Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2013

17. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 24. dubna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 24. dubna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 22. 4. do 28. 4.

Měsíc je fázi kolem úplňku. Ve čtvrtek je částečné zatmění Měsíce. Večer září na západě Jupiter. Později se objevuje Saturn a je vidět po zbytek noci (bude v opozici). Přelety ISS se stěhují z večerní oblohy na denní (přelety přes Slunce).

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. dubna ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je ve čtvrtek 25. dubna v úplňku. Rovina jeho dráhy je skloněná vůči oběžné rovině Země kolem Slunce, ale občas se průsečíky těchto rovin (uzly) setkají v zemském stínu, nebo na spojnici Země a Slunce. Potom pozorujeme zatmění Měsíce nebo Slunce. Proto není zatmění při každém novu nebo úplňku. Vhodnou ukázkou je právě tento čtvrtek, kdy nastane částečné zatmění Měsíce. Náš souputník se ale do stínu Země málem netrefí a tak bude toto zatmění méně efektní, než jiná. Střed zatmění je ve 22:07 SELČ a Měsíc bude 15° nad jihovýchodem nedaleko planety Saturn v souhvězdí Panny. Z jedné strany bude nápadně tmavší a nepatrně ukouslý.

 

Planety:
Jupiter (-2 mag) najdeme večer už poměrně nízko nad severozápadním obzorem. Spatřit Velkou červenou skvrnu (GRS) bude tedy obtížné. Lépe lze pozorovat některé úkazy jeho čtyř nejjasnějších měsíců. GRS bychom možná měli vidět ve středu 24. 4. (na středu kotouče ve 21:15 SELČ). V ten samý den (24. 4.) zkuste úkazy Ganymedu: konec zákrytu ve 21:34 a začátek zatmění ve 22:39. V neděli 28. 4. zkuste přechod Ió (20:57-23:10) a jeho stínu (od 21:47).

Saturn (0,2 mag) bude v neděli 28. dubna v opozici se Sluncem, takže je viditelný celou noc. Jeho výška nad obzorem není ideální, ale vynahrazuje to pěkně rozevřený prstenec kolem planety. Všimnout si můžeme také měsíčků. Nejjasnější bude Titan, z dalších bývá vidět ještě např. Rhea, Dione nebo Tethys.

Slunce nás v poslední době baví. Jednak svými paprsky v příjemném jarním počasí a také skvrnami na povrchu. Sem tam se objevují slabší erupce, ale na něco vyloženě silného, co by způsobilo polární záře i u nás si nejspíš ještě počkáme. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Meteorický roj Lyrid měl maximum v noci na pondělí. Informace k roji najdete na webu kommet.cz, tamtéž píše Jakub Koukal i o jiných slabých rojích. Fotografie a aktuální informace o Lyridách najdete na webu spaceweather.com.

Přelety ISS již pokračují jen v době kolem západu Slunce. To je mimochodem pěkná příležitost na pozorování stanice proti světlé obloze, pokud ji najdete např. větším triedrem. V tom klasickém 10x50 jsem viděl malinké H, ale v 15x70 už je tvar stanice perfektně viditelný a je tam i náznak dalších detailů. Tento týden však nastávají i večerní a odpolední přelety stanice přes sluneční disk. Tady už bude třeba využít serveru Calsky.com pro předpověď na sekundu přesně.

Kosmonautika:

  • Raketa Antares se ne a ne odlepit od startovní rampy. Na vině byly technické potíže i počasí. Poslední pokus o start nastal v noci na pondělí a byl konečně úspěšný. Na palubě je maketa nákladní lodi Cygnus a nanodružice. Jde o soukromý projekt společnosti Orbital Sciences. Raketa startovala ze základny Wallops ve státě Virginia v USA.
     
  • 24. dubna je v plánu start rakety Sojuz-U z Bajkonuru. Na palubě je nákladní Progress M-18M k ISS.
     

Výročí:

  • 23. dubna 1858 (155 let) se narodil známý fyzik Max Planck. Přečtěte si prosím článek odkázaný v předchozí větě, protože ač fyzik, jeho přínos k poznání vesmíru je obrovský.
     
  • 28. dubna 1928 (85 let) se narodil americký astronom Eugene Merle Shoemaker. Jeho jméno známe např. z komety Shoemaker-Levy 9, která trefila Jupiter v roce 1994, nebo díky sondě NEAR/Shoemaker, která dosedla na planetce Eros. Doporučuji článek v odkazu výše uvedeném od člověka nejvíce povolaného. Paní Tichá byla nejen kolegyní z oboru, ale i blízkým přítelem v červenci 1997 tragicky zesnulého astronoma a geologa. Jméno Shoemaker nesou i mnohé komety, ovšem některé také díky jeho manželce Carolyn.
     
  • 23. dubna 2003 (10 let) odstartovala z pod letadla na raketě Pegasus družice GALEX. Zkratka znamená Galaxy Evolution Explorer. Družice zkoumá vývoj galaxií v průběhu vývoje vesmíru tak, že se v ultrafialovém oboru záření dívá do daleké i blízké minulosti (rozuměj také různě daleko od nás).
     

Výhled na příští týden:

  • Slábnoucí kometka PanSTARRS v Kasijopeji
  • Saturn celou noc
  • Výročí: znáte někoho? Napište mi

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Eugene Shoemaker, Vesmírný týden, GALEX, Max Planck


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Veľká galaxia v Androméde M31

Prvý test Nikon D5100, NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm, Star Adventurer a DSO cca 50m od najbližšej LED lampy verejného osvetlenia ... D5100 + NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm ISO 3200, f2.8, 46 x 60 sec Light, 10 x Dark, 16 x Flat Sky Watcher Star Adventurer + Hama Star 61

Další informace »