Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2018

19. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 9. května 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 7. 5. do 13. 5. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět celou noc a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze se objevila nova v souhvězdí Persea viditelná i triedrem. K Marsu se vydala sonda InSight, Dragon přivezl vzorky z ISS. Očekáváme start rakety Falcon 9, jejíž první stupeň má být použitelný více, než dvakrát. Před 100 lety se narodil Richard Feynman, který dokázal vysvětlit i složitou fyziku.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 8. května ve 4:09 SELČ. Prochází souhvězdími Kozoroha a Vodnáře. 10. května se přiblíží na 4,5 stupně k Neptunu.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem.
Jupiter (−2,5 mag) je vidět celou noc a vrcholí nad jihem asi v 1:00 letního času, protože na 9. květen připadá jeho opozice se Sluncem. Saturn (0,3 mag) a Mars (−0,5 mag) jsou nízko a nejvýše je najdeme nad ránem (už kolem půl páté za svítání).
Úkazy Jupiterových měsíců: V noci z neděle 6. května na pondělí 7. května nastává přechod Ganymédu a jeho stínu. Stín začne přecházet ve 23:09 a ve 23:39 se na kotouči objeví i Ganymed samotný. Přechod stínu končí v 0:47 a měsíce v 0:52. Na 9. květen ve 2:04 připadá zatmění měsíce Io (končí ve 4:13). V noci opozice Jupiteru 9./10. května přechází Io. Díky tomu nastává vstup měsíce i stínu ve stejnou dobu, ve 23:24. Přechod Io končí v 1:32 a přechod stínu v 1:34. Ve čtvrtek 10. května ve 22:42 končí zatmění Io. V neděli 13. května ve 2:29 začíná přechod Europy a ve 2:38 začíná také přechod stínu.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 7. května v 1:50 a ve 21:40 SELČ, 9. května ve 23:20 a 12. května v 1:00.

Aktivita Slunce je nízká. Povrch Slunce je čistý. Výjimečně se nějaká skvrnka objeví. Podobně málo je i protuberancí. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Nova V0392 Per
Dění na obloze nám v minulém týdnu zpestřila proměnná hvězda s označením V0392 Persei. Hvězda se nachází poblíž hranice s Vozkou, nejlépe se proto hledá od Capelly (alfa Aurigae) a epsilon Aur. Hvězda s obvyklou jasností pod 14 mag zjasnila až k 6. hvězdné velikosti. Poté začala opět slábnout a nyní má kolem 9 mag. Stále je tedy viditelná běžným dalekohledem.

Vývoj jasu novy V0392 Persei Autor: AAVSO
Vývoj jasu novy V0392 Persei
Autor: AAVSO

Fotografie V0392 Per v době maximu jasu 30. dubna 2018 Autor: Sven Melchert
Fotografie V0392 Per v době maximu jasu 30. dubna 2018
Autor: Sven Melchert

Éta Aquaridy, meteorický roj Halleyovy komety, mají maximum kolem 6./7. května. Počet nepřesahuje 25 zpozorovaných meteorů za hodinu, ale pozorování přeje počasí. Radiant, souhvězdí Vodnáře, je nejvýše až nad ránem, kdy už může rušit svit Měsíce.

Kosmonautika

V sobotu 5. května se od stanice ISS vrátila loď Dragon. V současnosti je jako jediná schopna vozit náklad nejen nahoru, ale též nazpět. Tentokrát šlo o návrat více než 1,8 tuny vzorků a materiálu.

5. května odstartovala pomocí rakety Atlas V sonda InSight k planetě Mars. Uskutečnit se má pomocí rakety Atlas 5 z kalifornské základny Vandenberg. Na palubě budou i dva cubesaty MarCO. Předpokládaný čas startu je ve 13:05 SELČ.

Ve čtvrtek startovala čínská raketa CZ-3B s komunikační družicí APStar-6C. Další start chystá Čína na 8. květen, kdy by měla raketa CZ-4B vypustit družici Gaofen-5.

Na Floridě finišují přípravy rakety Falcon 9 verze Block 5, která má vynést družici Bangabandhu-1. Raketa již prošla statickým zážehem a start je zatím v plánu 8. května kolem 22:00 SELČ. První stupeň by měl přistát na mořské plošině a měl by být v případě úspěchu několikanásobně použitelný bez větších úprav nebo potřeby odmontovat přistávací nohy. Uvidíme, zda došlo i k mírnému navýšení tahu.

Výročí

7. května 1963 (55 let) odstartovala zkušební telekomunikační družice Telstar-2. Její kolegyně Telstar-1 uskutečnila první transatlantický přenos. Tato družice pracovala bez problémů dva roky a navíc se podařilo neustále sledovat její telemetrická data, což se hodilo v budoucnu.

9. května 2003 (15 let) odstartovala japonská průzkumná sonda Hayabusa. Jejím úspěchem bylo, že dokázala nejen podrobně prozkoumat malý asteroid (25143) Itokawa, ale také z něj odebrala vzorky, byť jen v podobě malých zrnek prachu. Nyní probíhá další mise k asteroidu, < a href="http://global.jaxa.jp/projects/sat/hayabusa2/" target="_blank">Hayabusa 2.

11. května 1918 (100 let) se narodil významný fyzik Richard Feynman. Známý je především z oblasti kvantové fyziky, ale také jako člověk, který dokázal fyziku jednoduše vysvětlovat. Za druhé světové války se podílel na vývoji atomové bomby. Jeho neortodoxní metody se hodily i při vyšetřování havárie raketoplánu Challenger, kde byl členem vyšetřovací komise.

12. května 1523 (495 let) se narodil český cestovatel, spisovatel, matematik a astronom Oldřich Prefát z Vlkanova. Znal se s Tadeášem Hájkem z Hájku a vyráběl zeměměřičské a astronomické přístroje. Proslul ale především i obyčejným lidem srozumitelným cestopisem do oblasti dnešního Izraele.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a Venuše na večerní obloze
  • Melotte 111, Coma Cluster
  • Výročí: Skylab
  • Výročí: Mercury-Atlas 9
  • Výročí: Pioneer Venus 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Telstar-2, Feynman, Hayabusa, Oldřich Prefát, Vesmírný týden


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »