Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  13. vesmírný týden 2015

13. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 25. března 2015 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 23. 3. do 29. 3. 2015. Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer je dobře vidět jasná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihovýchodě. Saturn je vidět nejlépe ráno. K ISS má odstartovat další posádka,dva členové na roční misi.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 27. března. Nyní je tedy na večerní obloze jako tenký srpek, který postupně dorůstá. V pondělí bude poblíž Venuše, v neděli poblíž Jupiteru. 27. března po 18. hodině bude dobře viditelný měsíční útvar známý jako Lunar X.

Planety:
Venuše (-4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. V pondělí nad ní září sprek Měsíce. Slabší Mars (1,3 mag) pomalu mizí k západnímu obzoru.
Jupiter (-2,5 mag) je viditelný celou noc. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Ráno můžeme pozorovat Saturn (0,4 mag), který je před pátou 20 stupňů nad jihem. V jednu ráno je 13 stupňů nad jihovýchodem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
23. 3. 19:00   23. 3. Europa zákryt zač. 20:37
Kallisto zatmění konec 22:46
25. 3. 20:40   25. 3. Europa přechod stínu konec 20:33
27. 3. 22:20   27. 3. Ganymed zákryt zač. 23:56
28. 3. 18:10   28. 3. Io přechod měsíc 21:41 – 23:58
Io přechod stínu 22:43 – (1:00)
      29. 3. Io zákryt zač. 19:00
Io zatmění konec 22:21
Časy jsou v SEČ.

Poloha komety C/2014 Q2 (Lovejoy) v březnu 2015 Autor: Aleš Majer
Poloha komety C/2014 Q2 (Lovejoy) v březnu 2015
Autor: Aleš Majer
Aktivita Slunce se opět snížila. Ovšem minulý týden v noci ze 17. na 18. března jsme si i my užili polární záři a bylo to trochu překvapení, protože nastala po slabší erupci na pomezí 3. a 2. kategorie (C9). Nyní je aktivita nízká a skvrn pomálu. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) se nachází v souhvězdí Kasijopeji. Máme asi poslední týden, kdy bude ještě dobře viditelná i malými triedry. Uvidíme, jak zeslábne, než zmizí z oblohy Měsíc.

Kosmonautika

  • Vzhledem k tomu, že tato událost médii neproběhla, je jisté, že další start rakety Proton proběhl bez problémů. Raketa vynesla na dráhu přechodovou ke geostacionární ruský telekomunikační satelit Express-AM7.
  • ESA oznámila zajímavý objev sondy Rosetta, která objevila molekulární dusík v ledu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Tento plyn musel zamrznout v ledu komety při velmi nízkých teplotách v době vzniku komety. Mohl by to být další střípek do mozaiky o našich představách o vzniku komet ve vzdálenějších oblastech sluneční soustavy.
  • 27. března startuje ke kosmické stanici další loď Sojuz s tříčlennou posádkou k ISS. Změnou však bude, že dva členové posádky, Američan Scott Kelly a Rus Michail Kornienko, stráví na kosmické stanici rok místo standardní délky pobytu půl roku. Rekordmanem pobytu souvisle v kosmu je Valerij Poljakov, který v letech 1994 a 1995 pobýval rok a tři měsíce na stanici Mir.

Výročí

  • 23. března 1965 (50 let) letěla na oběžnou dráhu kosmická loď Gemini 3. Dvoučlennou posádku tvořili Virgil Grissom a John Young. Virgila víceméně provázela smůla, když při prvním letu, druhém balistickém skoku Mercury, málem utonul po dosednutí na hladinu oceánu. Let Gemini 3 dopadl zdárně, ale při prudkém dosednutí lodi si Virgil prorazil přilbu. Pak ale zahynul v kabině nešťastného Apolla 1 na startovní rampě. Opakem je kolega John, který letěl po tomto letu Gemini 3 ještě v Gemini 10 a posléze letěl kolem Měsíce na palubě Apolla 10 a nakonec i vystoupil na Měsíc v Apollu 16. Aby jeho letům nebyl konec, byl prvním, kdo letěl v raketoplánu (Columbia 1981) a končil při letu STS-9 Columbia.
  • 25. března 1655 (360 let) objevil Christiaan Huygens Saturnův měsíc Titan. Huygens se zabýval stavění dalekohledů od roku 1653 a nakonec i vyvinul dvoučočkový okulár, který je dnes sice považován za méně kvalitní, ale je velmi jednoduchý a levný. Ve stejném roce, kdy objevil Titan, vyvinul také přesné kyvadlové hodiny tak, jak se používají dodnes. Měsíc Titan je viditelný i v malém triedru jako slabá hvězdička nedaleko Saturnu. Jde totiž o druhý největší měsíc sluneční soustavy a navíc má hustou atmosféru.
  • 24. března 1835 (180 let) se narodil slovinský fyzik Joseph Stefan. V roce 1879 stanovil, že vyzařování černého tělesa se děje podle rovnice j = sigma * T^4. Tento vzorec známý jako Stefan-Bolzmanův zákon pomáhá určit povrchovou teplotu hvězd podle jejich barvy. Stefan na tuto zákonitost přišel podle pokusů Johna Tyndalla.
  • 25. března 1870 (145 let) se narodil německý astronom Friedrich Schwassmann. Jeho jméno je uloženo v kometě 73P/Schwassmann-Wachmann, kterou spolu objevili v květnu 1930 v Hamburku. Pozorovatelé dobře ví, že kometa se rozpadá a dvě nejjasnější jádra bylo možné dobře pozorovat v květnu 2006.

Výhled na příští týden

  • částečné zatmění Měsíce (u nás neviditelné)
  • Výročí: objev Makemake
  • Výročí: Tiros 1
  • Výročí: první fotografie Slunce
  • Výročí: raketa Pegasus

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše

západ Měsíce a Venuše nad Kletí

Další informace »