Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  13. vesmírný týden 2013

13. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 27. března 2013 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 27. března 2013 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 25. 3. do 31. 3.

Měsíc je kolem úplňku. Večer je nad jihozápadem Jupiter, v druhé polovině noci je vidět Saturn. Kometa PanSTARRS je na večerní obloze. Ráno můžeme vidět přelety ISS. Máme tu zimní Velikonoce. Mění se čas o hodinu vpřed na letní středoevropský.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. března ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je ve středu 27. března v úplňku. Koncem pracovního týdne se nachází poblíž Spiky v Panně a Saturnu ve Váhách.

 

Planety:
Jupiter (-2,1 mag) najdeme po setmění nad jihozápadem. Pohled přes dalekohled vždy stojí za to. Naše oko může krom pásů v atmosféře upoutat i Velká červená skvrna (GRS), nebo neustálý rej měsíců. Časy přechodu GRS středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
26.3. 21:04   28.3. Europa zákryt zač. 19:57
Io zákryt zač. 20:10
29.3. 18:35   29.3. Io přechod (17:25)-19:37, stín 18:36-20:48
31.3. 21:15   30.3. Europa přechod stínu konec 19:27
Ganymed přechod stínu 19:48-22:14
Časy jsou v SEČ.

Saturn (0,3 mag) se nachází v souhvězdí Vah. Už před půlnocí je poměrně vysoko nad jihovýchodem. Ostatně během noci už o moc výše, než 20° nevylézá. Dalekohledem můžeme pozorovat rozevřené prstence či měsíc Titan. Jen při lepším obrazu uvidíme také další detaily, jako je mezera v prstenci (Cassiniho dělení).
Planeta Venuše je nyní úhlově blízko Slunci, což můžeme zkontrolovat díky korónografu SOHO. Jeví se tam jako velmi jasný bod s čárkami vpravo a vlevo. Ty vznikají díky přetékání signálu do sousedních pixelů.

Slunce má nejvíce aktivních oblastí na odvrácené straně. Můžeme tedy spíše počkat, co se bude dít v dalších dnech, jinak je přivrácená strana celkem klidná. Zajímavé je, že i ne úplně nejsilnější erupce třídy M1, která nastala 15. března, způsobila poměrně velkou polární záři, viditelnou i z Polska. Nicméně šlo zatím o ojedinělý jev, takže na další podobnou možnost musíme čekat. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) se nyní už úhlově více vzdálila od Slunce a tak je o něco snazším cílem k pozorování večer asi hodinu po západu Slunce. Jakmile od 28. března přestane večer svítit Měsíc, měla by opět být viditelná i pouhým okem, ačkoli už slábne. Pořád ale platí, že je to spíše hezká binokulární kometa, takže ke správnému zážitku je dobré se vybavit triedrem, velkým binokulárem, nebo i fotoaparátem, který ji ukáže nejlépe.

Přelety ISS jsou nyní ideálně viditelné v ranních hodinách, musíte být ale opravdová ranní ptáčata. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • V pondělí 25. března se měla nákladní loď Dragon odpojit od ISS a přistát na hladině Tichého oceánu, ovšem obavy z počasí v místě přistání tento manévr odkládají nejméně do úterý.
     
  • Soukromá společnost SpaceX provozující rakety Falcon a nákladní lodě Dragon k ISS připravuje nová vylepšení své nosné rakety. Test nového motoru Merlin 1D proběhl úspěšně 20. března. Motor bude součástí rakety Falcon 9, která má v květnu vynést na oběžnou dráhu satelit Cassiope. Oproti předchozí verzi motorů Merlin 1C mají nové motory znatelně vyšší tah (420-480 kN vs. 620-720 kN). Také uspořádání motorů bude do kruhu kolem centrálního motoru, místo dosavadního do čtverce.
     
  • 28. března je v plánu start rakety Sojuz-U s kosmickou lodí Sojuz TMA-08M. Na palubě bude část 35. expedice ISS, tedy Rusové Vinogradov, Misurkin a Američan Cassidy.
     
  • Jeff Bezos, zakladatel Amazonu, se pochlubil nálezem motorů F-1 rakety Saturn V, která vynesla Apollo 11 k Měsíci. Motor na dně Atlantiku působí opravdu nostalgicky a tak je tato hříčka miliardáře docela milým počinem.
     

Výročí:

  • 26. března 1958 (55 let) odstartovala americká družice Explorer 3. Celkově to byla druhá americká družice, protože Explorer 2 se nedostal na oběžnou dráhu. Tato družice potvrdila objev předchůdkyně, tedy výskyt Van Allenových radiačních pásů v okolí Země.
     
  • 27. března 1968 (45 let) zahynul první kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Stalo se tak během cvičného letu s Vladimirem Serjoginem na Migu-15UTI vyrobeném v Aeru Vodochody. Vyšetřování nehody přinášelo řadu teorií, zbytečné utajování pak i spekulace. Letadlo se možná snažilo vyhnout něčemu, co pokládali piloti za překážku, ať už to měl být meteorologický balón, nebo hejno ptáků. Vyskytly se i informace, že se v oblasti nacházel letoun Suchoj Su-15 a že se dostali do turbulence za tímto letounem. Každopádně letadlo šlo do vývrtky a tu už po vylétnutí z nízko ležící oblačnosti pilot nevyrovnal. Z pohledu dnešních předpisů se zdá, že let vůbec neměl být povolen.
     

31. březen připadá na změnu času a velikonoční neděli. Velikonoce následují první neděli po prvním jarním úplňku, takže nastávají letos relativně brzy (úplněk 27. 3.) a zároveň je nezvykle dlouho zima a to i v nižších polohách. Posun času nastává v neděli nad ránem, kdy si ve 2 hodiny posuneme čas na tři hodiny ráno. Tím začne platit čas letní středoevropský, s kterým se budete setkávat i v našich přehledech pod zkratkou SELČ. Není třeba připomínat, že letní čas je zaváděn trestuhodně brzy a ukončován podobně špatně až v říjnu, tedy v obou případech v době, kdy lidské tělo musí vstávat do tmy. Kdyby se to celé posunulo o měsíc, bylo by to pro řadu lidí snesitelnější, stejně jako kdyby se letní čas zrušil úplně.

Výhled na příští týden:

  • kometa PanSTARRS večer i ráno u M 31
  • Výročí: Luna 4
  • Výročí: Saljut 2
  • Výročí: Apollo 6
  • Výročí: Pioneer 11
  • Výročí: Luna 14

Mapa oblohy v březnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Explorer 3, Gagarin, Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »