Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2011

20. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 18. 5. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 18. 5. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí pro týden od 16. do 22. 5. 2011.

Měsíc je kolem úplňku. Saturn je před půlnocí nad jihem. Start raketoplánu možná už v pondělí.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. května 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc je v úplňku v úterý 17. května. Poslední období astronomické noci si můžeme užívat po 23. hodině kolem víkendu, kdy Měsíc vychází stále později. Od konce května už Slunce ani neklesne 18° pod obzor a astronomická noc nenastane.

Planety viditelné okem: Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Panny má ideální období večerní viditelnosti. Už za soumraku je vidět poměrně vysoko nad jižním obzorem. Hned vedle Saturnu je hvězda Porrima (Gamma Virginis), která bude od Saturnu už jen půl stupně.
Další planety jsou vidět ráno těsně před východem Slunce. Největší naději na spatření máme u Venuše a Jupiteru. Merkur zjasňuje a mohl by být také k nalezení pomocí jasnější Venuše. Mars je z našich šířek prakticky nepozorovatelný. Přibližné polohy planet v těchto dnech najdete např. na webu S&T.

Aktivita Slunce je nízká, ale pořád můžeme vidět nějaké skupiny skvrn. Nezapomeňte se před pohledem do Slunce chránit správným filtrem. Aktuální snímek Slunce z družice SDO.

Kosmonautika:

  • Raketoplán Endeavour má nejbližší plánovaný start v pondělí 16. května ve 14:56 SELČ. Pravděpodobnost vhodného počasí je celkem vysoká (70 %), avšak kdyby se start musel odložit, v úterý je mnohem nižší. Další startovní okna jsou k dispozici podle následujícího rozpisu.
  • 19. května je plánován start Ariane 5-ECA s geostacionárními družicemi ST-2 a GSAT-8. Více na webu ESA.
  • 20. května má z Bajkonuru odstartovat raketa Proton-M/Briz-M s geostacionární družicí Telstar-14R (Estrela do Sul 2).
  • ESA také oznámila, že její kosmodrom ve Francouzské Guyáně je připraven k vysílání tří typů raket, Ariane, Sojuz a Vega. Brožurka (EN).

Výročí

  • 17. května 1836 (175 let) se narodil Norman Lockyer. Je považován za objevitele prvku hélium ve spektru Slunce. Je znám i jako zakladatel časopisu Nature.
  • 19. května 1971 (40 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 2. Společně se sesterskou Mars 3 přiletěla k Marsu v listopadu 1971 a pracovala na jeho oběžné dráze do srpna 1972. Přistávací pouzdro Mars 2 však nepřistálo úspěšně a neozvalo se. Na Marsu panovala celoplanetární bouře, takže ani podrobné snímky povrchu nebylo možné po příletu provádět. Podařilo se jí získat základní informace o planetě. Snímkovala 22 km vysoké sopky, zjistila výskyt atomárního vodíku a kyslíku ve vysokých vrstvách atmosféry, teploty na povrchu v rozmezí -110 až +13 °C. Podařilo se získat také informace o tlaku na povrchu, množství vodní páry a výšce ionosféry. Byla pořízena výšková a gravimetrická měření a také měření magnetického pole Marsu. Několik obrázků.
  • 19. května 1961 (50 let) proletěla kolem Venuše sonda Veněra 1. Byla to první sonda vyslaná k jiné planetě. Kolem Venuše pouze proletěla ve vzdálenosti asi 100 tisíc kilometrů. Startovala dva měsíce před Gagarinem (12. 2. 1961) na raketě Molnija. Přesné údaje o průletu nejsou známy, protože sonda se na meziplanetární dráze brzy odmlčela, výše uvedený údaj je odhadem z předchozí telemetrie.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Veněra 1, Mars 2, Norman Lockyer


17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průlet NEA 2014JO25 - 1 den po největším přiblížení Zemi (23MB animated GIF)

1 den po nejbližším přiblížení Zemi, již znatelně zpomalený pohyb vůči hvězdnému poli. Zrychleno 225x. technika: HEQ5, SW R102/500, Atik 314L+, expozice 15s, trackováno na planetku, efemeridy z NASA Horizons

Další informace »