Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  13. vesmírný týden 2013

13. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 27. března 2013 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 27. března 2013 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 25. 3. do 31. 3.

Měsíc je kolem úplňku. Večer je nad jihozápadem Jupiter, v druhé polovině noci je vidět Saturn. Kometa PanSTARRS je na večerní obloze. Ráno můžeme vidět přelety ISS. Máme tu zimní Velikonoce. Mění se čas o hodinu vpřed na letní středoevropský.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. března ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je ve středu 27. března v úplňku. Koncem pracovního týdne se nachází poblíž Spiky v Panně a Saturnu ve Váhách.

 

Planety:
Jupiter (-2,1 mag) najdeme po setmění nad jihozápadem. Pohled přes dalekohled vždy stojí za to. Naše oko může krom pásů v atmosféře upoutat i Velká červená skvrna (GRS), nebo neustálý rej měsíců. Časy přechodu GRS středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
26.3. 21:04   28.3. Europa zákryt zač. 19:57
Io zákryt zač. 20:10
29.3. 18:35   29.3. Io přechod (17:25)-19:37, stín 18:36-20:48
31.3. 21:15   30.3. Europa přechod stínu konec 19:27
Ganymed přechod stínu 19:48-22:14
Časy jsou v SEČ.

Saturn (0,3 mag) se nachází v souhvězdí Vah. Už před půlnocí je poměrně vysoko nad jihovýchodem. Ostatně během noci už o moc výše, než 20° nevylézá. Dalekohledem můžeme pozorovat rozevřené prstence či měsíc Titan. Jen při lepším obrazu uvidíme také další detaily, jako je mezera v prstenci (Cassiniho dělení).
Planeta Venuše je nyní úhlově blízko Slunci, což můžeme zkontrolovat díky korónografu SOHO. Jeví se tam jako velmi jasný bod s čárkami vpravo a vlevo. Ty vznikají díky přetékání signálu do sousedních pixelů.

Slunce má nejvíce aktivních oblastí na odvrácené straně. Můžeme tedy spíše počkat, co se bude dít v dalších dnech, jinak je přivrácená strana celkem klidná. Zajímavé je, že i ne úplně nejsilnější erupce třídy M1, která nastala 15. března, způsobila poměrně velkou polární záři, viditelnou i z Polska. Nicméně šlo zatím o ojedinělý jev, takže na další podobnou možnost musíme čekat. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) se nyní už úhlově více vzdálila od Slunce a tak je o něco snazším cílem k pozorování večer asi hodinu po západu Slunce. Jakmile od 28. března přestane večer svítit Měsíc, měla by opět být viditelná i pouhým okem, ačkoli už slábne. Pořád ale platí, že je to spíše hezká binokulární kometa, takže ke správnému zážitku je dobré se vybavit triedrem, velkým binokulárem, nebo i fotoaparátem, který ji ukáže nejlépe.

Přelety ISS jsou nyní ideálně viditelné v ranních hodinách, musíte být ale opravdová ranní ptáčata. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • V pondělí 25. března se měla nákladní loď Dragon odpojit od ISS a přistát na hladině Tichého oceánu, ovšem obavy z počasí v místě přistání tento manévr odkládají nejméně do úterý.
     
  • Soukromá společnost SpaceX provozující rakety Falcon a nákladní lodě Dragon k ISS připravuje nová vylepšení své nosné rakety. Test nového motoru Merlin 1D proběhl úspěšně 20. března. Motor bude součástí rakety Falcon 9, která má v květnu vynést na oběžnou dráhu satelit Cassiope. Oproti předchozí verzi motorů Merlin 1C mají nové motory znatelně vyšší tah (420-480 kN vs. 620-720 kN). Také uspořádání motorů bude do kruhu kolem centrálního motoru, místo dosavadního do čtverce.
     
  • 28. března je v plánu start rakety Sojuz-U s kosmickou lodí Sojuz TMA-08M. Na palubě bude část 35. expedice ISS, tedy Rusové Vinogradov, Misurkin a Američan Cassidy.
     
  • Jeff Bezos, zakladatel Amazonu, se pochlubil nálezem motorů F-1 rakety Saturn V, která vynesla Apollo 11 k Měsíci. Motor na dně Atlantiku působí opravdu nostalgicky a tak je tato hříčka miliardáře docela milým počinem.
     

Výročí:

  • 26. března 1958 (55 let) odstartovala americká družice Explorer 3. Celkově to byla druhá americká družice, protože Explorer 2 se nedostal na oběžnou dráhu. Tato družice potvrdila objev předchůdkyně, tedy výskyt Van Allenových radiačních pásů v okolí Země.
     
  • 27. března 1968 (45 let) zahynul první kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Stalo se tak během cvičného letu s Vladimirem Serjoginem na Migu-15UTI vyrobeném v Aeru Vodochody. Vyšetřování nehody přinášelo řadu teorií, zbytečné utajování pak i spekulace. Letadlo se možná snažilo vyhnout něčemu, co pokládali piloti za překážku, ať už to měl být meteorologický balón, nebo hejno ptáků. Vyskytly se i informace, že se v oblasti nacházel letoun Suchoj Su-15 a že se dostali do turbulence za tímto letounem. Každopádně letadlo šlo do vývrtky a tu už po vylétnutí z nízko ležící oblačnosti pilot nevyrovnal. Z pohledu dnešních předpisů se zdá, že let vůbec neměl být povolen.
     

31. březen připadá na změnu času a velikonoční neděli. Velikonoce následují první neděli po prvním jarním úplňku, takže nastávají letos relativně brzy (úplněk 27. 3.) a zároveň je nezvykle dlouho zima a to i v nižších polohách. Posun času nastává v neděli nad ránem, kdy si ve 2 hodiny posuneme čas na tři hodiny ráno. Tím začne platit čas letní středoevropský, s kterým se budete setkávat i v našich přehledech pod zkratkou SELČ. Není třeba připomínat, že letní čas je zaváděn trestuhodně brzy a ukončován podobně špatně až v říjnu, tedy v obou případech v době, kdy lidské tělo musí vstávat do tmy. Kdyby se to celé posunulo o měsíc, bylo by to pro řadu lidí snesitelnější, stejně jako kdyby se letní čas zrušil úplně.

Výhled na příští týden:

  • kometa PanSTARRS večer i ráno u M 31
  • Výročí: Luna 4
  • Výročí: Saljut 2
  • Výročí: Apollo 6
  • Výročí: Pioneer 11
  • Výročí: Luna 14

Mapa oblohy v březnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Explorer 3, Gagarin, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2017

22. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 29. 5. do 4. 6. 2017. Měsíc bude kolem čtvrti. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Slunce je málo aktivní, ale malé skvrnky na povrchu se objevují. Rusko vypustilo další družici pro sledování balistických střel. Mezitím SpaceX je blízko plánovaného startu s nákladní lodí Dragon k ISS. Dočkat se můžeme i japonského a evropského startu. Dechberoucí záběry Jupiterovy atmosféry, ale i várku vědeckých dat představila sonda Juno. Zajímavá raketa startovala také z Nového Zélandu. Na ISS vyměnili vadný počítač na vnějšku stanice.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Irizace

Další informace »