází se v Panně nedaleko jasné hvězdy Spica. Mapka pozorovatelných útvarů na jeho povrchu je ke stažení také na druhé straně mapy oblohy na měsíc březen.
Saturn (0,3 mag) zůstává nejlépe pozorovatelný v druhé polovině noci, nachází se v souhvězdí Vah. Venuše (−4,4 mag) je jasnou jitřenkou. Pomocí dalekohledu rozlišíme fázi blížící se čtvrti.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
18. 3. 22:05   17. 3. Io zákryt zač. 19:26, zatmění končí 22:57
19. 3. 18:00   18. 3. Io přechod stínu 17:49–20:06
Io přechod měsíc konec 18:49
20. 3. 23:45   19. 3. Kallisto zákryt konec 21:06
21. 3. 19:35   22. 3. Europa zákryt zač. 18:36, zatmění končí 23:56
23. 3. 21:15   23. 3. Ganymed přechod měsíce zač. 22:00
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce se snížila, ale ještě v minulém týdnu jsme se setkali s celou řadou středně vysokých erupcí, takže se nechme překvapit, zda se zničeho nic nevynoří nové aktivní oblasti se skvrnami. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

  • 11. března úspěšně přistála loď Sojuz TMA-10M s třemi kosmonauty z ISS. Tentokrát to bylo napínavější kvůli počasí v Kazachstánu. V primárním přistávacím místě hrozilo podmáčení terénu vlivem tání sněhu, ale v záložní oblasti pro změnu těsně před přistáním přituhlo a nakonec byli všichni rádi, že se přistávalo pouze při mrazu kolem −20 °C. Podpůrnému týmu se naštěstí podařilo dostat k lodi v helikoptérách do několika minut, takže zbytek operací probíhal jako obvykle pouze s tím, že místo na místě se kontrola zdravotního stavu kvůli mrazu provedla na základně. Zajímavostí bylo, že loď dosedla poblíž něčeho, co se ukázalo být starým hřbitovem.
     
  • Start rakety Falcon-9 v1.1 s nákladní lodí Dragon k ISS byl odložen na datum ne dříve než 31. března. Před startem došlo ke kontaminaci v části lodi a inženýři měli obavu, že by se to mohlo dostat i na stanici.
     

Výročí:

  • 22. března 1799 (215 let) se narodil německý astronom Friedrich Argelander. Zabýval se proměnnými hvězdami (Argelanderova metoda odhadu jasnosti, zavedení desetin magnitudy). Více v chystaném článku ve čtvrtek odpoledne.
     
  • 23. března 1749 (265 let) se narodil významný francouzský vědec Pierre-Simon Laplace. Jeho přínos matematice, fyzice či astronomii je asi lidem v těchto oborech všeobecně znám. Připomeňme například teorii pravděpodobnosti a nebeskou mechaniku, což byla jeho hlavní díla. Laplace v astronomii řešil řadu úloh. Pomocí počtu pravděpodobnosti se mu podařilo dokázat, že nově objevená planeta Uran není na kometární dráze. Dále vysvětlil nerovnoměrnosti v pohybu jednotlivých planet gravitačním působením okolních planet. Vznik planetárního systému se pokoušel vysvětlit smršťováním a chladnutím plynné koule z níž se otrhly menší a daly vzniknout planetám, což není úplně scestná myšlenka. Tyto a řadu dalších poznatků shrnul právě v díle Nebeská mechanika.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc k novu -> Messiérovský maratón
  • Měsíc a Venuše
  • Změna času na letní
  • Výročí: Mariner 10 poprvé u Merkuru

Závěrem nezapomeňme dodat, že 20. března v 17:57 SEČ nastává astronomické jaro. Slunce na své pomyslné pouti mezi hvězdami míjí nebeský rovník. Předpověď počasí je nejistá, ale letos to vypadá, že by začátek astronomického jara mohlo provázet i jarní počasí.

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Pierre-Simon Laplace


3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zimní část mléčné dráhy ve Voticích

Foceno 20 na 21.12. Nikon d7200 + Samyang 16mm f/2 + Star Adventurer

Další informace »