Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2014

20. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 14. května 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 14. května 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 12. 5. do 18. 5.

Měsíc bude kolem úplňku. Večer zkuste nejprve najít Merkur. Stále ještě můžeme pozorovat Jupiter, nejlépe je vidět Mars a postupně i Saturn, který je po opozici se Sluncem. Ráno velmi nízko nad východním obzorem končí viditelnost Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená. Přelety stanice ISS pokračují na denní obloze, a proto může občas křižovat sluneční disk nebo Měsíc.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku ve středu 14. května. O jeho blízké poloze vůči hvězdnému pozadí se budeme moci přesvědčit, pokud si jej vyhledáme poblíž planety Saturn a uvědomíme si, že z Austrálie a Nového Zélandu se bude Měsíc promítat o více než stupeň jinam a Saturn přímo zakryje. Třeba se tento úkaz podaří odfotit někomu, kdo zde zrovna pobývá.

Mapka v vyhledání Merkuru v květnu 2014. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapka v vyhledání Merkuru v květnu 2014. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Planety:
Merkur (−0,5 mag) je večer nízko na severozápadě. Hledejte jej cca kolem 21:15 SELČ triedrem a za dobré oblohy jej jistě uvidíte i okem. Orientační mapka vyhledání je vlevo. Vyhledáme například Jupiter a Capellu a pátráme triedrem pod ní asi 10° nad obzorem na rozhraní modrého a oranžového lemu soumrakové oblohy. Čím dříve pozorování vyjde, tím jasnější Merkur bude, protože ke konci týdne už zeslábne k 0 mag. To je stále dost na pohodlnou viditelnost na průzračné obloze.
Jupiter (−2,0 mag) je večer nad západním obzorem. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−0,9 mag) je podobně vysoko jako Jupiter, ale nad jihem. Je tedy hodně nápadný a v dalekohledu stále dost velký (13,5") na sledování detailů na povrchu.
Saturn (0,1 mag) ve Vahách se dá dobře pozorovat již po setmění. Je těsně po opozici se Sluncem. Prstence se v důsledku opozičního efektu budou jevit jasnější než například před dvěma měsíci.
Venuše (−4,1 mag) se ráno hodinu před východem Slunce nachází 2° nad východním obzorem. Uvádíme ji spíše pro zajímavost.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
15. 5. 21:25   16. 5. Ganymed zákryt konec 21:17
Ganymed zatmění zač. 22:05
17. 5. 23:00   17. 5. Io přechod měsíce zač. 22:10
      18. 5. Europa zatmění konec 22:01
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce je nízká na Zemi přivrácené straně. Ale aktivní oblast, která minulý týden zmizela za východním okrajem, vesele pokračuje v aktivitě a došlo zde k další velmi silné erupci. Přivrácená strana poskytuje pohled na docela pěknou skupinu skvrn a erupce tu jsou slabé až střední. Počet a velikost skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS pokračují na denní obloze, brzy začnou také přelety ranní. Stanice se občas trefuje na sluneční nebo měsíční disk. Sledování přeletu probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme na internetové stránce Calsky.com. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.
Z vhodných přeletů upozorňujeme na přelet přes Slunce v úterý v 7:37, kdy vede linie přeletu jižním okrajem Plzně a Prahy až k Náchodu. Přelet potrvá téměř ideálně 2 sekundy. V úterý 13. května nastane také přelet přes Venuši ve 12:25, kdy stačí být někde na linii od Františkových Lázní přes střed Plzně po Jindřichův Hradec (popř. na SV okraji Bratislavy). Ve středu 14. 5. v 11:37 vede linie přeletu přes Venuši severními oblastmi od Frýdlantu přes Pec pod Sněžkou a pokračuje ve Slezsku přes Opavu a Ostravu. Čtvrtek 15. 5. přináší přelet přes Venuši v 6:00. Linie vede od Klatov přes jižní okraj Hradce Králové do Deštného v Orlických horách. V pátek 16. 5. v 6:49 tu máme přelet přes Slunce na linii Horšovský Týn (u Domažlic), Štěchovice, Mnichovice, Kolín, Opatovice nad Labem. Tentýž den v 10:01 prochází další linie přeletu přes Slunce od Litvínova přes Lovosice, Opatovice až po Kopřivnici na Ostravsku. Opatovice nad Labem jsou tedy místem, kde by mohly být k vidění dva přelety z jednoho místa, záleží jen, jestli se do té doby ještě nezmění dráha stanice a zda bude hezky. V sobotu dopoledne by si mohli přelet užít obyvatelé nejzazší oblasti Frýdlantska (9:12 Jindřichovice p. S.). Neděle 18. 5. by mohla patřit přeletu přes Měsíc cca v 5:07, kdy vede linie nejspíš přes Plzeň, Rokycany, Mnichovo Hradiště nebo Jablonec nad Nisou. No a v 6:48 pak končíme přeletem přes Slunce, jehož linie zatím vychází někde od Lázní Kynžvart na Slaný, Jičín, Úpici a Broumov.

Kosmonautika:

  • Curiosity opět začala vrtat. V lokalitě nazvané Kimberley si vědci vyhlédli vhodný kámen a uskutečnili první dva zkušební vrty, které ukázaly, že se jedná o tmavší materiál, než který viděli před rokem. Jestliže tehdy šlo spíš o jílovitou horninu, tentokrát to vypadá spíše jako pískovec. Vědci už se nemohou dočkat, až dostanou vzorky do přístrojů CheMin a SAM uvnitř Curiosity. CheMin zkoumá chemické a mineralogické složení, zatímco SAM pátrá po organických sloučeninách, stavebních prvcích živé hmoty.
     
  • Kosmická loď Sojuz TMA-11M s částí posádky ISS se má 14. května oddělit od stanice a přistát na Zemi. Předpokládáme, že podrobnosti najdete na našem webu ve středu. 18. května odletí od stanice také nákladní loď Dragon a měla by přistát na hladině Tichého oceánu.
     

Výročí:

  • 14. května 2009 (5 let) odstartovala evropská raketa Ariane 5 s družicemi Herschel a Planck na palubě. Herschel je infračervený vesmírný dalekohled, to znamená, že kvůli zásobě chladiva fungoval jen mezi roky 2009 a 2013. Výsledky družice Planck jsou uvolňovány postupně, ale výrazně pomáhají zpřesnit naše poznatky o raném vesmíru a jak doufáme, letos potvrdí nepřímou detekci reliktních gravitačních vln.
     
  • 18. května 1969 (45 let) odstartovala k letu kolem Měsíce kosmická loď Apollo 10. Tentokrát došlo i na test lunárního modulu těsně nad povrchem (14,5 km vysoko). Vzhledem k úspěchu této mise nic nebránilo letu Apolla 11 s cílem přistát na povrchu.
     
  • V druhé polovině května 2004 (10 let) bylo k vidění několik zajímavých komet, jimž vévodila okem dobře viditelná kometa C/2011 Q4 (NEAT).

     

Výhled na příští týden:

  • Možný nový meteorický roj Camelopardalid 24. 5.
  • Večerní planety Merkur, Jupiter, Mars a Saturn
  • kometa PanSTARRS

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Apollo 10


39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

Mesic

Další informace »