Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2012

19. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 9. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 9. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 7. 5. do 13. 5.

Po největším úplňku v roce je Měsíc viditelný v druhé polovině noci. Večer stále dominuje na západě Venuše, jih patří Marsu a na jihovýchodě vylézá Saturn. Na Slunci je velká skvrna. Stanice ISS se občas při přeletu na denním nebi přiblíží Venuši, Měsíci nebo Slunci. Start lodi Dragon k ISS nakonec odložen.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 12. května. Koncem týdne si jej všimneme i ráno nad jihem nebo jihozápadem na denní obloze.

 

Planety:

Venuše (-4,5 mag) se nachází na pomezí Býka a Vozky nedaleko hvězdy 2. velikosti El Nath v pravém rohu Býka. Snadno si jí všimneme už za soumraku, kdy je vysoko nad západem a obraz jejího srpku by v dalekohledu mohl být nejklidnější. Světlou oblohu můžeme využít i pro ne tak velký kontrast pozadí, což je na pozorování Venuše lepší. Srpek má rozměr asi 40 úhlových vteřin.
Mars (0,1 mag) je večer vysoko téměř nad jihem v souhvězdí Lva. Nedaleko najdeme jasnou hvězdu Regulus. Velikost kotoučku klesla pod 10", přesto se dá vidět nejméně polární čepička a větší albedový útvar.
Saturn (0,3 mag) v Panně je pěknou dominantou oblohy nad jihem kolem půlnoci. Září nedaleko jasné hvězdy Spica. V rovníkové oblasti je výraznější pás oranžové barvy a další náznaky pásů jsou pak v jeho severní polokouli. Prstence odhalí mezeru nazývanou Cassiniho dělení.
Jupiter (-2 mag) je tento týden na obloze úhlově nejblíže Slunci. Snadno si jej všimneme jako nejjasnějšího objektu v korónografech LASCO C3 a později také LASCO C2 sondy SOHO.

Slunce je viditelně aktivnější, neboť větší skvrnku na jeho povrchu můžeme pozorovat už delší dobu, ale silné erupce zatím nenastaly. Změnit to může nová aktivní oblast č. 1476, která se k nám natočila o víkendu a hned v sobotu dopoledne umožnila majitelům chromosférických dalekohledů pozorovat pěkné erupce na okraji disku, s odtržením plasmy v přímém přenosu. Tento týden tedy očekáváme i ty nejsilnější erupce. Jak vypadá povrch Slunce si můžete překontrolovat na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS tento týden za tmy neuvidíme. Pro některá místa v ČR však nastávají přelety na denní obloze kolem Venuše, nebo přes sluneční disk. S patřičným vybavením ochranným filtrem může přelet přes Slunce bezpečně sledovat každý. Zkontrolujte si, zda u vás nějaký přelet nenastává, na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Hlavní událostí v kosmonautice měl být tento týden pondělní start lodi Dragon soukromé společnosti SpaceX k ISS. Nakonec však došlo k dalšímu odkladu startu, aby mohly být v klidu dokončeny všechny testy. Přesné datum startu nebylo dosud stanoveno, ale nemělo by to být dříve než 19. května, protože časový posun se kryje s letem lodi Sojuz TMA-04M, která má startovat 15. května z Bajkonuru. V takovém případě není vhodné, aby k ISS letěla zároveň soukromá kosmická loď.
     
  • Ve čtvrtek 3. května odstartovala z Mysu Canaveral na Floridě raketa Atlas V se vojenským komunikačním satelitem AEHF.
     

Výročí

  • 7. května 1992 (20 let) odstartoval na svoji první misi STS-49 raketoplán Endeavour. V roce 1987 schválila americká vláda náhradu zničeného raketoplánu Challenger novým a tak vznikl právě Endeavour, jako v té době čtvrtý raketoplán, nepočítáme-li Enterprise, která se nikdy do kosmu nepodívala. Endeavour servisoval v roce 1993 HST a udělal z něho opravdu nejlepší dalekohled na světě. Vynesl také první americký segment ISS, modul Unity v roce 1998. Poslední let tohoto raketoplánu se uskutečnil v květnu 2011 a na palubě v něm letěl s astronautem Andrew Feustelem i náš Krteček.
     
  • 9. května 1962 (50 let) byly poprvé úspěšně zachyceny laserové pulsy od Měsíce. Později se přesnost zvýšila s umístěním koutových odražečů na povrch Měsíce při misích Apollo nebo na Lunochodech. Tímto způsobem se měří vzdálenost Měsíce s přesností na milimetry. Průměrná hodnota měření se pohybuje kolem 384 467 km. Podle těchto měření se Měsíc od Země pomalu vzdaluje rychlostí 38 mm za rok.
     
  • 9. května 1977 (35 let) zemřel americký fyzik Albrecht Abraham Michelson, který mnoha pokusy na konci 19. století dokázal konstantní rychlost světla a zároveň vyloučil existenci nějakého neviditelného éteru. Jeho prací využil mimo jiné Albert Einstein k formulaci teorie relativity, kde konstatní rychlost světla je základním předpokladem. Michelson stanovil také přesnější definici jednotky délky metr a na tehdy největší dalekohled světa na Mt. Wilsonu pracoval jeho interferometr, který umožňoval měřit průměr kotoučků hvězd.
     

Výhled na příští týden:

  • Sojuz TMA-04M k ISS
  • Dragon k ISS
  • prstencové zatmění v oblasti Tichomoří

Mapa oblohy v květnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

Obloha:.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Krteček, Endeavour, Michelson


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »