Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2013

2. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 9. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 9. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 7. 1. do 13. 1.

Měsíc kolem novu je viditelný nad ránem, o víkendu pak i zvečera. První polovina noci je ideální pro Jupiter, ráno je vidět nejlépe Saturn. Vysoko na obloze je i jedna kometka. Slunce zvýšilo svoji aktivitu.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v pátek 11. ledna v novu. Počátkem týdne je poblíž Saturnu, ve čtvrtek 10. ledna je před východem Slunce nízko nad jihovýchodem poblíž Venuše. Od 12. ledna je viditelný večer po západu Slunce. Vlevo od Měsíce je za soumraku i Mars.

Planety:
Jupiter (-2,7 mag) je ideálně viditelný v první polovině noci. Časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce. Opět upozorňujeme na 10. leden se zajímavými úkazy měsíců Io a Ganymédu. Pro zobrazení aktuální situace je vhodný program Galiléo.

Přechody GRSÚkazy měsíců
7.1. 16:20 7.1. Europa přechod 21:28-23:51, stín 23:10-(1:35)
8.1. 22:10 9.1. Europa zatmění konec 19:47
9.1. 18:00 9.1. Io zákryt zač. 23:21, zatmění konec (2:25)
10.1. 23:45 10.1. Ganymed přechod 20:02-22:07, stín 23:39-(1:52)
Io přechod 20:29-22:39, stín 21:23-23:34
11.1. 19:40 11.1. Io zákryt 17:48, zatmění konec 20:54
13.1. 1:25 12.1. Io přechod konec 17:06, stín konec 18:03
13.1. 21:15    
Časy jsou v SEČ.

Ráno je dobře viditelná planeta Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Vah. Je přibližně nad jižním obzorem, ale vystupuje jen asi 30° vysoko. Za dobrých podmínek však můžeme pozorovat rozevřený prstenec, měsíc Titan a případně některé další a možná také stín planety na prstenci.
Venuše (-3,9 mag) je už jen velmi nízko nad jihovýchodem. Za svítání nám ji může počátkem týdne pomoci vyhledat Měsíc (nebo naopak Venuše pomůže vyhledat tenký srpek Měsíce).

Slunce je konečně výrazně aktivnější. O víkendu bylo jakoby popepřeno skvrnkami a došlo i ke slabším erupcím. Další skvrny se právě natáčejí, nechme se tedy překvapit, jak aktivní bude povrch v jejich okolí. Podívat se na Slunce můžete sami, jen je třeba se chránit pomocí filtrů. Kromě slunečních skvrn lze speciálními dalekohledy sledovat také protuberance a probíhající erupce. Do této kategorie spadají dalekohledy Coronado a Lunt, nebo jiné chromosférické filtry pro čáru h-alfa. Jako obvykle nabízíme odkaz na aktuální snímek z SDO.

Nejjasnější kometou na obloze je C/2011 L4 (PanSTARRS). Ta je pro nás aktuálně nepozorovatelná, nachází se na jižní obloze. Snímek pořízený dalekohledem FRAM Fyzikálního ústavu AV ČR ale ukazuje, že je aktivní přesně podle plánu. Dobře si ji zapamatujte, zhruba za dva a půl měsíce by mohla být viditelná pouhým okem i z našeho území jako velmi jasná kometa za večerního soumraku.
Aktuálně viditelnou kometou, která je také dostupná amatérsky pomocí menšího dalekohledu, je C/2012 K5 (LINEAR). Proletěla právě poměrně blízko k Zemi (0,3 AU tj. asi 45 mil. km). Díky tomu se po obloze pohybuje poměrně rychle. Díky tomu za poslední měsíc prošla od Velkého vozu až do Vozky. Jasnost můžete očekávat mezi 9 - 10 mag a bude dále slábnout, protože se vzdaluje od Slunce i od Země. Aktuálně prolétá mezi Býkem a Orionem. Mapka k vyhledání v PDF.

Kosmonautika:

  • Vědci oznámili, že se jim stále nedaří zprovoznit dalekohled francouzské vesmírné agentury zvaný CoRoT, který byl zaměřen na vyhledávání planet u jiných hvězd. Vesmírný dalekohled samotný funguje, coby družice, ale aparatura nepořizuje vědecká data. Dalekohled objevil od roku 2007 už 34 nových exoplanet. Navíc bude ještě prověřováno dalších 200 kandidátů. CoRoT také objevil první kamennou planetu mimo naší sluneční soustavu. Tato planeta však obíhá blízko své hvězdě a je to tedy žhavý svět. CoRoT používal k objevu exoplanet klasický postup, který je do jisté míry dostupný i amatérsky. Snímal hvězdy a hledal drobné změny jasu, když přechází planeta před kotoučem hvězdy.
     

Výročí:

  • 7. ledna 1968 (45 let) odstartovala poslední sonda programu zkoumajícího povrch Měsíce před misí Apollo, Surveyor 7. Povedlo se jí měkce přistát, pořídit desetitisíce fotografií a provést chemický rozbor tří vzorků z povrchu.
     
  • 7. ledna 1998 (15 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Lunar Prospector. Byla to první sonda, vyslaná čistě za účelem výzkumu Měsíce, po 25 letech od konce programu Apollo. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda se na povrchu Měsíce v oblastech jižního a severního pólu nachází vodní led. Ukončení mise bylo naplánované nezvykle, ale zároveň efektně, totiž jako řízený dopad sondy na povrch Měsíce (podobně, jako před pár dny dvojice GRAIL). Vyvolaná srážka při dopadu měla uvolnit plyny, jejichž rozbor měl prokázat přítomnost vody. Zajímavostí mise byla urna s popelem astronoma Eugena Shoemakera, objevitele komety Shoemaker-Levy 9. Tu sonda dopravila (a při nárazu rozprášila) na měsíčním povrchu.
     
  • 8. ledna 1973 (40 let) odstartovala sovětská měsíční sonda Luna 21 s Lunochodem 2. Let sondy probíhal perfektně. Nejprve byla navedena na parkovací dráhu kolem Země, poté přeletěla na oběžnou dráhu Měsíce a poté sestoupila a 15. ledna měkce přistála na povrchu. O den později z ní sjel Lunochod a najezdil dálkově řízen ze Země více než 37 kilometrů. Byla to na svou dobu velmi úspěšná mise.
     
  • 10. ledna 1573 (440 let) se narodil německý astronom Simon Mayr, známý spíše latinsky jako Simon Marius. Do historie se zapsal, když ve svém díle Mundus Iovialis popsal čtyři měsíce Jupiteru, které nazval Io, Europa, Callisto po jménech Diových milenek a Ganymedes po Diově oblíbenci, kterého vládce bohů učinil na svém dvoře číšníkem. Marius tvrdil, že objevil měsíce několik dní před Galileem, z deníků se však zdá, že tomu bylo naopak. Nebyl však takový vizionář a tak i přes to, že považoval měsíce Jupiteru za tělesa obíhající kolem něj, přikláněl se k myšlence Tychonově, že planety sice obíhají Slunce, ale Slunce obíhá Zemi. Galileo naopak podporoval myšlenku Koperníkovu. Měl k tomu kromě Jupiterových měsíců důkazy v podobě fází Venuše možných pouze v dnešním heliocentrickém modelu.
     
  • 10. ledna 1978 (35 let) odstartovala k orbitální stanici Saljut 6 kosmická loď Sojuz 27. Od 11. ledna, kdy se spojila se stanicí tak vznikl poprvé na oběžné dráze komplex tří těles, protože k Saljutu už byl dříve připojen také Sojuz 26. Na stanici tak pracovala čtyřčlenná posádka. Zatímco Džabenikov a Makarov ze Sojuzu 27 zde byli pouze jako návštěvní posádka, tak Romaněnko a Grečko počkali na stanici ještě na Sojuz 28 s Gubarevem a Remkem.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc ve čtvrti
  • Výročí: MESSENGER kolem Merkuru
  • Výročí: Progress 1

Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: C/2012 K5, CoRoT, Simon Marius, Luna 21, Vesmírný týden


39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »